Život začíná ve třiceti…

Oslavte masopust
Blíží se masopustní veselí, k němuž se váže množství tradičních zvyků i jídel. Vychutnejme si toto období, k jehož oslavám jsme se po letech vrátili.
Masopust je třídenní lidový svátek, který se slavil ve dnech předcházejících Popeleční středě. Tou začíná 40denní půst před Velikonocemi, kdy věřící nesměli jíst maso a výrobky z něho, vejce a smažená jídla. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, byl pohyblivým svátkem i masopust.
Hlavní masopustní zábava začínala o masopustní neděli. Toho dne byl oběd bohatý, pak šli všichni do hospody k muzice. Také masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance.
Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar, hrála se masopustní divadelní představení. Obchůzky masek neměly závazná pravidla; záleželo na vtipu a pohotovosti ‚maškarádů‘, jaké taškařice budou provádět. Masky byly všude pohoštěny něčím k zakousnutí (tipy na tradiční masopustní pohoštění) a také pálenkou a pivem, které ještě zvyšovaly rozpustilost a veselí. Bývalo však i několik tradičních masek, které se objevovaly každoročně. Mezi ně patřil např. medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem, nebo kobyla, skrývající často dvě osoby. Masopust je již několik let možné oslavit i v Praze, např. na Žižkově (13.–16. 2.) nebo na Malé Straně (14. 2.).
Téměř všude končila masopustní zábava přesně o půlnoci. Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa a s ní předvelikonoční půst. Někde zakončili o půlnoci muziku ‚pochováním basy‘ (symbol toho, že v postu si hudebníci nezahrají). Lidé věřili, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel.


