Tohle si ještě pamatuju. Coby čerstvě dospělá, ale pochopitelně alespoň po mentální stránce dokonalá, jsem v duchu kroutila hlavou nad mámou, která si nemohla na něco vzpomenout. Ať už šlo o jméno herce, nebo vtip, který ráno četla v časopise. To, že si babička vybavila spíš básničku, kterou recitovala, když její rodnou vsí projížděl Masaryk, než to, co měla k snídani, patřilo k rodinnému koloritu.

Ale už je to tady. Je mi pětatřicet a moje děti si ze mě začínají utahovat, protože… si nemůžu vzpomenout na jméno herce, co hrál v ‚tamtom‘ filmu, ‚toho toho‘, no v zeleném triku přece! Navíc mám občas pocit, že si  nemůžu vzpomenout ani na složitější slova, která už jsem dlouho nepoužívala. Zrovna včera jsem zaměnila pojem autentický za identický, jen to hvízdlo. Prostě mi to paměť naservírovala takhle.

Můj přítel sice tvrdí, že si pamatuju mnohem víc než on (ano, i spoustu blbos tí, jako třeba kolik stály boty, které jsem kupovala synovi loni v červenci, včetně toho, jak se tvářila prodavačka), ale možná právě proto zapomínám – svůj mozek spíš přetěžuju.

Mám zároveň pocit, že se to celé zhoršuje, když jsem třeba přetažená z práce. To by ale zároveň znamenalo, že duševní činnost mozek zrovna nebystří, a tomu se mi nechce věřit. Opravdu si za pár let nevzpomenu ani na  to, kudy se dostanu domů?

POČÍTEJTE LUSTRY

Nenápadně jsem se svěřila kamarádkám v obavě, že v tom budu sama. Ale hned se chytily – jsou na tom tak nějak stejně, až na Milenu. Ta nejspíš svou fenomenální paměť zdědila po rodičích. Dlužno však přiznat, že stejně jako její matka neváhá a třeba na koncertě Pražského jara přepočítává hudebníky v orchestru i závěsy na křišťálových lustrech a během tónů Smetany si v duchu nejspíš řeší matematické vztahy mezi nimi.

NA TRÉNINK

Ochabující paměti se dá pomoci. Zabývá se tím nejedna vědecká kapacita – tréninkem mozku a paměti pomáhá seniorům nebo třeba i lidem po těžkých úrazech hlavy. Nemusíte samozřejmě čekat na takovéhle výzvy, začít můžete hned a doma. Berte to jako prevenci a zábavu v jednom. Pár tipů a prvních lekcí najdete hned za tímhle článkem. Výsledky by se měly dostavit už do měsíce.

Odborníci každému doporučují, aby si nejdříve otestoval, jak na tom vůbec se zapomínáním je, a pak aby si hlavu cvičil, ideálně v průběhu dne pomocí rozličných běžných činností. Třeba tím, že je budete dělat jinak. Nevěřili byste, jak moc prý mozku svědčí, když půjdete z práce domů trochu jinou cestou než obvykle. Nebo když si zuby vyčistíte kartáčkem v druhé ruce, než obyčejně používáte. „Tréninkem si zlepšíte krátkodobou i dlouhodobou paměť – pak si vzpomenete na jméno první třídní učitelky vašeho syna, ale zároveň najdete klíče, které už týden hledáte,“ říká psycholožka Markéta Veselková.

ALÍKU, MÁŠ PŘIPRAVENOU TAŠKU?

Zhoršování paměti je s postupujícím věkem normální a na podobnou patálii je třeba pomýšlet. A nebojte se – to, že postupně oslovíte psa jménem všech svých dětí, není příznakem ničeho vážného. Jen se zase dostávám k tomu, co už jsem psala výše – nejspíš jste unavená a vaše paměť by potřebovala povzbudit. Takže jak na to? Ze všeho nejdříve se smiřte s tím, že všechno na světě si nepamatuje nikdo. Smiřte se rovněž s tím, že ve čtyřiceti si zkrátka nezapamatujete či se nenaučíte něco nového tak snadno jako ve dvaceti. Ale proboha vás prosím, nerezignujte ve smyslu ‚stejně to nemá smysl, něco se učit‘ – netrénovaný mozek by pak zapomínal o to více. „To je stejné jako s tělem. Když necvičíte, ochabnou vám svaly víc, než kdybyste se hýbali. A začít pak s něčím novým je o to těžší,“ vysvětluje psycholožka.

