Po hlavě do filmu
Umíte si sama sebe představit v honosném šlechtickém paláci s krbem, starožitnostmi, bazénem a golfovým hřištěm? Věřte nevěřte, není to sen z říše pohádek. V Portugalsku fungují některá šlechtická sídla jako hotely.
|
|
Malá země na samém západě Evropy zatím zůstala na rozdíl od svého souseda, Španělska, ušetřena masových nájezdů českých turistů.
Většina těch, kteří do Portugalska vyrazí, sebou plácne u moře v jižní oblasti jménem Algarve, které zařídil zdarma reklamu prezident Havel, když si tu koupil rekreační rezidenci. Češi, kteří zamíří na jih a celou dovolenou se opékají, dělají stejnou chybu jako cizinci, kteří se v Česku spokojí s prohlídkou Hradčan, Staroměstského náměstí a Českého Krumlova: seznámí se totiž jen se zlomkem toho zajímavého, co hostitelská země nabízí. A Portugalsko je rájem pro ty, kteří jsou unaveni modelem hotel–moře–hotel.
Šlechtici na dluh
Projekt Solares de Portugal spustili potomci starých šlechtických rodů, kteří dnes jen těžko hledají finanční zdroje na udržování svých honosných sídel. Portugalský stát je vyslechl a vyšel jim vstříc: poskytl jim mimořádně výhodné úvěry a oni teď opravené prostory nabízejí k turistickému využití. Na tomto chytrém nápadu vydělají všichni: historické dědictví národa zůstane zachováno, šlechticům nespadne střecha na hlavu a prostý turista dostane možnost nahlédnout do světa, který zná pouze z romantických filmů. A není to pohled nikterak vnějškový.
„Projekt pojímáme rodinným způsobem,“ vysvětluje prezident Solares Francisco de Calheiros, šarmantní, prošedivělý muž noblesního vystupování. „Mají-li návštěvníci zájem, mohou žít s námi,“ říká a hovoří asi za stovku rodin, které se projektu účastní. „Mohou s námi jíst i trávit volný čas. Chtějí-li mít naopak soukromí, je jim dopřáno,“ dodává.
Abyste se mohli aktivně zapojit do šlechtického života, potřebujete vládnout angličtinou. Ubytovat se můžete třeba i v rezidenci pana prezidenta, která se nachází poblíž Porta. Čeká vás krásný pokoj se starožitným nábytkem a skvělou koupelnou. V obývacím pokoji zažehnete gigantický krb, usadíte se v kožených sedačkách a ucucáváte portské, jehož přímý zdroj leží ostatně jen pár kilometrů od vás. Ranní pohled z okna do upravené zahrady vás přenese do televizních pohádek o princeznách. V salonu velkoryse posnídáte společně s hostitelskou rodinou a se služebnictvem v zádech. Pak se můžete třeba smočit v přilehlém venkovním bazénu, nacházejícím se ’o patro výš‘, tedy zhruba na úrovni střechy domu. Z anglického trávníku, který ho obklopuje, se můžete do sytosti rozhlížet po malebných okolních vinicích. A potom přijde čas na pár jamek na jednom z blízkých golfových hřišť...
Za postelí s nebesy
Loni na podzim podepsala s vedením projektu Solares exkluzivní smlouvu pro Českou republiku cestovní kancelář Blue Sky Travel. Zde dostanete k dispozici katalog všech historických usedlostí a podrobný výčet všeho, co každá z nich nabízí, neboť jednotlivé služby a vybavení se pochopitelně v maličkostech liší. Ostatní už závisí na vašich požadavcích. Můžete si vybrat místa k noclehu po trase, kterou hodláte cestovat, a kancelář vám je nejen zarezervuje, ale ještě vám zařídí pronájem auta. Za pětidenní pobyt včetně letenky, auta a snídaně zaplatíte za osobu kolem 20 000 korun v závislosti na počtu lidí v pokoji a též na kategorii dotyčného šlechtického sídla. Označení A, B a C odstupňovává usedlosti od velkolepých rezidencí až po skromnější panské domy obklopené vinicemi, takže podle zvolené míry luxusu se může cena za pětidenní pobyt lišit asi o čtyři tisícovky. Pak už je jen na vás, zda finance raději investujete do pohodlí a přepychu, či do jiných atrakcí, které můžete po cestě mezi jednotlivými šlechtickými sídly vidět.
