Pokud si opravdu chcete hodně vydělat, na podobné nabídky raději zapomeňte. Vždyť proč by se všichni ti úspěšní a bohatí denně štvali do svých kanceláří a firem, kdyby mohli vydělávat hromady peněz pěkně doma v teple? Sebelepší domácí práce vám prostě nedá šanci zbohatnout, ale přilepšit si pár stovkami či tisícovkami měsíčně.
Herbalife: kapitola sama pro sebe
Na začátku bývá inzerát solidního znění typu ’Hledáme schopné lidi do klíčových pozic, nadprůměrné výdělky nebo práce doma i v kanceláři, dobrá příležitost, jak vyřešit problémy s rodinným rozpočtem.‘ Texty bývají různé, ovšem mají jediný cíl: vytvořit seriózní dojem, a tak nalákat co nejvíc lidí. K tomu telefonní číslo, zpravidla bez adresy. Lenka Karfíková na jeden takový odpověděla. Šest let byla na mateřské, rodina žila jen z manželova příjmu. Když syn začal chodit do první třídy, rozhodla se, že znovu začne pracovat. Na uvedeném telefonním čísle se toho příliš mnoho nedozvěděla. „Ona žena mluvila nekonkrétně o jakési práci v propagaci a marketingu. Víc informací jsem měla dostat na osobní schůzce,“ říká.
Až tady vyšlo najevo, že paní Karfíková by měla prodávat Herbalife. Slyšela o něm už dříve od kamarádky. Na začátku devadesátých let prý na jeho prodeji několik lidí slušně zbohatlo, ovšem dnes už je to propadák. Ti, kterým ozdravná kúra zbyla, se ovšem snaží udat ji tímto způsobem. Černého Petra nenabízejí zákazníkům, ale novým prodejcům. Nicméně ti musí před ’spoluprací‘, tedy nákupem zboží za desítky tisíc korun, zaplatit ještě pár tisíc za informační brožury. Paní Karfíková proto ze setkání zklamaně odešla.
Něco podobného potkalo i Petru Klementovou, rovněž na mateřské dovolené. Ta však na schůzce nevydržela ani tak dlouho, aby se dozvěděla, co by vlastně měla dělat. „Nějaký muž pořád vykřikoval, že nás naučí dělat byznys, a kreslil něco na tabuli. Když řekl, že za roční poplatek 3 600 korun se dozvíme, o jakou práci se vlastně jedná, šla jsem pryč.“
Letadlo aneb jak vydělat na krmivu pro psy...
„Teď už se své naivitě upřímně směju,“ říká paní Ilona, která si nepřeje zveřejnit své příjmení. V inzertních novinách si vybrala tři nabídky s téměř shodným textem: ’Nabízím jednoduchou administrativní práci.‘ Všechny slibovaly velké zisky, u všech chybělo telefonní číslo. „Později jsem pochopila proč: kdo by si nechal nadávat od podobně napálených, jako jsem byla já?“ Na inzeráty odepsala. Odpověď dorazila za několik dní. „Byl to rukou psaný dopis, ve kterém mi pisatel děkoval za zájem a ujistil mě, že nejde o podvod,“ vzpomíná Ilona. Dozvěděla se v něm, že by měla rozesílat reklamní letáky jedné tuzemské firmy. „Pošlete 150 korun, my Vám doručíme letáky,“ sděloval jí pisatel a navíc fikaně poradil: „Podejte si úplně stejný inzerát, jako byl ten, na který jste odpověděla. Zájemcům pak budete posílat propagační texty na dobírku za 150 korun.“
Začala tušit zradu, přesto poslala požadovaný obnos a čekala na letáky. „Když přišla výzva z pošty, vzala jsem si auto, protože jsem myslela, že jedu pro balíky papírů,“ směje se Ilona. Přišla ale jen jedna obálka a v ní strojem psaný text A4, propagující krmivo pro psy a kočky.
