Až byste se zastavili někde mezi Louvrem a Sacré Coeur, abyste se občerstvili předvčerejší houskou s eidamem, přešla by vás nejspíš chuť. Dá se to pochopit. Houska po cestě změnila několikrát tvar i skupenství, přežila pád kufru ze schodů – a kolem vás teď voní čerstvé croissanty z rozkošných pekárniček, cukrované palačinky ’crepes‘ z pouličních stánků, rozmarýnová kuřátka z otevřených lahůdkářství... Paříž je těchto nástrah plná a je víc než pravděpodobné, že jim nedokážete odolat.

V zemi, kde jídlo již před staletími přerostlo z původní potřeby přežít do uměleckovědního oboru, narazíte na špatné jen stěží. Doporučení průvodců, do kterých restaurací zajít, si tedy příliš všímat nemusíte. Jděte prostě jen tak po bulváru a vyberte si první bistro, která vám padne do oka. Můžete si být ­jisti, že café au lait (s mlékem) bude perfektní. Samozřejmě že výjimky toto pravidlo potvrzují: jsou jimi Latinská čtvrť a vyhlídkové plavby po Seině, obojí atrakce určené turistům. Všímejte si tedy, kde sedí Pařížané. Ale ať už pojíte kdekoli, nepočítejte s tím, že někde budete moci konverzovat v angličtině. Na území Francie považují zkrátka za jediný světový jazyk ten svůj.

Stejně jako se patrně nevrátíte bez toho, abyste viděli Eiffelovu věž, nenechte si ujít ani chuť pravého francouzského croissantu. Těm, kteří si to mohou dovolit, doporučujeme tučnější a dražší croissant beurre, tedy máslový. Zasvěcení s nadsázkou tvrdí, že čerstvý croissant k snídani znamená kus náboženství. Pravý croissant se při jídle drobí, takže stůl po takové snídani podle toho vypadá. Pokud neletíte letadlem, nemůžete si tento zážitek doma zopakovat, protože loupáček po pár hodinách křupat přestává, a je-li zabalen do igelitu, tak ještě rychleji. Nabídka boulangerií (pekařství) a pa­tisserií (cukrářství) však svádí k dalším hříchům. Specialitou jsou ­quiche – slané koláče s vaječnou náplní krájené na trojúhelníky: poi­reau (pórkový), lorrain (se šunkou) a fromage (sýrový). Jsou velmi jemné, pojídají se teplé a jejich skvělou chuť má na svědomí náplň z vajec ­našlehaných se smetanou. Krásně ’zvrhlé‘ jsou i tartelletes

– ovocné košíčky s čerstvými jahodami či malinami, plněné krémem. Jestliže vám vyhládlo, kupte si k svačině bagetu, třeba se sýrem. Není ovšem bageta jako bageta. Tento bílý chléb s tvrdší křupavou kůrou a měkkou střídkou má několik tvarů a jmen. Tak například ficelle (doslova provázek) je tenká a křupavá. Parisienne je silnější a připomíná tvarem naši veku. Na obložení se hodí nejlépe. Sýr můžete koupit ve specilizované fromagerie (obchod se sýry). Když už tam jste, podívejte se po sýru Mont d’Or. Je tekutý, balený v dřevěné krabičce a díky své konzistenci se nevyváží, takže kromě Francie se dá koupit už jen ve Švýcarsku.

Dalším bodem vašeho gurmánského itineráře by mělo být čínské bistro, které v kosmopolitní Paříži najdete doslova na každém rohu. Jsou levná, čistá a dobře se v nich najíte. Jídlo vám tu rádi ohřejí na vysokou teplotu a vakuově zabalí do plastových krabiček, chcete-li pojíst někde venku nebo v hotelu. Náš tip – nem, podlouhlý závitek z rýžového papíru s masozeleninovou ­náplní – nesmí ujít vaší pozornosti. Jestliže nejste na čínu, zbývá ještě dost možností: japonské, arabské, řecké či ­indické občerstvení vás zavede do dalekých končin nepoznaného. Na rozdíl od takového McDonald’s, kde byste možná ani neuhodli, že jde o americkou restauraci.

Zdá ­se, že Francouzi si ne­pouštějí amerikanizaci k tělu. Nejenže tu podávají k snídani ­croissanty s café au lait, ale mnohde se i kouří! Hledáte-li ryze francouzské zážitky, zavítejte do charcuterie (lahůdkářství). Kdo zná rčení, že z prasete umějí Francouzi spotřebovat i kvičení, toho nevyvede z míry, když zde uvidí i nakládané kohoutí hřebínky. Ochutnejte však raději alsaskou specialitu choucroute, klobásu se zelím.

Odvede-li chuť vaše kroky do Beaubourg, čtvrti staré tržnice, nechte se zlákat legendární cibulačkou zapečenou se sýrem a bílým chlebem. Ačkoliv na místě, kde bývalo kdysi ’břicho‘ Paříže, stojí dnes gigantické podzemní nákupní centrum a zašlou slávu staré tržnice připomínají už jen malebné hospůdky s roztomilými názvy jako Au Pied de Cochon (U prasečí nožičky), neskutečná směs barev, vůní, hlasů a chutí je pařížským tržištím vlastní dodnes. Vyberte si jakékoli a nemusíte ani nakupovat. Ať už prodávají galské melouny, sušené klobásky či čerstvé ústřice, všude uvidíte, že prodat znamená umět hrát divadlo.

Tady byste mohli začít přemýšlet, jaký suvenýr si přivezete domů. Bylo by hezké darovat přátelům alespoň malou výslužku z vašich hodů. Vydejte se pro ni do obřího oddělení obchodního domu Lafayette. Jmenuje se Gourmet a najdete ho na bulváru Hausmann. Mají tu všechno: od antilopího masa po ruské bliny. Vašim nejdražším kupte husí játra (foi gras d’oie), pokud možno celá v kuse, ta jsou nejlepší. Husí paštičky (pate) jsou sice levnější, ale ne tak dobré. Za významné povšimnutí stojí sušená šunka Bayonne, která se suší v baskickém Ortezu na jihozápadě Francie. Speciální marináda jí dává odlišnou chuť, než na jakou jsme zvyklí u nám známého pršutu (prosciutta).

Takové malé britské ostrovy ve Francii a další příležitost najdete v potravinách Marks & Spencer. Do Čech dorazilo bohužel pouze britské oblečení a kosmetika a v dohledné době tomu nebude jinak. Ochutnali jste někdy pravý anglický cheddar? Tady ho mají i v bio provedení. Nezapomeňte obhlédnout regály s čaji a sladkostmi – obojí je mimořádné. Až po návratu vybalíte ze zavazadel podivnou směsici sušené šunky, francouzských sýrů, tatranek a zvadlého ovoce, ­pochopíte, že jste nesli dříví do lesa. Z mekky labužníků si však povezete ještě něco: milou zkušenost, že jídlo má moc spojovat lidi. A také předsevzetí, že hned příští víkend k sobě pozvete přátele na večeři. Nemusí být nákladná a už vůbec ne francouzská... Úplně postačí, že požitek z dobrého jídla budete sdílet se svými blízkými.