Vždy a všude pohoda
Brzy zjistíte, že Portugalci jsou velice pohostinní a laskaví lidé. Jejich úsměv je přirozený a upřímný a radou či pomocí přispěchají vždy rádi, aniž byste je o ně museli žádat. S přátelskou povahou souvisí i další sympatický rys: Portugalci jako by zůstali nezasaženi civilizačním spěchem. Zdá se, že jsou stále v klidu a pohodě, hlavně žádný stres. Byla neděle, když jsme v kostele v městečku Sintra narazili na nápis: ’Celostátní stávka zaměstnanců kulturních památek‘. Na námitku, co je to za celostátní stávku, když na hradě nad městem nejenže se nestávkuje, ale dokonce je tam toho dne vstup zdarma, se nám dostalo vysvětlení, že hrad se k celostátní stávce prostě nepřipojil. Stejně jako všechny ostatní památky v zemi... ale o tom se už nikdo nezmínil. Po této zkušenosti už v nás příběh, který jsme vyslechli v Portu, vzbudil jen chápavý úsměv. Kdysi přiváželi víno do města v sudech po řece Douro. Protože vláčet těžké sudy do strmého kopce bylo nepohodlné, vinaři rozhodli, že vykopou tunel. Kopali a kopali, a když byl dlouhý několik set metrů, přišli na to, že se netrefili. Z tunelu tudíž vzniklo sklepení, v němž se víno skladuje dodnes.
A jedna poznámka speciálně pro ženy: Portugalci jsou mimořádně pohlední muži, jejichž jediným viditelným nedostatkem je to, že povětšinou málo vyrostli. Mají tmavé vlasy i oči stejně jako ostatní jižní národy, ovšem na rozdíl třeba od Italů světlou pleť a hlavně – jsou pozorní a galantní. Alespoň k cizinkám.
Zapomeňte na dietu
Stravovací zvyky Portugalců zcela souzní s jejich naturelem. Jí se tu hezky pomalu, v klidu a hodně. Národním jídlem je treska, která se údajně připravuje podle 365 různých receptů, hodně oblíbené jsou i různé druhy masa, často všechny dohromady v nějakém homogenním pokrmu, většinou s rýží. V Portugalsku zkrátka dietu držet nebudete, to je jisté. Třeba i proto, že se tu večeří až kolem osmé či deváté hodiny a na stole vám přistanou minimálně čtyři chody. Samozřejmý předkrm sestává z křupavého bílého pečiva a sýrů, klobásy, nakládaných oliv, másla či paštiky. Následuje polévka, hlavní jídlo a dezert, což může být, pokud máte štěstí, ovoce, ovšem místní sladkosti, skutečně přesladké, za ochutnání také stojí. K předkrmu bílé portské, k jídlu červené. O půlnoci se jen svalíte do postele... Jak je možné, že Portugalci jsou štíhlí? Prý proto, že hodně pijí zelené víno (vinho verde), místní mok z nedozrálých hroznů, jenž má malé procento alkoholu. Údajně vyhání z těla tuky, což je sice líbivé vysvětlení, ale tak jednoduché to asi nebude.
Specialitou, kterou byste si neměli nechat v Portugalsku ujít, není pouze lahodné portské víno, po němž se u nás musíte pídit a dovolit si ho častěji mohou jen ti movitější, ale také opékané selátko. Dostanete je pouze v Mealhadě, vesnici severně od Coimbry, v níž je víc restaurací než obytných domů. V každé vám připraví selátko podle speciální receptury – se zeleninovým salátem, bramborovými lupínky a pochopitelně vínem. Pokud se vám už teď sbíhají sliny, můžete zkusit restauraci Lví dvůr na Pražském hradě: dostanete tu vydařený český pokus o stejný pokrm.
Ale zpět do Portugalska: až všechno sníte a vypijete, chtělo by to trochu pohybu. Co takhle golf? Portugalsko je v tomto sportu překvapivě největší evropskou velmocí. Na golfová hřiště tu narazíte na každém rohu a nejsou nikterak drahá. Hry si můžete zarezervovat prostřednictvím cestovní kanceláře už z Prahy. Budete-li bydlet u šlechticů, golfový úbor vám bude slušet.
Kuk do New Yorku
Jestli patříte mezi příznivce klasických tu- ristických atrakcí a historických památek, i k vám je Portugalsko vstřícné. Jsou tu monstrózní, povětšinou církevní stavby, viz například klášter v Mafře, Batalha či klášter sv. Jeronýma v Lisabonu.