„Tak za tohle jsem zaplatila 150 korun! To má být ta slibovaná administrativní práce?“ Ilona pochopila: jedná se prostě jen o dobře vymyšlené ’letadlo‘. „Zajímalo mě, jestli je víc takových hlupáků jako já, a tak jsem si ze zvědavosti taky podala inzerát,“ přiznává. Během krátké doby jí přišlo asi šest odpovědí od lidí, kteří zrovna tak uvěřili, že se jedná o poctivou nabídku. „Kdybych všechny vyzvala k zaplacení 150 korun za letáky, respektive za stránku textu, jako to udělal ten člověk mně, mohla jsem si vydělat devět set...“
... a na počítačových programech
Podobnou zkušenost má i Robert Krečmar, jen s tím rozdílem, že v jeho případě mělo ’letadlo‘ podobu prodeje počítačových programů. Po měsících snahy o seriózní práci Robert prodělal téměř 3 500 korun.
Firma, která inzerát podala, slibovala, že podmínky spolupráce zašle poštou za ofrankovanou obálku. Stejně jako paní Ilona se pan Krečmar dočkal pouze neurčitého sdělení, že jde o výjimečnou a solidní práci: „Další informace pošleme za padesát korun.“ Vložil tedy do obálky požadovanou bankovku a znovu čekal. Tentokrát se dočkal katalogů se seznamy různých prací. „Některé sice nevypadaly zle, například výroba šperků, vánočních ozdob, práce na počítači, ale chyběly u nich kontakty na zaměstnavatele. Ty byly k mání za dalších 80 korun,“ vzpomíná pan Krečmar. Oželel další peníze a znovu odpověděl. Nad následující zprávou už však skřípal zuby: „Pošlete stovku na úhradu manipulačních poplatků.“ Přesto to ještě jednou zkusil. Že se jedná o podvod, věděl už s jistotou, když dorazil příští dopis. Byla v něm totiž počítačová disketa a poučení: „Disketu okopírujte a podejte inzerát nabízející práci.“ Mezi řádky tu tedy stálo – ze stejně bláhových lidí pak vymámíte peníze jako my z vás. Pan Krečmar se stejně jako paní Ilona pokusil zjistit, kolik lidí naletí, a tak zadal inzeráty, pronajal si poštovní schránku, odepisoval... a pak už jen spočítal svou čistou ztrátu.
Existuje poctivá nabídka?
Najít solidní práci domů či přivýdělek může být opravdu složité; je jí velmi málo a v záplavách podvodných inzerátů se ztrácí. Lépe řečeno, v nabídce inzertních novin se téměř nevyskytuje.
Například v minulosti žádané přepisování textů na psacím stroji zaniklo kvůli počítačům. Vydělávat se dá sice i psaním na počítači, ale nabídek je podle zástupců pracovních agentur méně než dříve. Měsíčně si lze, pokud má zájemce štěstí a tuto práci najde, přivydělat zhruba 4 000 korun.
Další možností je roznášení letáků. To je však fyzicky a ve velkých rajonech i časově náročnější, navíc to koneckonců ani není domácí práce. Také v tomto případě se průměrné měsíční výdělky pohybují kolem 4 000 korun.
Příjemné může být takzvané obálkování. „Práci jsem získala od firmy, která poskytuje služby akciovým společnostem,“ uvádí Vlaďka Černá, matka dvouleté holčičky. Velké firmy totiž svým klientům několikrát ročně rozesílají tisíce dopisů. „Za zkompletování jednoho platí podle počtu vložených papírů zhruba od padesáti haléřů třeba až po dvě koruny.“ Obálkování asi dvou tisíc dopisů jí prý zabere dva až čtyři večery – podle nálady a únavy.
Podobné firmy si často najímají pracovníky také na pořádání svých valných hromad. „Potřebují lidi k prezenci akcionářů, což je poměrně jednoduchá práce, ale je třeba znát alespoň základní práci s počítačem,“ konstatuje paní Černá, která si takhle za den vydělá 400 až 800 korun; záleží na tom, jak dlouho akce trvá. Ale je to sezonní práce, neboť valné hromady se konají hlavně na jaře. Příležitostí je také výpomoc v domácnosti, tedy jakási obdoba hospodyně, nebo hlídání dětí.
Kde se o solidní práci dozvědět? Pomoci vám mohou pracovní agentury či tipy od známých či kolegyň. Zdrojem informací je rovněž internet, ovšem i u něj platí to, co u inzerátů: pozor na falešné nabídky.
