Držet jeden den v týdnu hladovku se poslední dobou rozhoduje stále více lidí. Mnozí přitom ani netuší, že to není další výmysl `a la hollywoodská dieta, ale zvyk vycházející z alternativních výživových stylů. Existují lidé, kteří tento zvyk praktikují dlouho. „Už na gymnáziu jsem jeden den v týdnu nejedla, jen jsem pila vodu. A bylo to úžasné. Jednak jsem se očistila a navíc, ne snad že bych díky tomu přímo hubla, rozhodně jsem netloustla,“ vy­práví osmadvacetiletá Petra Sovová. Od té doby ovšem povila čtyři syny, a tak musela trochu polevit – hlavně při kojení. „Snažím se te­dy někdy nejíst alespoň dopoledne nebo si ­dávám ovocný den,“ říká Petra.

Hladovka podle Měsíce
Jak se na hladovění dívají lékaři? Záleží na tom jací. Jinak je hodnotí ti ovlivnění například čínskou medicínou a učením o jin a jang, jinak představitelé medicíny klasické. Ti první jsou zcela jasně pro, druzí jsou o něco zdrženlivější.

Mezi zastánce půstu patří lékařka Vladimíra Strnadelová, která se oblastí výživy zabývá v pražském Jonášově institutu. Upozorňuje, že má-li se člověk očistného účinku dočkat, musí držet hladovku správně. „Je dobré se řídit fázemi Měsíce, tedy postit se, když je zrovna úplněk či nov,“ vysvětluje. Zavrhuje tedy, co doporučují někteří hladovkáři-amatéři: „Nejlepší je pondělí, protože jednak se v neděli najím do sytosti, jednak mám tolik práce, že si na jídlo ani nevzpomenu.“

Hladovkou podle Měsíce se řídí i osmatřicetiletá Katarína. „Když mám hlad, jsem výkonnější, zato po jídle jsem zpomalená a moc mi to nemyslí,“ shrnuje výhody svého půstu.

Další rada lékařky se týká dilematu, zda se postit úplně, nebo jíst pouze zeleninu či ovoce. Sama dává přednost tomu, aby se člověk raději zcela postil, byť třeba jen půl dne.

Možná neúčinné, ale i neškodné
Ne každý hladovce věří. Mezi pochybující patří doktorka Kateřina Ošancová ze Státního zdravotního ústavu. Myslí si, že ti, kdo půst prosazují, přeceňují jeho vliv jak na zdraví, tak na linii. „Tělo si to totiž vynahradí – v jiné dny si prostě vezme víc,“ soudí o hubnutí. Zároveň není ani podle jejího názoru na škodu, když si člověk občas nějaké jídlo, zejména nezdravé, odepře. A co si myslí o tom, že se díky hladovění tělo pročistí? „Bude-li někdo jíst celý den ovoce a zeleninu, pročistí se ažaž,“ uzavřela debatu na toto téma.

Kdo má pravdu? Ta bude jako obvykle asi někde uprostřed. Zdá se, že když už nic jiného, pak hladovění je vcelku neškodné. Tedy pro většinu lidí. Odepřít by si ho rozhodně měli diabetici, lidé vážněji nemocní a především ­těhotné a kojící ženy. U nich by totiž hrozilo, že se škodliviny, jichž se chtěly zbavit, přesunou do těla dítěte.

Od večeře do večeře
Také vás myšlenka na občasný půst zaujala a myslíte si, že právě hladovka by vám mohla sedět? Pak platí doporučení doktorky Strnadelové, že nejlepší je nejíst buď od večeře do večeře, nebo od večeře do snídaně třetího dne a pít po celou dobu vlažnou vodu bez bublinek. Rozhodně půst nepřehánějte. Někdo sice doporučuje postít se jednou za čtvrt roku třeba i tři dny, ale pokud se na to necítíte, nemá smysl se trápit. Když to zvládnete, platí, že čím delší půst je, tím pozvolnější musí být návrat k normální stravě, zejména k tučným pokrmům. Jen půldenní hladovka vám však může prospět i jinak: posílí totiž nejspíš vaše sebevědomí, protože vydržet o hladu je přece jedním z uznávaných důkazů silné vůle.