V pětadvaceti letech mozek vyloženě vyžaduje nové situace, díky kterým se udržuje ve střehu, a zapamatování si mnoha telefonních čísel pro něj není překážkou. V padesáti už má snahu spíše těžit z toho, co se naučil v minulosti, a i my jsme pohodlnější a spoléháme na to, že všechna čísla máme v mobilu a další data v notebooku. Mám pocit, že dneska už si telefonní čísla nepamatují ani ti pětadvacetiletí – na co? To si ale možná koledují o to, že jejich paměť začne zasvé brát už někdy po třicítce.

NAUČTE MOZEK NEVNÍMAT

Můžete k tomu přistupovat i obráceně – denně se setkáváte s tolika údaji, které si zkrátka pamatovat nemusíte. Naučte se je odfiltrovávat a šetřit si mozek na ty skutečně důležité. Přemíra podnětů je totiž kromě vlastního poklesu výkonnosti dalším důvodem, proč se nám s věkem paměť zhoršuje. Není možné zvládat příval informací, které na vás chrlí děti a jejich učitelé, rodiče, hypoteční bankéř, nadřízení, podřízení… Takže zpomalte a řešte věci jednu po druhé. A klidně si k tomu dělejte poznámky, není to žádná ostuda.

Zrovna tak si budete hůře pamatovat věci, které vás nezajímají – pamatujete si asi na nezapamatovatelné vzorečky z fyziky! A to prosím v době, kdy jste se oblíbenou písničku naučila na dva poslechy. Proto se učte už jen ty věci, které skutečně potřebujete anebo vás zajímají.

Krátkodobou paměť procvičíte třeba tím, že když někam voláte, číslo si jen přečtete a pak ho popaměti vytočíte. Potom ho zase s klidem zapomeňte. Nebo další cvičení. Když jedete metrem, dejte si třicet vteřin na pozorování toho, kdo sedí proti vám. Pak zavřete oči a vybavte si, jestli má dotyčný kravatu, jakou barvu a střih má jeho oblek, jestli má na ruce prsten a další podrobnosti. Paměti prospěje rovněž to, když si koupíte různé příručky s hádankami a slovními úkoly. Sem tam obsahuje příručka i testy. Ukážou vám, se kterou částí paměti jste na štíru. Může to být třeba ta prostorová (nepamatujete si, co kam dáváte), nebo spíše  sémantická (vypadávají vám slova a jména), podle toho pak zvolíte typ procvičování. Pomáhejte paměti i tím, že zapojíte smysly – ať už čich, nebo hmat. Učíte se anglická slovíčka? Zapalte si aroma lampu s oblíbeným olejem.

Nebo se rovnou přihlaste na kurz – hledejte pod označením Trénink paměti buď na internetu, nebo třeba v programu místního kulturního centra. Počítejte však s tím, že některé se zaměřují především na seniory. Poslouží i vám, jen se možná budete mezi osazenstvem cítit trochu nesvá. Nečekejte ale, že díky kurzům si budete všechno pamatovat jednou provždy. Kdepak, paměť je jako svaly. Pamatujete?

Zrovna tak je dobré uvědomit si, že žádná cvičení sama o sobě nenahradí naplno prožitý život – třeba to, že se čas od času vidíte s přáteli a proberete vzpomínky včetně jmen někdejších učitelů a nadřízených. Skvělé je v tomto ohledu také luštění sudoku nebo učení se něčemu novému. Je to totiž většinou levnější a zábavnější než nějaké kurzy či cvičení. Naopak moc nevěřte na zázraky v podobě pilulek.

autorka je redaktorkou MF DNES



Líbil se vám tento článek? Předplaťte si Marianne  a každý měsíc dostanete 150 stran skvělého čtení. A k tomu dárek!

Tisk článku | Poslat článek