Zkuste podnikat!
Odvážnější ženy, které nemohou sehnat klasickou domácí práci a nebojí se trochu zariskovat, mohou zkusit podnikat. Nemusí přitom hned zakládat vlastní firmu. Pro začátek postačí živnostenský list – ten umožňuje pustit se třeba do prodeje kosmetiky, kuchyňských potřeb nebo pojištění či stavebního spoření. Kdo neměl problémy s matematikou, může zkusit i kariéru finančního poradce. To všechno jsou práce, které lze vykonávat nezávisle na zaměstnavateli a v čase, který si člověk sám určí. Co víc, nepotřebujete k nim ani obchod, ani kancelář, protože zboží či služby se nabízejí při osobních schůzkách, většinou v bytě klienta.
A pro jaké firmy lze u nás takto pracovat? Je to například kosmetická firma Oriflame, výrobce nerezového nádobí Zepter, prodejce vysavačů Vorwerk a další.
Prodejce či agent není jejich zaměstnancem, nýbrž spolupracuje na základě vlastního živnostenského listu. Společnost jim buď zboží půjčuje a z prodaného pak platí provizi, nebo jim ho rovnou prodá a pak je zcela na nich, kolik se jim podaří najít konečných zákazníků. Nutno konstatovat, že první možnost bývá, zejména pro začínající ’podnikatelky‘, příjemnější, protože nevyžaduje tolik peněz do začátku.
Pokud se na prodej výrobků necítíte, zkuste štěstí ve službách. Většina pojišťoven a stavebních spořitelen najímá externí spolupracovníky, kteří jejich finanční produkty nabízejí. Pojišťovací agenti připouštějí, že si tímto způsobem přijdou i na víc než 10 000 korun měsíčně. Záleží samozřejmě na šikovnosti a na čase, který této práci člověk věnuje.
„Začala jsem jako asistentka a dneska už mám svoji kancelář a několik desítek klientů,“ říká paní Jana, matka tří dětí, která se živí jako finanční poradkyně. Práce, která měla být občasným přivýdělkem, se jí za čas stala hlavní obživou.
Pro inspiraci je možné odskočit si k našim sousedům. V Německu si totiž ženy, které se doma nudily a sháněly domácí práci, takovou firmu od základu vytvořily. Manželky zaměstnaných podnikatelů a manažerů tu před několika lety začaly nabízet plastové nadobí. Své zákazníky kontaktují a osobně navštěvují, pořádají party a předváděcí akce. Malá skupina se rozrostla ve firmu čítající tisíce pracovníků – včetně mužů –, která už dávno překročila nejen německé, ale dokonce i evropské hranice.
Co potřebujete k podnikání
■Živnostenský list, který vám vydají na Živnostenském úřadě na základě výpisu z trestního rejstříku a za poplatek 1 000 korun ■ přihlásit se na Finančním úřadě, Správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně – kromě daní musíte totiž z pravidelného výdělku platit také sociální a zdravotní pojistku
Předem si zjistěte
Co vědět, než podepíšete smlouvu
■ Zda se za zboží platí předem a pak záleží na vás, kolik ho prodáte, nebo jestli vám ho firma ’půjčí‘ a odmění vás provizí
■ kolik musíte zboží či služeb prodat, aby vám firma smlouvu nezrušila
■ zda firma požaduje exkluzivní spolupráci, tedy nepřipouští, abyste pracovali i pro jiné firmy
SOLIDNÍ nabídka k domácí práci zahrnuje
■ zcela konkrétní popis práce (obálkování dopisů, úklid, roznášení letáků, přepisování konkrétních textů, navlékání korálků, hlídání dětí...)
