Lze pomocí téhle teorie vysvětlit, proč někdo onemocní, a druhý ne, ač si na talíř oba nakládají totéž? Odhalení tajemství zdraví, nemoci, dlouhověkosti a emoční síly – to vše slibuje Američan Peter J. D’Adamo, autor knihy Výživa a krevní skupiny (Pragma). Už při psaní musel tušit, že vytváří bestseller. Ostatně jeho odpůrci tvrdí, že právě to byl hlavní důvod…
Na jeho metodu přísahá devětatřicetiletá Zuzana S. Tvrdí, že jen díky ní se zbavila vředů. „Už léta mi na ně nepomáhaly ani léky, ani to, že jsem přestala jíst smažené věci a pečivo nahradila celozrnným,“ líčí Zuzana. Právě celozrnné pšeničné kousky jí však dietolog, který lidem slibuje sestavení jídelníčku podle jejich krevní skupiny, rozmluvil. Napsal jí seznam toho, co smí vždycky, co někdy a co už nikdy.
Své příjmení Zuzana uveřejnit odmítá – prý by se jí známí smáli. Znamená to, že metodě tak docela nevěří? „Gastroenterolog tvrdí, že vředy zmizely díky tomu, že jsem začala jíst pravidelně a v klidu,“ vypráví štíhlá žena, která se živí jako tlumočnice. „Předtím to spíš bylo o kafi a sem tam o něčem k němu,“ přiznává.
Sázka na genetiku
Je to tak; kdo se chce stravovat podle D’Adama, musí počítat s tím, že mu plánování jídelníčku zabere mnohem víc času. A pokud by snad stál o to, aby zdravě jedla hned celá rodina, vše bude připomínat manévry. Jelikož je málo pravděpodobné, že budou mít všichni stejnou krevní skupinu, musel by každý jíst něco jiného. Než však vyházíte z ledničky poslední nákup, poslechněte si pár argumentů pro a proti. Na tom, že naše strava roli hraje, se odborníci shodují bez ohledu na to, jakou medicínskou školu zastupují. Například vznik zhoubných onemocnění ovlivňuje z více než 30 procent. Lékař přírodní medicíny D’Adamo se ovšem rozhodl, že s doporučením ’jezte málo a pravidelně, více vlákniny, ovoce a zeleniny, méně tuků a cukrů‘ se nespokojí. Svá tvrzení založil na genetice: každý podle něj dědí určité dispozice, které určují i to, jaké potraviny mu š . U těch se pak soustředil především na obsah zvláštních bílkovin, lektinů. Zjednodušeně, různí lidé tyto látky i‑různě snášejí – klíčem má být rozdělení dle krevních skupin.
Krevní skupiny po česku
V Česku se o novém trendu rozepsal přírodovědec Petr Fořt ve své knize Zdravá výživa nejen pro ženy. Přiznává sice, že tuto teorii nepovažuje za absolutní pravdu, neboť roli hraje i náhoda a celkový životní styl, přesto ji má za revoluční a ve svých doporučeních z ní nezřídka vychází: „Dědičnost je sice tvrdou realitou, ale pasivita a ignorování jsou pojistkou špatného konce.“ Je přesvědčen, že lidé mají díky správně voleným potravinám šanci vyhnout se té nemoci, která kosila jejich předky.
Nesmysl? Ale neškodný
Lékaři tak optimističtí nejsou. Existují samozřejmě dispozice, které člověka předurčují k tomu, že spíše onemocní určitou chorobou než jinou. Ale že by se všechno dalo vysvětlit pouze krevními skupinami a tím, co člověk jí?
„Nesmysl. Na nich vůbec nezáleží,“ tvrdí rezolutně obezitolog Vojtěch Hainer z III. interní kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Ale jak je potom možné, že se díky D’Adamově teorii leckomu začalo skutečně dařit lépe? Není to důkaz toho, že teorie funguje i v praxi? Nejspíš ne, protože logičtěji opravdu vypadá vysvětlení, které nabízí klasická medicína. „I tahle dieta se stejně jako mnohé jiné může nějak projevit, protože lidé začnou více přemýšlet o tom, co vlastně jedí. A díky tomu třeba trochu zhubnou nebo se vyvarují něčeho skutečně nezdravého,“ soudí docent Hainer. Proto výživu podle krevních skupin zcela nezatracuje, byť z jiného důvodu než její zastánci. Rozhodně je však proti tomu, aby se někdo poté, co pozřel kousek jídla, které mu Američanova teorie odpírá, příliš trápil.
Příklady jídel pro jednotlivé krevní skupiny podle D‘Adama
Na jeho metodu přísahá devětatřicetiletá Zuzana S. Tvrdí, že jen díky ní se zbavila vředů. „Už léta mi na ně nepomáhaly ani léky, ani to, že jsem přestala jíst smažené věci a pečivo nahradila celozrnným,“ líčí Zuzana. Právě celozrnné pšeničné kousky jí však dietolog, který lidem slibuje sestavení jídelníčku podle jejich krevní skupiny, rozmluvil. Napsal jí seznam toho, co smí vždycky, co někdy a co už nikdy.