Projdete-li se po třetím největším městě Coimbře s impozantní knihovnou a univerzitou starší té Karlovy o více než půlstoletí, pocítíte pro změnu atmosféru připomínající starobylý Oxford. Na druhé straně zde najdete pikantnosti typu letní královské rezidence v Sintře. Na hradě divokých tvarů, jehož věže mění barvy ze žluté přes fialovou do červené, jako byste vstoupili do Disneylandu.
Ukazujete-li rádi své fotografie z výjimečných míst známým, měli byste zajet na Cabo da Roca, nejzápadnější bod Evropy. Na vysokém útesu nad mořem si můžete koupit honosné potvrzení, že jste zde opravdu byli, v přilehlé kavárně si dáte zahřívací drink a pak se mezi desítkami Japonců zuřivě manipulujícími s videokamerami zadíváte do dáli na moře, protože podle domorodců je odsud za jasných dnů vidět až do New Yorku.
No tak dobře, ale je to průpovídka stejně hezká a romantická jako ta, že z Mount Everestu můžete při správném naklonění zeměkoule dosáhnout na Měsíc. Takoví jsou totiž Portugalci.
Tip Marianne:
Neměli byste minout nenápadnou rybářskou vesničku Nazaré poblíž města Alcobaca, jejíž obyvatelé odvozují svůj původ od Féničanů. Na náměstíčku najdete tradiční tržiště, kde prodávají ženy v černých šatech se sedmi spodničkami různé domácí výrobky, ovoce a suché plody obrovských rozměrů a lahodné chuti. Zimomřivým doporučujeme masivní vlněné podkolenky se šňůrkami v pánském i dámském provedení. Budete-li mít štěstí, uvidíte u poutního kostela Nossa Senhora da Nazaré tradiční portugalskou svatbu a ze 110 metrů vysokého útesu si můžete vychutnat překrásnou vyhlídku na moře a na pláž pod vámi. Sestoupíte-li dolů po schodech či sjedete-li po silnici nebo lanovkou, dopřejte si romantickou procházku kolem útesů a rybářských plat se sušícími se rybami.
Podrobné informace o Portugalsku vám podá Portugalská národní turistická kancelář, Karlovo nám. 17, Praha 2, tel. 02/21986200, e-mail: praguedelegation@icep.cz
Do šlechtických sídel vás doveze cestovní kancelář Blue Sky Travel, Provaznická 1, Praha 1, tel. 02/22808121-3 e-mail: sales@blueskytravel.cz, www.blueskytravel.cz
Bažíte-li po informacích přímo od zdroje, vyhledejte internetovou adresu http://www.solares-de-portugal.com
Většina těch, kteří do Portugalska vyrazí, sebou plácne u moře v jižní oblasti jménem Algarve, které zařídil zdarma reklamu prezident Havel, když si tu koupil rekreační rezidenci. Češi, kteří zamíří na jih a celou dovolenou se opékají, dělají stejnou chybu jako cizinci, kteří se v Česku spokojí s prohlídkou Hradčan, Staroměstského náměstí a Českého Krumlova: seznámí se totiž jen se zlomkem toho zajímavého, co hostitelská země nabízí. A Portugalsko je rájem pro ty, kteří jsou unaveni modelem hotel–moře–hotel.
Šlechtici na dluh
Projekt Solares de Portugal spustili potomci starých šlechtických rodů, kteří dnes jen těžko hledají finanční zdroje na udržování svých honosných sídel. Portugalský stát je vyslechl a vyšel jim vstříc: poskytl jim mimořádně výhodné úvěry a oni teď opravené prostory nabízejí k turistickému využití. Na tomto chytrém nápadu vydělají všichni: historické dědictví národa zůstane zachováno, šlechticům nespadne střecha na hlavu a prostý turista dostane možnost nahlédnout do světa, který zná pouze z romantických filmů. A není to pohled nikterak vnějškový.
„Projekt pojímáme rodinným způsobem,“ vysvětluje prezident Solares Francisco de Calheiros, šarmantní, prošedivělý muž noblesního vystupování. „Mají-li návštěvníci zájem, mohou žít s námi,“ říká a hovoří asi za stovku rodin, které se projektu účastní. „Mohou s námi jíst i trávit volný čas. Chtějí-li mít naopak soukromí, je jim dopřáno,“ dodává.
