BURDA Digital Elle.czElle.cz Marianne.czmarianne.cz
apetit online.czApetitonline.cz Elle.czMaxim.cz moje betynka.czMoje betynka.cz pošli recept.czPošli recept.cz Marianne.czAutohit.cz chip.czChip.cz Elle.czHrej.cz
Zavřít

Detail článku

Co se dětem honí hlavou

Co se dětem honí hlavou

Se začátkem školního roku jsou jak děti, tak i rodiče pravidelně vystavováni zvýšenému tlaku. Změna režimu s dětmi nezřídka doslova zamává a rodiče mají tolik starostí, že často nemají čas věnovat se tomu, co se dětem honí hlavou.

Autor: Vecánová Jana | 1. 9. 2010

Podle informací serveru lekari-online.cz by však měli být rodiče právě v této době v tomto hledu obezřetní, začátek školního roku totiž přeje rozšíření vší.

„Veš vlasová je také nazývána veš dětská, a to proto, že infekce je výrazně častější v dětských kolektivech, protože děti se při hře vzájemně hlavami často dotýkají, na rozdíl od dospělých. Riziko přenosu je proto velké v dětských kolektivech: školy, družiny, sportovní kluby, dětské tábory atd.,“ uvádí MUDr. Michaela Ferancová ze serveru lekari-online.cz s tím, že právě po návratu z prázdnin si děti často v těsném kontaktu sdělují své zážitky, tudíž je riziko přenosu skutečně vysoké.

„Je vhodné dětem hlavu pravidelně prohlížet, protože samičky kladou těsně k pokožce hlavy denně až sedm vajíček – hnid, z nichž se líhnou za sedm až deset dní larvy. Během krátké doby tak může mít dítě hlavu plnou vší,“ říká Ferancová a dodává, že včasné podchycení také znamená výrazně menší počet hnid, které se z vlasů špatně odstraňují.

Z lékařského hlediska člověk, který má vši, trpí infekčním onemocněním zvaným pedikulóza (o toto onemocnění se nejedná, pokud má dotyčný pouze hnidy). „Ačkoli toto onemocnění není výrazně nebezpečné a provází jej v podstatě ‚pouze‘ svědění, případně boláky, veš totiž nepřenáší jiné infekce, může mít výrazně negativní vliv na psychiku postiženého i jeho rodiny,“ říká Michaela Ferancová a vysvětluje, že tito lidé se cítí zahanbeni a to, že mají v rodině vši, považují za ostudu. „Opravdu se není za co stydět,“ upozorňuje Ferancová. „Veš dětská není, na rozdíl od vši šatní, příznakem špatných hygienických návyků a napadá i vlasy, které jsou pravidelně umývány.“

Léčba je možná pomocí šamponů, gelů, vlasových toniků nebo sprejů. Všechny odvšivovací preparáty jsou toxické místně i celkově. „Nebezpečné je hromadné odvšivování pomocí sprejů, kdy je vysoký obsah účinné látky ze spreje v ovzduší. Nejvhodnější je odvšivení pomocí šamponů,“ říká Ferancová. Jedním dechem však dodává, že u některých preparátů dochází podobně jako například u některých antibiotik také k tzv. rezistenci – odolnosti vší proti odvšivovacím preparátům.

Přípravky na odvšivení jsou volně prodejné – bez lékařského předpisu v lékárnách.

Ferancová doporučuje použít odvšivovací šampon, který usmrtí vši i hnidy, a poté hnidy vyčesat speciálním hustým hřebenem – všiváčkem. Je vhodné umytí šamponem zopakovat s odstupem 8–10 dnů. Vlasy sice není nutné ostříhat, ale z krátkých vlasů se hnidy každopádně lépe odstraňují, proto především u chlapců považuje Ferancová ostříhání za vhodné.

„Je potřeba si uvědomit, že ačkoli mimo vlasy veš přežívá pouze zhruba čtyřiadvacet hodin, i tento časový úsek může postačit k jejímu návratu,“ uvádí Ferancová a vysvětluje, že pokud například veš ulpí na polštáři, může se další večer vrátit zpět do již odvšivených vlasů. „Skutečně důležitá je v tomto ohledu především prevence, která spočívá v pravidelném prohlížení vlasů a pokožky hlavy, a to nejen dítěte, u nějž se vši objeví, ale celé rodiny včetně dospělých,“ uzavírá problematiku Ferancová.

Tisk článku | Poslat článek

aas