Působí vždycky velmi suverénně. Zažil jste ji v situaci, kdy byla nejistá?

Při práci určitě ne. Hodně lidí si myslí, že mám ten uragán i doma, ale tam je velmi tichá. Loni jsem jí koupil auto a zatím jezdí jen naučené trasy, má o sobě pochyby jako řidička.

Co ji otravuje?

Nerada telefonuje, zařizuje a chodí na úřady. Chodím jí i pro antikoncepci ke gynekologovi. Dělám jí i manažera. Takže po svatbě jsem vlastně takový ‚manažel‘.

Komu se svěřuje? Kamarádkám?

Popravdě řečeno jsem všechny její kamarádky ‚zrušil‘. Měla za dobu, co jsme spolu, takové asi tři. Když už jsme v našem vztahu neřešili nic jiného než problémy kamarádky, tak jsem kamarádku poslal do háje. Kamarád jsem já, nemáme před sebou tajemství.

Máte veliký dům. Kde se v něm cítí nejlépe?

Máme každý svůj pokoj v jinýchčástech domu a právě ten svůj holčičí pokojíček, kde má spoustu panenek a růžové zdi, má nejradši. Už ho má zaplněný, takže uvažujeme, že si kvůli tomu pořídíme nějaký další barák.

Po čem pase ve starožitnictvích?

Po všem možném. Vrhá se k lustrům, kobercům, svícnům, andělům. Starožitnictví obráží s Petrem Hapkou, dělají takové nakupovací výpravy. U něj doma je tolik věcí, že ani není kam upadnout.

Jak si umí poradit s rýčem na zahradě?

Oba jsme zahradníci ‚pokus-omyl‘. Bára říká, že v naší zahradě přežijí jenom silní jedinci. Letos nám to kupodivu roste. Před pár lety jsme ale třeba koupili popínavé růže a Bára je pořád zastřihovala. Až teď jsme se dozvěděli, že pokud se chce člověk dočkat květů, přesně to dělat nesmí.

Máte na úklid hospodyni. Je nějaká domácí práce, kterou ráda udělá sama?

Nevadí jí dělat velké snídaně. Nebo vařit, protože vaří skvostně. Nevaří ale jídla, která se nějak jmenují – vaří jako chlap. Tedy s velkou fantazií. Knedlíky nedělá, ty já si dávám u maminky.

Co měla na sobě, když jste se seznámili?

Krátké černé šaty s bílým řeckým vzorem. Bylo to na derniéře Šakalích let. Báru jsem ani neznal! Jí se původně líbil bubeník, ale ten ji nechtěl, tak na mě nějak zbyla. Před pár lety chtěla ty šaty vyhodit, to jsem zakázal.

V které době by chtěla žít?

Tak kolem roku 1900. Ovšem se současnými technickými vymoženostmi. To by jí vyhovovalo, líbí se jí tehdejší móda. Do té doby by se i hodila.

Jak zahání podzimní splín?

Jógou. Je to pro ní jen cvičení. Vonné tyčinky ale doma nepouští a buddhismu naštěstí nepropadla.

A její oblíbené slovo?

Zašupšáci. To je její výraz pro skřítky domácí. Našim psům za plotem říká čumpesky.

Co si nenechá ujít v televizi?

Horory, protože se ráda bojí, a detektivky. Nemusí komedie.

Jak hraje na trubku?

Umí hrát na klavír i na kytaru, rychle se ale naučila taky na trumpetu a saxofon. A výborně zpívá. Málokdo to ví, ale je zakládající členkou Českomoravské hudební společnosti, která je dneska známá jako skupina Čechomor.



Líbil se vám tento článek? Předplaťte si Marianne  a každý měsíc dostanete 150 stran skvělého čtení. A k tomu dárek!

Tisk článku | Poslat článek