■ rozsah práce (například
20 000 dopisů, hlídání dětí úterý a středa...), případně odměnu
■ kontaktní telefonní číslo a adresu (pozor na mobilní telefony a poštovní schránky)
Podle čeho se pozná NESERIÓZNÍ nabídka
■ slibuje výdělek až několik desítek tisíc korun měsíčně
■ u soukromé adresy chybí telefonní číslo
Autorka je redaktorkou MF DNES
Herbalife: kapitola sama pro sebe
Na začátku bývá inzerát solidního znění typu ’Hledáme schopné lidi do klíčových pozic, nadprůměrné výdělky nebo práce doma i v kanceláři, dobrá příležitost, jak vyřešit problémy s rodinným rozpočtem.‘ Texty bývají různé, ovšem mají jediný cíl: vytvořit seriózní dojem, a tak nalákat co nejvíc lidí. K tomu telefonní číslo, zpravidla bez adresy. Lenka Karfíková na jeden takový odpověděla. Šest let byla na mateřské, rodina žila jen z manželova příjmu. Když syn začal chodit do první třídy, rozhodla se, že znovu začne pracovat. Na uvedeném telefonním čísle se toho příliš mnoho nedozvěděla. „Ona žena mluvila nekonkrétně o jakési práci v propagaci a marketingu. Víc informací jsem měla dostat na osobní schůzce,“ říká.
Až tady vyšlo najevo, že paní Karfíková by měla prodávat Herbalife. Slyšela o něm už dříve od kamarádky. Na začátku devadesátých let prý na jeho prodeji několik lidí slušně zbohatlo, ovšem dnes už je to propadák. Ti, kterým ozdravná kúra zbyla, se ovšem snaží udat ji tímto způsobem. Černého Petra nenabízejí zákazníkům, ale novým prodejcům. Nicméně ti musí před ’spoluprací‘, tedy nákupem zboží za desítky tisíc korun, zaplatit ještě pár tisíc za informační brožury. Paní Karfíková proto ze setkání zklamaně odešla.
Něco podobného potkalo i Petru Klementovou, rovněž na mateřské dovolené. Ta však na schůzce nevydržela ani tak dlouho, aby se dozvěděla, co by vlastně měla dělat. „Nějaký muž pořád vykřikoval, že nás naučí dělat byznys, a kreslil něco na tabuli. Když řekl, že za roční poplatek 3 600 korun se dozvíme, o jakou práci se vlastně jedná, šla jsem pryč.“
Letadlo aneb jak vydělat na krmivu pro psy...
„Teď už se své naivitě upřímně směju,“ říká paní Ilona, která si nepřeje zveřejnit své příjmení. V inzertních novinách si vybrala tři nabídky s téměř shodným textem: ’Nabízím jednoduchou administrativní práci.‘ Všechny slibovaly velké zisky, u všech chybělo telefonní číslo. „Později jsem pochopila proč: kdo by si nechal nadávat od podobně napálených, jako jsem byla já?“ Na inzeráty odepsala. Odpověď dorazila za několik dní. „Byl to rukou psaný dopis, ve kterém mi pisatel děkoval za zájem a ujistil mě, že nejde o podvod,“ vzpomíná Ilona. Dozvěděla se v něm, že by měla rozesílat reklamní letáky jedné tuzemské firmy. „Pošlete 150 korun, my Vám doručíme letáky,“ sděloval jí pisatel a navíc fikaně poradil: „Podejte si úplně stejný inzerát, jako byl ten, na který jste odpověděla. Zájemcům pak budete posílat propagační texty na dobírku za 150 korun.“
Začala tušit zradu, přesto poslala požadovaný obnos a čekala na letáky. „Když přišla výzva z pošty, vzala jsem si auto, protože jsem myslela, že jedu pro balíky papírů,“ směje se Ilona. Přišla ale jen jedna obálka a v ní strojem psaný text A4, propagující krmivo pro psy a kočky.
„Tak za tohle jsem zaplatila 150 korun! To má být ta slibovaná administrativní práce?“ Ilona pochopila: jedná se prostě jen o dobře vymyšlené ’letadlo‘. „Zajímalo mě, jestli je víc takových hlupáků jako já, a tak jsem si ze zvědavosti taky podala inzerát,“ přiznává. Během krátké doby jí přišlo asi šest odpovědí od lidí, kteří zrovna tak uvěřili, že se jedná o poctivou nabídku. „Kdybych všechny vyzvala k zaplacení 150 korun za letáky, respektive za stránku textu, jako to udělal ten člověk mně, mohla jsem si vydělat devět set...“
... a na počítačových programech
Podobnou zkušenost má i Robert Krečmar, jen s tím rozdílem, že v jeho případě mělo ’letadlo‘ podobu prodeje počítačových programů. Po měsících snahy o seriózní práci Robert prodělal téměř 3 500 korun.
