Aspoň trošku se ‚spusťte‘, i když se vám do toho vůbec nechce. Proč? Vždyť se kolem sebe podívejte, kolik je opuštěných žen po padesátce. Topolánková, Paroubková, vaše sousedka, starší kolegyně z práce – kdo ty příběhy zhrzených žen nezná? Je třeba se připravit tak, abyste nikdy nebyla zhrzená. Předveďme si to na příkladu Romea a Julie.

Jak Romeovi ujely nohy

Jak by asi vypadalo manželství nejslavnějších milenců Romea a Julie? Pro všechny generace představují ideál lásky, již může rozdělit jenom smrt. Troufám si tvrdit, že skoro každá z nás po shakespearovském ideálu touží. A troufám si tvrdit i to, že mnohá z nás svého Romea najde.

Jenže po období zamilovanosti přijde běžný život – děti, práce, starosti s domácností, nedostatek peněz, hádky a udobřování, únava, migrény, neovlivnitelné společenské jevy jako služební cesty, vnadné kolegyně a nadržené sousedky. Prostě situace, které Romeo a Julie nikdy řešit nemuseli…

A teď si představte, že by Romeo přišel jednoho dne domů a řekl své milované Julii: „Holka, ty máš pořád ty migrény, nic s tebou v poslední době není, a tak jsem se na večírku v práci opil, nějak mi ujely nohy, a slečna Vopičková je v tom…“ Julie kouká jako opařená. Ona si automaticky a navždy jiné muže zakázala a pokusy všech svůdců rázně odrážela i při sebemenším pokusu o flirt.

Teď absolutně nemůže pochopit, proč Romea přemohly v alkoholovém opojení hormony… Cítí se k smrti zrazená. V první chvíli by se nejraději probodla Romeovou dýkou. Naštěstí už nemůže, protože kolem nohou se jí batolí nejmladší z několika ratolestí. A ty mámu Julii potřebují, stejně jako tátu Romea, který říká: „Já vás nechci opouštět…“ Takže se nakonec Julie ani Romeo a určitě ani poblázněná asistentka Vopičková nezasebevraždí. Jenže Romeo platí alimenty za levobočka a věrná láska utrpí šrám, ze kterého se už nikdy – ani při nejlepší vůli obou protagonistů – nevzpamatuje. Důvěra v manželském páru je pryč.

Výměna rolí

Zatímco Julie se léta smála žárlivým scénkám svého manžela, když na ni se zalíbením pohlédl některý z Romeových kamarádů, je nyní ona tím nesnesitelným žárlivcem. Přestože nikdy nezapochybovala o vzájemné osudové lásce až za hrob, najednou se nedokáže zbavit živých představ, jak Romeo v práci klátí mladou asistentku Vopičkovou, Čepičkovou či kteroukoli jinou. Je nervózní, kdykoli se Romeo někde zdrží, prohrabává mu aktovku a lustruje mobil po každém pozdním příchodu.

Navíc se dostaví pocit, že už dávno není tak krásná, léta už jí to nikdo neřekl. Romeo si to sice stále myslí, ale pod balkonem už rozhodně nebásní. A všem ostatním mužům, kteří o kráse Julie během jejího manželství básnit chtěli, jakékoli obdivné projevy ctnostná žena v jejich zárodku uťala. Nikdy přece neměla zapotřebí s někým flirtovat, když měla svého osudového Romea, který by pro ni zemřel…

Tři v posteli

Kdykoli se teď stárnoucí Julie miluje s Romeem, má pocit, že asistentka Vopičková je v posteli s nimi. Romeo ji už nehladí tak jako kdysi… Hladí tak tu  jinou?! Julie je permanentně ve střehu, zhrzená, nepříjemná. Doma vytváří atmosféru, ve které se snaživý manžel začne po čase (osudová láska neláska) dusit. Stále častěji přestává mít chuť vracet se domů. A po nějakém čase na večírku opět podlehne nástrahám mladších žen.

Vadnoucí Julie to má sečtené. Už jen děti je drží pospolu. Julie tloustne, přestává o sebe dbát. A pak jednoho dne Romeo přijde a řekne: „Miluju Čepičkovou, odcházím.“ A stárnoucí Julie se zhroutí, protože jediná láska jí dala kvinde a nikdo už o ni nestojí. Když vyběhne poplašeně do ulic, nevysílá už ten úžasný ženský signál: „Tady jsem!“, kterým kdysi dostala Romea. Vysílá světu zprávu: „Nesnáším chlapy, ale nějakého bych nutně chtěla, protože mám strach být sama.“ A to je to, co mužské plemeno absolutně odrazuje. Julie neví, že by stále mohla být krásná a žádoucí, kdyby neztratila důvěru sama v sebe.

Co s tím?

Po čtyřicítce je to dlouhá a strastiplná cesta. Proto vám všem, milé Julie, radím: nepřestávejte si budovat ženské sebevědomí od prvního okamžiku, kdy svou osudovou lásku potkáte. Občas se usmějte na cizího chlapa, i když tím Romea možná popudíte. Nezavrhujte kvůli jeho scénkám staré přátele. Nechte si občas od někoho říct, jak vám to sluší. Nezatahujte se do ulity, když vás neznámý v tramvaji pozve na rande. Tu hranici, kam až zajít, si totiž volíte jen vy samy.

Rozhodně ale nebuďte svému Romeovi věrná až za hrob v každém gestu a myšlence. Muži jsou stvoření chybující, a hlavně nikdy vaši oddanost nedocení. Dokonce naopak. V poslední době příliš mnoho žen na svou ortodoxní věrnost doplácí. Muži jsou věční lovci. Proto flirtujte, dokud je čas!


Líbil se vám tento článek? Předplaťte si Marianne  a každý měsíc dostanete 150 stran skvělého čtení. A k tomu dárek!

Tisk článku | Poslat článek