Jméno: Pavla Köpplová (31)
Bydliště: Praha, Dobeška
Rodina: Synové Šimon (7 let) a Benedikt
(3 roky), manžel Daniel (34)
Zaměstnání: redaktorka a produkční

O co jste přišla po návratu do práce?
O procházky Stromovkou. A o dvě odpoledne, co jsem bývala s Benediktem, když se probouzí.

Dokážete si najít čas pro sebe? A jak to děláte?
Pravidelně si ho trochu kradu a utíkám s ním do kavárny. Tam buď píšu, pracuju, plánuju, vymýšlím bláznivé nápady, nebo jen tak bloumám. Soukromě tomu říkám kafeterapie. Jednou týdně se pak snažím jít na jógu nebo afro tance. Stojí mě to však stále více přemlouvání. Kino nebo večeři s kamarády si doma ordinujeme aspoň jednou týdně.

Co všechno jste přestala dělat, abyste si ulehčila život?
Přestala jsem si myslet, že musím všechno zvládnout sama a v co nejkratším čase. Uvědomila jsem si, že není nic špatného říct někomu o pomoc, když už nemůžu. Po švagrové jsem podědila skvělou paní Jindru. Ta nám dva dny v týdnu pomáhá s domácností, s hlídáním a vyzvedáváním kluků. Oporou jsou mi rodiče z obou stran. Když jsou stateční, zvládnou kluky, naši likvidační četu, hlídat třeba i den nebo dva.

Zapojujete manžela do chodu domácnosti?
Není kutil z přesvědčení. Ale jinak zvládá vlastně všechno. Děti i domácnost obstará kompletně třeba i týden v jednom kuse. A skvěle vaří, mnohem lépe než já. I proto je věčná škoda, že nebývá doma tak často, jak bych si přála.
 
Vydala jste kalendář. Plánuje se vám s ním život lépe?
Visí nám vedle lednice a chaos v domácnosti se s jeho pomocí zmírnil. Zapomínáme o půlku věcí méně, než tomu bylo dříve.

Co už nedělám:

• Nevařím, když to není opravdu nezbytně nutné.
• Nefénuju si vlasy, nemaluju se. Pokud nejdeme do společnosti.
• Netrápím se zbytečnostmi. Život je na to příliš krátký.
• Nejezdím do hypermarketů (vždycky jsme se tam pohádali).
• Nestíhám se vidět se všemi kamarádkami. Což mě mrzí.

Tisk článku | Poslat článek