Firma, která inzerát podala, slibovala, že podmínky spolupráce zašle poštou za ofrankovanou obálku. Stejně jako paní Ilona se pan Krečmar dočkal pouze neurčitého sdělení, že jde o výjimečnou a solidní práci: „Další informace pošleme za padesát korun.“ Vložil tedy do obálky požadovanou bankovku a znovu čekal. Tentokrát se dočkal katalogů se seznamy různých prací. „Některé sice nevypadaly zle, například výroba šperků, vánočních ozdob, práce na počítači, ale chyběly u nich kontakty na zaměstnavatele. Ty byly k mání za dalších 80 korun,“ vzpomíná pan Krečmar. Oželel další peníze a znovu odpověděl. Nad následující zprávou už však skřípal zuby: „Pošlete stovku na úhradu manipulačních poplatků.“ Přesto to ještě jednou zkusil. Že se jedná o podvod, věděl už s jistotou, když dorazil příští dopis. Byla v něm totiž počítačová disketa a poučení: „Disketu okopírujte a podejte inzerát nabízející práci.“ Mezi řádky tu tedy stálo – ze stejně bláhových lidí pak vymámíte peníze jako my z vás. Pan Krečmar se stejně jako paní Ilona pokusil zjistit, kolik lidí naletí, a tak zadal inzeráty, pronajal si poštovní schránku, odepisoval... a pak už jen spočítal svou čistou ztrátu.
Existuje poctivá nabídka?
Najít solidní práci domů či přivýdělek může být opravdu složité; je jí velmi málo a v záplavách podvodných inzerátů se ztrácí. Lépe řečeno, v nabídce inzertních novin se téměř nevyskytuje.
Například v minulosti žádané přepisování textů na psacím stroji zaniklo kvůli počítačům. Vydělávat se dá sice i psaním na počítači, ale nabídek je podle zástupců pracovních agentur méně než dříve. Měsíčně si lze, pokud má zájemce štěstí a tuto práci najde, přivydělat zhruba 4 000 korun.
Další možností je roznášení letáků. To je však fyzicky a ve velkých rajonech i časově náročnější, navíc to koneckonců ani není domácí práce. Také v tomto případě se průměrné měsíční výdělky pohybují kolem 4 000 korun.
Příjemné může být takzvané obálkování. „Práci jsem získala od firmy, která poskytuje služby akciovým společnostem,“ uvádí Vlaďka Černá, matka dvouleté holčičky. Velké firmy totiž svým klientům několikrát ročně rozesílají tisíce dopisů. „Za zkompletování jednoho platí podle počtu vložených papírů zhruba od padesáti haléřů třeba až po dvě koruny.“ Obálkování asi dvou tisíc dopisů jí prý zabere dva až čtyři večery – podle nálady a únavy.
Podobné firmy si často najímají pracovníky také na pořádání svých valných hromad. „Potřebují lidi k prezenci akcionářů, což je poměrně jednoduchá práce, ale je třeba znát alespoň základní práci s počítačem,“ konstatuje paní Černá, která si takhle za den vydělá 400 až 800 korun; záleží na tom, jak dlouho akce trvá. Ale je to sezonní práce, neboť valné hromady se konají hlavně na jaře. Příležitostí je také výpomoc v domácnosti, tedy jakási obdoba hospodyně, nebo hlídání dětí.
Kde se o solidní práci dozvědět? Pomoci vám mohou pracovní agentury či tipy od známých či kolegyň. Zdrojem informací je rovněž internet, ovšem i u něj platí to, co u inzerátů: pozor na falešné nabídky.
Zkuste podnikat!