Abyste se mohli aktivně zapojit do šlechtického života, potřebujete vládnout angličtinou. Ubytovat se můžete třeba i v rezidenci pana prezidenta, která se nachází poblíž Porta. Čeká vás krásný pokoj se starožitným nábytkem a skvělou koupelnou. V obývacím pokoji zažehnete gigantický krb, usadíte se v kožených sedačkách a ucucáváte portské, jehož přímý zdroj leží ostatně jen pár kilometrů od vás. Ranní pohled z okna do upravené zahrady vás přenese do televizních pohádek o princeznách. V salonu velkoryse posnídáte společně s hostitelskou rodinou a se služebnictvem v zádech. Pak se můžete třeba smočit v přilehlém venkovním bazénu, nacházejícím se ’o patro výš‘, tedy zhruba na úrovni střechy domu. Z anglického trávníku, který ho obklopuje, se můžete do sytosti rozhlížet po malebných okolních vinicích. A potom přijde čas na pár jamek na jednom z blízkých golfových hřišť...
Za postelí s nebesy
Loni na podzim podepsala s vedením projektu Solares exkluzivní smlouvu pro Českou republiku cestovní kancelář Blue Sky Travel. Zde dostanete k dispozici katalog všech historických usedlostí a podrobný výčet všeho, co každá z nich nabízí, neboť jednotlivé služby a vybavení se pochopitelně v maličkostech liší. Ostatní už závisí na vašich požadavcích. Můžete si vybrat místa k noclehu po trase, kterou hodláte cestovat, a kancelář vám je nejen zarezervuje, ale ještě vám zařídí pronájem auta. Za pětidenní pobyt včetně letenky, auta a snídaně zaplatíte za osobu kolem 20 000 korun v závislosti na počtu lidí v pokoji a též na kategorii dotyčného šlechtického sídla. Označení A, B a C odstupňovává usedlosti od velkolepých rezidencí až po skromnější panské domy obklopené vinicemi, takže podle zvolené míry luxusu se může cena za pětidenní pobyt lišit asi o čtyři tisícovky. Pak už je jen na vás, zda finance raději investujete do pohodlí a přepychu, či do jiných atrakcí, které můžete po cestě mezi jednotlivými šlechtickými sídly vidět.
Vždy a všude pohoda
Brzy zjistíte, že Portugalci jsou velice pohostinní a laskaví lidé. Jejich úsměv je přirozený a upřímný a radou či pomocí přispěchají vždy rádi, aniž byste je o ně museli žádat. S přátelskou povahou souvisí i další sympatický rys: Portugalci jako by zůstali nezasaženi civilizačním spěchem. Zdá se, že jsou stále v klidu a pohodě, hlavně žádný stres. Byla neděle, když jsme v kostele v městečku Sintra narazili na nápis: ’Celostátní stávka zaměstnanců kulturních památek‘. Na námitku, co je to za celostátní stávku, když na hradě nad městem nejenže se nestávkuje, ale dokonce je tam toho dne vstup zdarma, se nám dostalo vysvětlení, že hrad se k celostátní stávce prostě nepřipojil. Stejně jako všechny ostatní památky v zemi... ale o tom se už nikdo nezmínil. Po této zkušenosti už v nás příběh, který jsme vyslechli v Portu, vzbudil jen chápavý úsměv. Kdysi přiváželi víno do města v sudech po řece Douro. Protože vláčet těžké sudy do strmého kopce bylo nepohodlné, vinaři rozhodli, že vykopou tunel. Kopali a kopali, a když byl dlouhý několik set metrů, přišli na to, že se netrefili. Z tunelu tudíž vzniklo sklepení, v němž se víno skladuje dodnes.
A jedna poznámka speciálně pro ženy: Portugalci jsou mimořádně pohlední muži, jejichž jediným viditelným nedostatkem je to, že povětšinou málo vyrostli. Mají tmavé vlasy i oči stejně jako ostatní jižní národy, ovšem na rozdíl třeba od Italů světlou pleť a hlavně – jsou pozorní a galantní. Alespoň k cizinkám.
Zapomeňte na dietu
Stravovací zvyky Portugalců zcela souzní s jejich naturelem. Jí se tu hezky pomalu, v klidu a hodně. Národním jídlem je treska, která se údajně připravuje podle 365 různých receptů, hodně oblíbené jsou i různé druhy masa, často všechny dohromady v nějakém homogenním pokrmu, většinou s rýží. V Portugalsku zkrátka dietu držet nebudete, to je jisté. Třeba i proto, že se tu večeří až kolem osmé či deváté hodiny a na stole vám přistanou minimálně čtyři chody. Samozřejmý předkrm sestává z křupavého bílého pečiva a sýrů, klobásy, nakládaných oliv, másla či paštiky. Následuje polévka, hlavní jídlo a dezert, což může být, pokud máte štěstí, ovoce, ovšem místní sladkosti, skutečně přesladké, za ochutnání také stojí. K předkrmu bílé portské, k jídlu červené. O půlnoci se jen svalíte do postele... Jak je možné, že Portugalci jsou štíhlí? Prý proto, že hodně pijí zelené víno (vinho verde), místní mok z nedozrálých hroznů, jenž má malé procento alkoholu. Údajně vyhání z těla tuky, což je sice líbivé vysvětlení, ale tak jednoduché to asi nebude.
