Rozhovor s Luckou Vondráčkovou
Komerční sdělení - Bez znalosti cizího jazyka se dnes neobejdeme. Chcete cestovat? Pak se musíte v cizině domluvit. Chcete dělat kariéru? Fajn, ale- do you know how? Lucie Vondráčková mluví čtyřmi cizími jazyky. Zeptali jsme se jí, kde se to naučila. V naší jazykovce, pod vedením paní Novákové to nebylo. Kde vám nabídnou perfektní servis, a jak se vůbec pozná, že je perfektní?
Marianne.cz není autorem tohoto článku a nemá vliv na jeho obsah.
PROPAGACE ZNAČKY INTACT
Mluvíte anglicky, francouzsky, německy a španělsky. Jaký jazyk
byste se ještě chtěla naučit?
Pustila jsem se do znakového jazyka. A jsem zvědavá, kdy společnost Intact,
která nabízí jazykové kurzy v zahraničí, přijde s touto nabídkou.
Každá země má totiž jinou znakovku.
Proč vás napadla zrovna společnost Intact?
Jezdím s nimi na jazykové kurzy do zahraničí už od dětství. Je znát,
že je studium jazyků opravdu zajímá a baví a starají se o to, aby se
studenti opravdu něco naučili. Doporučují perfektní školy.
Co musí umět správná jazykovka?
Motivovat. Učitel musí umět přinášet témata, která budou studenty
zajímat a bavit. Pak jdou totiž nová slovíčka a fráze do hlavy jako po
másle. Když naopak učitel něco připraví, nikoho to nebaví a on to
nepozoruje a mele si svou, je to zaručený recept na spánek.
A agentura jako Intact?
Musí přesně vědět, do které školy vás posílá. Tady dostanete dokonalé
informace a když přijedete do neznáma, je to přesně tak, jak vám slíbili.
Takže se vlastně cítíte jako doma. To je taky důvod, proč s Intactem
jezdím. Pak se totiž konají už jen příjemná překvapení.
Komu byste Intact doporučila?
Všem kamarádům, kteří mají chuť se učit jazyky a neustále se trápí na
kurzech, kde začínají dokolečka od začátku. To je pak bludný kruh. Vede
z něho ale cesta ven .To jim řeknu a oni jedou.
Musí se daným jazykem trochu domluvit, nebo se mohou přihlásit i úplní začátečníci?
Je lepší znát základy. Jinak se vám všechno dost rychle po příjezdu
domů vypaří z hlavy. Pokud máte dobrý základ, můžete začít budovat
celkem stabilní chrámy.
Jak dlouhý kurz by, podle vás, měl člověk absolvovat, aby byl
pokrok znatelný?
Nejlepší je ten nejdelší. Záleží na každém, kolik si najde času. Ale
i čtrnáct dní vám dá víc, než roční kurzy dvakrát týdně tady
u nás. To je jak zrnko písku v poušti. Naopak pobyt venku je jako pečeť.
Málokdo ji dokáže úplně rozpustit.
Kolik hodin denně trvá výuka a jak probíhá?
Ze začátku jsem měla ráda intenzivky. Ráno pět hodin a odpoledne ještě
třeba tři. Ale poslední dobou dávám přednost jen ranním hodinám a
odpolko jdu na průzkumy okolí, v LA na basket, po stopách Harryho Pottera
v Anglii a tak. To pak můžete aplikovat znalosti ze školy přímo
v terénu.
Bydlí se v hotelu nebo v rodině?
Často jsem bydlela v rodinách. Seznámíte se a i po vyučování jste
odsouzeni ke konverzaci. Ale čím jsem starší, tím jsem větší vlk
samotář. Dávám přednost studentským hotelům. Tam je klídek.
Který jazyk máte vlastně nejraději?
Asi ten, kde se cítím nejjistěji v kramflecích. Angličtinu. Má
neuvěřitelné množství podob a můžete se jí učit celý život.
V kterých jazycích jste zatím hrála?
Divadlo jen ve francouzštině, když jsem v Paříži nazkoušela
Dostojevského Něžnou. Ve filmu v angličtině a Johanku z Arku ve
fránině. Ale paní režisérka byla z New Yorku, tak to bylo dvojjazyčné
šermování.
Co teď připravujete?
Teď jsem si dala takovou trochu zdravotní vynucenou pauzu, ale ještě den
před ní jsem si zazpívala na narozeninách pana Gotta a dokončili jsme klip
k jedné krásně smutné písničce s textem Josefa Kainara. Jmenuje se Skoč
si do tý vody. Což teď naprosto nemůžu.
Když nemůžete k vodě, jak tedy trávíte letošní rozmarné
léto?
V největším klidu, jaký jsem kdy zažila. Ale není to špatné na chvilku
zpomalit.