Odvážnější ženy, které nemohou sehnat klasickou domácí práci a nebojí se trochu zariskovat, mohou zkusit podnikat. Nemusí přitom hned zakládat vlastní firmu. Pro začátek postačí živnostenský list – ten umožňuje pustit se třeba do prodeje kosmetiky, kuchyňských potřeb nebo pojištění či stavebního spoření. Kdo neměl problémy s matematikou, může zkusit i kariéru finančního poradce. To všechno jsou práce, které lze vykonávat nezávisle na zaměstnavateli a v čase, který si člověk sám určí. Co víc, nepotřebujete k nim ani obchod, ani kancelář, protože zboží či služby se nabízejí při osobních schůzkách, většinou v bytě klienta.
A pro jaké firmy lze u nás takto pracovat? Je to například kosmetická firma Oriflame, výrobce nerezového nádobí Zepter, prodejce vysavačů Vorwerk a další.
Prodejce či agent není jejich zaměstnancem, nýbrž spolupracuje na základě vlastního živnostenského listu. Společnost jim buď zboží půjčuje a z prodaného pak platí provizi, nebo jim ho rovnou prodá a pak je zcela na nich, kolik se jim podaří najít konečných zákazníků. Nutno konstatovat, že první možnost bývá, zejména pro začínající ’podnikatelky‘, příjemnější, protože nevyžaduje tolik peněz do začátku.
Pokud se na prodej výrobků necítíte, zkuste štěstí ve službách. Většina pojišťoven a stavebních spořitelen najímá externí spolupracovníky, kteří jejich finanční produkty nabízejí. Pojišťovací agenti připouštějí, že si tímto způsobem přijdou i na víc než 10 000 korun měsíčně. Záleží samozřejmě na šikovnosti a na čase, který této práci člověk věnuje.
„Začala jsem jako asistentka a dneska už mám svoji kancelář a několik desítek klientů,“ říká paní Jana, matka tří dětí, která se živí jako finanční poradkyně. Práce, která měla být občasným přivýdělkem, se jí za čas stala hlavní obživou.
Pro inspiraci je možné odskočit si k našim sousedům. V Německu si totiž ženy, které se doma nudily a sháněly domácí práci, takovou firmu od základu vytvořily. Manželky zaměstnaných podnikatelů a manažerů tu před několika lety začaly nabízet plastové nadobí. Své zákazníky kontaktují a osobně navštěvují, pořádají party a předváděcí akce. Malá skupina se rozrostla ve firmu čítající tisíce pracovníků – včetně mužů –, která už dávno překročila nejen německé, ale dokonce i evropské hranice.
Co potřebujete k podnikání
■Živnostenský list, který vám vydají na Živnostenském úřadě na základě výpisu z trestního rejstříku a za poplatek 1 000 korun ■ přihlásit se na Finančním úřadě, Správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně – kromě daní musíte totiž z pravidelného výdělku platit také sociální a zdravotní pojistku
Předem si zjistěte
- jaké výrobky firma nabízí, zda to nejsou ’ležáky‘
- jaké má firma jméno v branži, tedy zda je solidní
- jak dlouho už na českém trhu působí
- kolik spolupracovníků firmy už působí ve vašem rajonu
- kolik si lze reálně vydělat
- zda v případě odstoupení od smlouvy existují sankce
Co vědět, než podepíšete smlouvu
■ Zda se za zboží platí předem a pak záleží na vás, kolik ho prodáte, nebo jestli vám ho firma ’půjčí‘ a odmění vás provizí
■ kolik musíte zboží či služeb prodat, aby vám firma smlouvu nezrušila
■ zda firma požaduje exkluzivní spolupráci, tedy nepřipouští, abyste pracovali i pro jiné firmy
SOLIDNÍ nabídka k domácí práci zahrnuje
■ zcela konkrétní popis práce (obálkování dopisů, úklid, roznášení letáků, přepisování konkrétních textů, navlékání korálků, hlídání dětí...)
■ rozsah práce (například
20 000 dopisů, hlídání dětí úterý a středa...), případně odměnu
■ kontaktní telefonní číslo a adresu (pozor na mobilní telefony a poštovní schránky)
Podle čeho se pozná NESERIÓZNÍ nabídka
■ slibuje výdělek až několik desítek tisíc korun měsíčně
■ u soukromé adresy chybí telefonní číslo
Autorka je redaktorkou MF DNES






