Každý z nás měl někdy spolužačku, které jsme na základní či střední škole přezdívali Buřt nebo Mlátička. Obtloustlá, pokud možno s brýlemi a nekvalitní pletí. A teď si představte, že ji za pár let potkáte a ejhle, Mlátička je poloviční a jen kvete. Čistá pleť, v pase šedesát centimetrů, brýle nikde. Strávila snad rok na kosmetickém ranči na Floridě? Kdepak: jednoduše se zamilovala a je šťastná jako blecha.

Chemický vzorec štěstí
Co se stane s naším tělem, když jsme šťastní? Když se začneme usmívat, od zdvižených koutků přiletí po nervové dráze do mozku povel: Pozor, smích! Mozek ihned začne ,vyrábět? hormony štěstí - endorfiny. Ty se v řádu sekund počnou díky žlázám s vnitřní sekrecí vyplavovat do celého těla. Chovají se jako přirozené opiáty: cítíme se příjemně, máme pocit, že všechno zvládneme. "Pocit štěstí provází nejen zamilované, ale třeba i sportovce. Mechanismus působení je stejný, sportovci se však přitom více nadřou," vysvětluje pražská psychiatrička Dana Dufková.
Poté, co se Mlátička zamilovala, nastal v jejím těle převrat: i když zůstala věrná české kuchyni, přestala přibírat, ba naopak. Endorfiny totiž zrychlí prokrvení na povrchu i v hlubinách těla, například v žaludku, čímž se zrychlí metabolismus. Spalování živin se tak rozjede na plné obrátky, odpad takřka žádný.
Zase tak jednoduché to ovšem není. Endorfiny pro nás musí sexy postavu vybojovat. Na druhé straně barikády totiž naštvaně podupává jiný hormon - kortizol.

Zásoby na horší časy
Druhé jméno kortizolu je Nepřítel štíhlé linie. Objeví se vždycky, když ho nejméně očekáváme - především ve chvílích největšího napětí a stresu.
"Našla jsem si novou dietu, která mi docela vyhovovala. Jenomže jsem ji začala držet zrovna v době, kdy se v práci blížila uzávěrka," vzpomíná třicetiletá účetní Iveta Macháňová. "I když jsem se v kaloricky zanedbatelném jídle jen 'ponípala', pokles váhy se zastavil."
Kortizol je hormon, který se už od pravěku stará to, abychom v případě nebezpečí měli dost energie buď k útoku, nebo k útěku. Ač se časy změnily, náš organismus reaguje na stresové situace pořád podle pravěkého scénáře. A kortizol se stará o to, abychom se nezhroutili. Proto udržuje naše tukové polštářky pěkně nadýchané, abychom v případě potřeby měli dost energie na zvládnutí stresové situace. A stres prožíváme všichni. Kromě zamilovaných! Těm šumí výbuchy šéfova hněvu kolem uší jako sladká píseň, na synkovy přijímačky víceméně zapomenou a švagrovou v porodních bolestech potěší smrtící hláškou 'Když to zvládly jiné, zvládneš to taky!'

Kámasútra jako dietní program
Zatím to vypadá úplně báječně: hubneme, když jsme šťastní. Ono to ale není tak jednoduché. Tělo potřebuje také pohyb. Jak už jistě tušíte, bývalá spolužačka nezhubla jen proto, že se na svého chlapce sladce usmívala. Ke štíhlé postavě jí dopomohla i pravidelná sportovní aktivita - sex. Podle pražského psychologa Miloše Kajuka endorfiny stimuluje intenzivnější a hlavně vytrvalostní fyzická námaha - a k té sex bezesporu patří. Aby se hormony štěstí začaly do těla vyplavovat, musíme se hýbat dostatečně dlouho, nejlépe třikrát týdně po dobu alespoň dvaceti minut. Do těla se nám přitom (i při 'tom') vyplaví hned trojice šťastných látek - kromě endorfinů je to ještě serotonin a hormon ACTH. Tohle trio může za to, že se nám zlepší nálada a starý odporný ?stresák? kortizol nemá šanci. V organismu se zvýší ještě hladina dalších hubnoucích hormonů, známých pod zkratkou DHEA (dehydroepiandrosterony). Tyto hormony dokážou zařídit, aby se přijatá energie v těle neukládala jako tuk, ale co nejrychleji se spálila. Mimochodem - zvýšenou produkci látek zvaných DHEA zajistí i některé druhy potravin, například olivový olej nebo maso z tuňáka.

Hajej dadej, špeku malej
Šťastní lidé nemívají se spánkem problémy: zalehnou a chrupou jako dřevorubci. A i tehdy hubnou, neboť během prvních hodin spánku se vyplavuje růstový hormon somatotropin. Dokáže rozpouštět tuk, zvětšovat svaly, vyhlazovat vrásky a ještě dodává dobrou náladu.

Doporučený doping
Kdo si cestou z pošty do banky stepuje do rytmu písně 'Já jsem zamilovaná, vážení', ten si určitě nechodí třikrát denně do cukrárny pro něco na zub. Komu z nás se ale poslední dobou štěstí vyhýbá, utěšuje se jídlem a hlavně sladkostmi. Chvíli poté, co slupneme čokoládový bonbon, se do našich žil dostane extrémní množství jednoduchého cukru - glukózy. V té chvíli bychom mohli skály lámat. Jak rychle množství glukózy stouplo, tak rychle zase klesne. V tom okamžiku saháme po druhém bonbonu, pak po třetím...
Jak to udělat, abychom si mohli občas zobnout, a ručička váhy přitom nekolísala? Naučíme se mlsat dobroty s nízkým glykemickým indexem. Jinými slovy: potraviny, ze kterých se glukóza uvolňuje pomalu. Bez obav můžeme jíst například celozrnné sušenky nebo keksy, sušenky Bebe, čerstvou zeleninu a ovoce, ale zrovna tak špagety nebo rýži.
Jíte často banány? To je skvělé. Kromě toho, že jsou chutné, zásobí vaše tělo vitaminem dobré nálady (B6). V banánech je také schovaná látka, která dovede obšťastnit - tryptofan.

Štěstí na výsluní
Čím blíž k severnímu pólu, tím méně přirozeného světla. Právě díky slunečnímu světlu se, stejně jako když mlsáme sladké, do těla uvolňují hormony štěstí. Chceme-li si uchovat štíhlou linii, měli bychom každý den absolvovat 'sluneční lázeň'. Zamilovaní blázni, které chceme napodobit, přece v jednom kuse pobíhají někde po březovém hájku a vystavují se ozdravným paprskům. A mimo jiné se také necpou po setmění, protože tou dobou mají úplně jiné starosti - hledají suchou mez.
Zkusme také zapomenout na jídlo po osmé hodině večer. Všechno, co večer zkonzumujeme, se totiž ukládá přímo do tukových polštářků. Místo pozdní večeře si příště raději dáme čaj, třeba z meduňky.

Tisk článku | Poslat článek