Můj nos nebyla nějaká pekelná skoba nebo obří bambule. Docela dobře bych s ním mohla svůj život dožít. Nikdy jsem kvůli němu po nocích neplakala do polštáře. Ale stejně mi vadil. Když jsem se viděla na fotkách z profilu, vždycky jsem si povzdychla. Mám velké kulaté oči, kulatý obličej i pusu, a najednou z toho všeho kulatého vyčuhoval ostrý nos. O plastice jsem tak sice přemýšlela už od nějakých osmnácti, ale k tomu, abych ji realizovala, jsem měla daleko. Vždycky jsem si říkala, že to není zas taková hrůza, abych riskovala „jednu z nejnáročnějších plastických operací“, jak jsem se o plastice nosu neboli rhinoplastice dočetla na internetu. Na nos je rozhodně zapotřebí vybrat toho nejpovolanějšího chirurga – takového, který jich už ‚udělal‘ několik tisícovek. Takového, co má nosy v oku. A takovým chirurgem je Dušan Záruba, primář Ústavu estetické medicíny Emauzy v Praze. Prošmejdila jsem všemožné internetové diskuse a četla v nich na něj samou chválu.

Nejdřív jdete na konzultaci, jestli je pro vás plastika nosu vůbec schůdná. Mile mě překvapilo, že Dušan Záruba okamžitě odhadl, jaký nos se mi bude hodit do krámu (do tváře). Nechala jsem to na něm, protože jsem mu od začátku věřila. Chtěla jsem prostě malý rovný nos. Podle Dušana Záruby ale není na škodu přinést si obrázek vysněného nosu, pokud si takový vyhlédnete. „Obrázek mi napoví, jakým směrem bychom se měli ubírat. Ale každého zároveň upozorňuji, že každý nos vypadá v každém obličeji trochu jinak. Když udělám pět stejných nosů ze sádry a zasadíme je do různých typů obličeje, bude to logicky vypadat jinak. Záleží na poměru nosu k lícním kostem, k čelisti…“ říká a vzpomíná na velmi nosatého pána, který si jednu fotografii přinesl. „Takový chci,“ ukazoval na obrázek, kde byla Sharon Stone! Lékař mu vysvětlil, že z velkého mužského nosu takový knoflík vymodelovat nelze, a ani by to nevypadalo dobře. „Čím větší je nos, čím více ho chceme zmenšit, tím větší je pak riziko fáze hojení,“ říká Dušan Záruba. Jinak si v zásadě můžete vybrat ze dvou modelů: rovný nos, nebo pršák (to se kost vysekne víc a vznikne tím požadované projmutí). U plastiky nosu je vtip v tom, že samotná operace je jen první fází docela dlouhého procesu. 

Operace samotná se provádí v celkové narkóze a vnitřní cestou, tedy nosními otvory, takže nevznikají žádné jizvy. Neptejte se mě, jak je to možné, ale doktor umí suverénně kutat uvnitř nosu, aniž by do něj pořádně viděl. Při operaci jsou uvolněny a modelovány měkké části nosu, chrupavky a nosní kůstky. Je to přímo hodinářská piplačka: pokud lékař ubere nahoře, musí ubrat i dole a po stranách a podobně. Jde o to, zachovat proporce, a často jde skutečně o milimetry. Jedině tak bude nový nos vypadat přirozeně. Musí také myslet na tkáň, která se po operaci začne na nose pod kůží jizvit. „Musím vědět, jak se asi zachová, nechat si před ní vlastně náskok,“ vysvětluje Dušan Záruba. Po sundání dlahy se tahle jizva začne zbytňovat (mohla by vytvořit třeba nepěkný hrbol nebo nos jinak zdeformovat), takže je opravdu důležité korigovat ji tlakovými masážemi. Vlastně ji několik měsíců po operaci systematicky zatlačovat.

Nosová euforie

„První týden po sundání dlahy necháváme nos být, aby se tkáň vzpamatovala. Tehdy se stává, že nos oteče, otoky se na něm začnou přesunovat a nos se tvarově mění. Někdy jsou pacienti vyděšení, takže jim říkám, že je to normální a že právě masážemi to budeme tvarovat,“ říká Dušan Záruba. Celkově můžeme nos hodnotit, až když se ‚usadí‘. To znamená za nějaké dva tři měsíce, někdy je nutné masírovat dál, třeba i půl roku. Pokud chcete přesně vědět, jak se operace provádí, podívejte se třeba na www.uem.cz/emauzy/operace-nosu.

Nechat si udělat ‚kompletní‘ nos, to znamená upravit jeho chrupavčitou část i kostru nosu (tak jako jsem to podnikla já), vyjde asi na 28 tisíc korun. Je to však individuální – nos od nosu, podle náročnosti zákroku, počítejte i s výdaji za předoperační vyšetření a narkózu. Zdá se vám to hodně? Vězte, že za stejnou operaci byste třeba v Anglii zaplatili v přepočtu třeba až 150 tisíc. Ne nadarmo jezdí cizinci do Česka za plastikami – dělají je tady špičkově a levně. Pokud je vaše kůže elastická, není moc mastná (operace se nehodí například pro lidi s chronickým akné) a nový nos není váš chvilkový rozmar, říkám: jděte do toho! Nebolí to, za dva týdny se můžete normálně zapojit do běžného života a vaše sebevědomí stoupne o 100 procent. Já jsem po sundání sádry byla v euforii, kterou jsem měla, když jsem odmaturovala nebo se zamilovala. Připadám si mnohem hezčí a každý den, když se na sebe podívám do zrcadla, mám radost. Možná je to povrchní, ale je to tak.

Tisk článku | Poslat článek