Paní Dagmara, která oslavila nedávno čtyřicáté narozeniny, byla přijata na kožní oddělení nemocnice kvůli zhoršujícímu se puchýřnatému onemocnění kůže. Po laboratorních testech lékaři  vyslovili podezření na celiakii. To ji velmi překvapilo, protože se domnívala, že tato choroba náleží pouze dětem a že se z ní časem ,vyroste‘.

AUTOIMUNITA NIČÍ SLIZNICI
Celiakie je onemocněním na celý život. „Projevuje se obvykle střevními problémy, častými a objemnými stolicemi, nemocné děti celkově neprospívají, jsou unavené a mrzuté,“ popisuje primář Pavel Frühauf z pražské Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. LF UK. U dospělých se nemoc ohlašuje různě – odborníci tvrdí, že jen deset procent dospělých celiaků má jako hlavní příznak střevní potíže.

Kde se celiakie vůbec bere? Při jejím vzniku je třeba, aby se potkaly minimálně dva faktory – genetická dispozice a lepek ve střevě, který nastartuje autoimunitní proces, kdy si organismus vyrábí protilátky proti vlastním tkáním – u celiakie především proti střevní sliznici. Ta je za normálních okolností vybavena nitkovitými výběžky (klky), které hustě pokrývají povrch tenkého střeva a zvětšují plochu, kudy se vstřebávají živiny. Autoimunitní pochody však vyvolají zánětlivé změny, které tyto klky ,ruší‘. Výsledkem jsou střevní potíže a podvýživa. Ale nejen…

ŠTĚSTÍ V NEŠTĚSTÍ
Paní Blanka Rubínová vystudovala ekonomii a zahájila úspěšnou kariéru. Pak se jí narodil syn. „Když mu byl rok, myslela jsem, že nepřežije. Vážil necelých pět kilogramů a už nemohl ani jíst,“ vzpomíná na dobu před jedenácti lety, kdy jí lékaři řekli poprvé o celiakii. „Nejtěžší bylo naučit se vařit. Seznam zakázaných potravin dostanete hned po stanovení diagnózy, ale správná bezlepková dieta musí být absolutní. To znamená, že nemůžete maso krájet na prkénku, na němž se před tím zpracovávaly knedlíky,“ líčí paní Rubínová, která je dnes předsedkyní Sdružení celiaků České republiky. „Lepek můžete najít také v průmyslově upravovaných potravinách – v uzeninách, konzervách, ale i v jogurtech a sýrech. Můj syn má naštěstí to ,štěstí‘, že když se do jeho jídla připlete jen malinké množství lepku, hned se osype. Ekzém je varovným znamením.“

ŠPIČKA LEDOVCE
Podle současných klinických studií trpí ce liakií zhruba jeden ze dvou set lidí. Odborníci však tvrdí, že při usilovném pátrání bychom tuto nemoc objevili u každého sedmdesátého člověka… V Česku žije dnes kolem pěti tisíc ,rozpoznaných‘ celiaků.

„Diagnostika celiakie je složitá, pokud se onemocnění neprojeví zcela charakteristickými příznaky,“ vysvětluje primář Frühauf. Symptomy mohou souviset se zcela jinými orgány, může jít o zvláštní ,vyrážku‘ – dermatitis herpetiformis Duhring –, revmatické potíže, alergie, opakující se infekce, chudokrevnost, osteoporózu, zvýšenou kazivost zubů, a dokonce i neplodnost, a to dokonce jak u žen, tak u mužů. Celiakie se často vyskytuje s diabetem. „Nejdůležitější je, aby doktor myslel na to, že za nejasným stavem pacienta se může skrývat celiakie. Při podezření je nutné nechat se vyšetřit u gastroenterologa, specialisty, zabývajícího se léčbou trávicího ústrojí.“ Úspěšná léčba totiž existuje. Je jednoduchá i obtížná: doživotní dodržování bezlepkové diety.

„Když byly synovi čtyři roky, rozhodovala jsem se, co dál v profesi, v životě,“ vzpomíná paní Rubínová. „Nedovedla jsem si představit, že bych svěřila přípravu jídla cizí osobě. Teď je synovi 12 let, když jede na školu v přírodě, na letní tábor, dávám mu s sebou zmražené jídlo. Nedostane-li se nám ze strany školy nebo organizátorů pochopení, zůstane doma.“ Jinými slovy– celiaci se nemohou stravovat v jídelnách a restauracích běžné úrovně. A musí také sledovat, zda jídlo, které si kupují, neobsahuje nebezpečná ,éčka‘…

S touto nemocí se dá žít a normálně pracovat, jen vědět, jak na to. Domněnka, že malé příznaky nejsou důvodem ke včasné diagnostice a dietě, opravdu neobstojí. Důsledkem neléčené celiakie mohou být i zhoubná onemocnění zažívacího traktu a maligních lymfomů.

JAK SE ŽIJE…
Bezlepková dieta je zdravá. Není však levná. Cena bezlepkových výrobků je několikrát vyšší než těch ,obyčejných‘. V zahraničí, například v Itálii, pacienti s biopticky prokázanou celiakií dostávají v lékárnách několik kilogramů bezlepkových potravin, jinde stát přispívá na stravu. Snahou českých gastroenterologů i pacientů je zařadit bezlepkové potraviny na seznam přípravků pro speciální výživu, aby mohly být částečně hrazeny. Problémem však je, kdo by je měl hradit. Stát? Zdravotní pojišťovny? Poradna pro celiaky, která vznikla z grantu ministerstva zdravotnictví, zatím pracuje na principu dobrovolnosti.

Tisk článku | Poslat článek