Své příjmení Zuzana uveřejnit odmítá – prý by se jí známí smáli. Znamená to, že metodě tak docela nevěří? „Gastroenterolog tvrdí, že vředy zmizely díky tomu, že jsem začala jíst pravidelně a v klidu,“ vypráví štíhlá žena, která se živí jako tlumočnice. „Předtím to spíš bylo o kafi a sem tam o něčem k němu,“ přiznává.
Sázka na genetiku
Je to tak; kdo se chce stravovat podle D’Adama, musí počítat s tím, že mu plánování jídelníčku zabere mnohem víc času. A pokud by snad stál o to, aby zdravě jedla hned celá rodina, vše bude připomínat manévry. Jelikož je málo pravděpodobné, že budou mít všichni stejnou krevní skupinu, musel by každý jíst něco jiného. Než však vyházíte z ledničky poslední nákup, poslechněte si pár argumentů pro a proti. Na tom, že naše strava roli hraje, se odborníci shodují bez ohledu na to, jakou medicínskou školu zastupují. Například vznik zhoubných onemocnění ovlivňuje z více než 30 procent. Lékař přírodní medicíny D’Adamo se ovšem rozhodl, že s doporučením ’jezte málo a pravidelně, více vlákniny, ovoce a zeleniny, méně tuků a cukrů‘ se nespokojí. Svá tvrzení založil na genetice: každý podle něj dědí určité dispozice, které určují i to, jaké potraviny mu š . U těch se pak soustředil především na obsah zvláštních bílkovin, lektinů. Zjednodušeně, různí lidé tyto látky i‑různě snášejí – klíčem má být rozdělení dle krevních skupin.
Krevní skupiny po česku
V Česku se o novém trendu rozepsal přírodovědec Petr Fořt ve své knize Zdravá výživa nejen pro ženy. Přiznává sice, že tuto teorii nepovažuje za absolutní pravdu, neboť roli hraje i náhoda a celkový životní styl, přesto ji má za revoluční a ve svých doporučeních z ní nezřídka vychází: „Dědičnost je sice tvrdou realitou, ale pasivita a ignorování jsou pojistkou špatného konce.“ Je přesvědčen, že lidé mají díky správně voleným potravinám šanci vyhnout se té nemoci, která kosila jejich předky.
Nesmysl? Ale neškodný
Lékaři tak optimističtí nejsou. Existují samozřejmě dispozice, které člověka předurčují k tomu, že spíše onemocní určitou chorobou než jinou. Ale že by se všechno dalo vysvětlit pouze krevními skupinami a tím, co člověk jí?
„Nesmysl. Na nich vůbec nezáleží,“ tvrdí rezolutně obezitolog Vojtěch Hainer z III. interní kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Ale jak je potom možné, že se díky D’Adamově teorii leckomu začalo skutečně dařit lépe? Není to důkaz toho, že teorie funguje i v praxi? Nejspíš ne, protože logičtěji opravdu vypadá vysvětlení, které nabízí klasická medicína. „I tahle dieta se stejně jako mnohé jiné může nějak projevit, protože lidé začnou více přemýšlet o tom, co vlastně jedí. A díky tomu třeba trochu zhubnou nebo se vyvarují něčeho skutečně nezdravého,“ soudí docent Hainer. Proto výživu podle krevních skupin zcela nezatracuje, byť z jiného důvodu než její zastánci. Rozhodně je však proti tomu, aby se někdo poté, co pozřel kousek jídla, které mu Američanova teorie odpírá, příliš trápil.
Příklady jídel pro jednotlivé krevní skupiny podle D‘Adama
| Krevní skupina | Jídla prospěšná | Jídla neutrální | Jídla nevhodná | |
| 0 (lovci, konzumenti masa) | hovězí, játra, vlašské ořechy | kuře, slepice, tuňák, kapr, máslo | vepřové, jogurty, banány, většina sýrů | |
| A (pěstitelé, vegetariáni) | kapr, pstruh, pórek, žitná a rýžová mouka | kuře, tuňák, jogurt, mák, žitný chléb, mandle | většina masa, máslo, banány, většina sýrů | |
| B (kočovníci) | květák, petržel, banány, zvěřina, zelí, jogurt | bílá mouka, pomeranče, hovězí, plísňové sýry | žitný či vícezrnný chléb, pšeničná mouka, kuře, krabi | |
| AB (záhada) | krůta, králík, jogurt, brambory, káva, česnek | játra, kapr, mandle, vícezrnný chléb | uře, paprika, černé olivy, máslo, plnotučné mléko |