Specialitou, kterou byste si neměli nechat v Portugalsku ujít, není pouze lahodné portské víno, po němž se u nás musíte pídit a dovolit si ho častěji mohou jen ti movitější, ale také opékané selátko. Dostanete je pouze v Mealhadě, vesnici severně od Coimbry, v níž je víc restaurací než obytných domů. V každé vám připraví selátko podle speciální receptury – se zeleninovým salátem, bramborovými lupínky a pochopitelně vínem. Pokud se vám už teď sbíhají sliny, můžete zkusit restauraci Lví dvůr na Pražském hradě: dostanete tu vydařený český pokus o stejný pokrm.
Ale zpět do Portugalska: až všechno sníte a vypijete, chtělo by to trochu pohybu. Co takhle golf? Portugalsko je v tomto sportu překvapivě největší evropskou velmocí. Na golfová hřiště tu narazíte na každém rohu a nejsou nikterak drahá. Hry si můžete zarezervovat prostřednictvím cestovní kanceláře už z Prahy. Budete-li bydlet u šlechticů, golfový úbor vám bude slušet.
Kuk do New Yorku
Jestli patříte mezi příznivce klasických tu- ristických atrakcí a historických památek, i k vám je Portugalsko vstřícné. Jsou tu monstrózní, povětšinou církevní stavby, viz například klášter v Mafře, Batalha či klášter sv. Jeronýma v Lisabonu.
Projdete-li se po třetím největším městě Coimbře s impozantní knihovnou a univerzitou starší té Karlovy o více než půlstoletí, pocítíte pro změnu atmosféru připomínající starobylý Oxford. Na druhé straně zde najdete pikantnosti typu letní královské rezidence v Sintře. Na hradě divokých tvarů, jehož věže mění barvy ze žluté přes fialovou do červené, jako byste vstoupili do Disneylandu.
Ukazujete-li rádi své fotografie z výjimečných míst známým, měli byste zajet na Cabo da Roca, nejzápadnější bod Evropy. Na vysokém útesu nad mořem si můžete koupit honosné potvrzení, že jste zde opravdu byli, v přilehlé kavárně si dáte zahřívací drink a pak se mezi desítkami Japonců zuřivě manipulujícími s videokamerami zadíváte do dáli na moře, protože podle domorodců je odsud za jasných dnů vidět až do New Yorku.
No tak dobře, ale je to průpovídka stejně hezká a romantická jako ta, že z Mount Everestu můžete při správném naklonění zeměkoule dosáhnout na Měsíc. Takoví jsou totiž Portugalci.
Tip Marianne:
Neměli byste minout nenápadnou rybářskou vesničku Nazaré poblíž města Alcobaca, jejíž obyvatelé odvozují svůj původ od Féničanů. Na náměstíčku najdete tradiční tržiště, kde prodávají ženy v černých šatech se sedmi spodničkami různé domácí výrobky, ovoce a suché plody obrovských rozměrů a lahodné chuti. Zimomřivým doporučujeme masivní vlněné podkolenky se šňůrkami v pánském i dámském provedení. Budete-li mít štěstí, uvidíte u poutního kostela Nossa Senhora da Nazaré tradiční portugalskou svatbu a ze 110 metrů vysokého útesu si můžete vychutnat překrásnou vyhlídku na moře a na pláž pod vámi. Sestoupíte-li dolů po schodech či sjedete-li po silnici nebo lanovkou, dopřejte si romantickou procházku kolem útesů a rybářských plat se sušícími se rybami.
Podrobné informace o Portugalsku vám podá Portugalská národní turistická kancelář, Karlovo nám. 17, Praha 2, tel. 02/21986200, e-mail: praguedelegation@icep.cz
Do šlechtických sídel vás doveze cestovní kancelář Blue Sky Travel, Provaznická 1, Praha 1, tel. 02/22808121-3 e-mail: sales@blueskytravel.cz, www.blueskytravel.cz
Bažíte-li po informacích přímo od zdroje, vyhledejte internetovou adresu http://www.solares-de-portugal.com
