Apgrejdování
„Pro podobné konání se postupně vžívá pojem ‚apgrejdování partnerek‘,“ říká prezident Asociace manželských a rodinných poradců Petr Šmolka. A teď dobře poslouchejte, předpokládám, že tohle se vám asi moc líbit nebude. „Kdybychom vycházeli pouze z přání, tužeb a tendencí, pak by ten váš Roman nepředstavoval až takovou výjimku. Spousta mužů by si přála žít s několika ženami současně. Jenže ne každý převede svá přání, tužby a tendence do reálného jednání. Mnozí nemají tu odvahu, dalším se jaksi nedostává finančních prostředků, jiné bych dokonce (možná neprávem) podezíral z ohleduplnosti vůči nové ženě. Existuje ale skupina mužů, kteří naneštěstí nejsou žádní zbabělci, navíc jim nečiní větší finanční újmu nákup dvou kytic či prstenů, jen jejich sociální inteligence se evidentně blíží absolutní nule. Jinak by jim možná došlo, že stávající přítelkyně jejich chování přinejmenším mrzí, asi i uráží. Tyto typy jsou podle všeho i v mužském světě skutečně dost velkými exoty. Především v míře pozornosti, kterou do své ‚nebožky‘ investují.“

Taky máte pocit, jako byste ve slovech odborníka zaslechla cosi jako obdiv? Jistě, muži drží při sobě, ale já vám říkám, že jediné, co se dá na podobném chování pochopit, je snaha zajistit si neustálou péčí a úlitbami expartnerkám bezproblémový přístup ke společnému dítěti. Jenomže muži jsou často nadmíru zaujati sami sebou, aby jim došlo, že by tím mohla jejich nová partnerka nějak strádat. Pokud dá najevo, že se jí daný stav věcí nelíbí, ještě ji milovaný muž osočí ze zištnosti.

Ani spolu, ani bez sebe
Otázka je, proč jednoduše s matkami svých dětí nezůstanou, když bez jejich společnosti ve skutečnosti nedokážou žít.

„To, co muži v podobných situacích ve vztahu ke svým bývalým partnerkám prožívají, se dá označit jako neukončený vztah,“ říká rodinná terapeutka Zuzana Vondřichová. „Mnohdy se lidé spolu nemusejí rozejít ve zlém, oni spolu prostě jen nedokážou žít pohromadě. Znala jsem dvojici, kdy se muž živil jako námořník. Domů se vracel vždy na chvíli po několika měsících. Když se jeho ženě narodilo dítě, našel si práci ve městě, kde bydleli, aby se mohl věnovat rodině. A v tu chvíli začaly problémy. Ti dva spolu zkrátka neuměli žít. Ženě vyhovovalo, že o všem rozhoduje sama a že má muže doma jen občas. Najednou si doma překáželi. Spravilo se to až ve chvíli, kdy se muž vrátil na moře a všechno se dostalo do starých kolejí. Manželství mohlo zdárně pokračovat,“ popisuje doktorka Vondřichová. V jiném případě zase muž od chvíle, kdy soud prohlásil manželství za rozvedené, začal denně posílat bývalé ženě e-maily. Rozvod byl jen způsob, jak od ženy odejít k nové partnerce, ale ne jak ukončit vztah. S novou družkou bydlel, se starou si rozuměl.

Záleží tedy jen na vás, do jaké míry jste ochotná v trojúhelníku setrvat. Dokud bojujete, hraje tady svoji roli určitá rivalita. Kdo s koho. Vyhraju já, nebo bývalka? A protože bojujete, jste ochotná vydržet víc, než je nutné a než byste sama u sebe čekala. Soutěžíte, děláte ústupky, chcete být lepší než sokyně. Jenomže kdybyste chtěla říct dost, musela byste se připravit na možný konec vztahu. Jakmile byste miláčkovi řekla: buď já, nebo bývalá, musela byste počítat s variantou, že prohrajete. „To, že se muž stará o dítě, je naprosto v pořádku a vy s tím musíte počítat. Ale neměla byste nikdy dovolit, aby váš partner změnil statut své bývalé ženy za jakési další dítě. Osobně si myslím, že v takovém případě je to pro vás ztráta času,“ domnívá se Zuzana Vondřichová.

Petr Šmolka je také přesvědčen, že v situaci, v jaké jsem byla já a v jaké je teď moje kamarádka, je snaha o změnu zbytečná. „Zvolily jste si život s mužem, který má dceru a neukončený vztah k bývalce. Nikdy ho nemůžete mít plně pro sebe. Domnívat se, že tím, jak bude jeho dítě odrůstat, bude se starat stále méně, je bláhovost. Malé dítě totiž otcové ještě ‚utáhnou‘ na klokana v zoo, o přízeň těch starších je třeba se ucházet podstatně víc. Důvodů, proč ho jeho dítě potřebuje, bude přibývat.“

Na slovíčko…
Nechcete-li žít ve stavu bigamie a rozchodem to řešit nehodláte, měly byste s partnerem o svých pocitech mluvit. A pokusit se přitvrdit a stanovit jasná pravidla. Pokud to nepomůže, pak je možná čas na názorný příklad. Představte miláčkovi nějakého svého bývalého (klidně si na to někoho najměte). Nezapomeňte svému muži zdůraznit, že s ním nespíte, jste jen velkými přáteli. Nezaškodí občas mu zaskočit uvařit („to víš, miláčku, on nikoho nemá, tak se o něj trochu starám“). S nevinným úsměvem mu připomeňte, že je to úplně to samé jako jeho přátelství s bývalkou. Bude to pokus jistě trochu kaskadérský, ale třeba pomůže.

Harémové typy
V české kotlině existují muži, kteří doplácejí na to, že se narodili v poněkud nešťastné kultuře. Musejí se nechat omezovat zlovolnými monogamními normami. Silnější nátury je někdy úspěšně ignorují; někteří se tím dokonce i pyšní. Pro příklady nemusíme jít daleko, i pan exministr David Rath se rád pochlubí; v poslední době se k němu přidal i jeden z pražských radních. „Běžný muž je však tlačen k tomu, aby nejprve jeden vztah ukončil, partnerku odložil, a pak teprve legalizoval vztah nový. Pravda, dost často se oba vztahy po nějakou dobu v čase překrývají,“ potvrzuje manželský poradce Petr Šmolka. Se svou ženou, kterou David Rath pravidelně navštěvuje, má dvě děti, přítelkyně Renáta Horká mu porodila syna. Manželka i partnerka Davida Ratha žijí v jedné obci – v Hostivici u Prahy. Jejich domy jsou od sebe vzdáleny jen několik set metrů. „Obě o sobě navzájem vědí, dlouhodobě to funguje,“ tvrdil vždy pan exministr. Jeho dvě partnerky však názor svého milého nepotvrdily, nechtějí o svém soukromém životě hovořit. Samotný Rath v tom, že žije s přítelkyní, přestože je ženatý, nevidí problém, a konverzace na téma jeho partnerek mu žádné problémy nedělá. Když se ho novináři zeptají na ženu, s úsměvem řekne: „A kterou myslíte?“

Tisk článku | Poslat článek

Související články

Já a on. A taky jeho bývalka. Díl 1.

Vaši muži

Co se stane, když budete nevěrná

Sexy celý život! Díl 1.