Masopust je třídenní lidový svátek, který se slavil ve dnech předcházejících Popeleční středě. Tou začíná 40denní půst před Velikonocemi, kdy věřící nesměli jíst maso a výrobky z něho, vejce a smažená jídla. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, byl pohyblivým svátkem i masopust.

Hlavní masopustní zábava začínala o masopustní neděli. Toho dne byl oběd bohatý, pak šli všichni do hospody k muzice. Také masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance.

Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar, hrála se masopustní divadelní představení. Obchůzky masek neměly závazná pravidla; záleželo na vtipu a pohotovosti ‚maškarádů‘, jaké taškařice budou provádět. Masky byly všude pohoštěny něčím k zakousnutí (tipy na tradiční masopustní pohoštění) a také pálenkou a pivem, které ještě zvyšovaly rozpustilost a veselí. Bývalo však i několik tradičních masek, které se objevovaly každoročně. Mezi ně patřil např. medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem, nebo kobyla, skrývající často dvě osoby. Masopust je již několik let možné oslavit i v Praze, např. na Žižkově (13.–16. 2.) nebo na Malé Straně (14. 2.).

Téměř všude končila masopustní zábava přesně o půlnoci. Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa a s ní předvelikonoční půst. Někde zakončili o půlnoci muziku ‚pochováním basy‘ (symbol toho, že v postu si hudebníci nezahrají). Lidé věřili, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel.

Tisk článku | Poslat článek