Taky si na to vzpomínáte? Moji rodiče, a možná i ti vaši, čas od času zvali jinou manželskou dvojici (nebo nejvýš dvě dvojice) na návštěvu a očekávali, že jim po přiměřené době bude pozvání oplaceno („copak to, že nás ti Novákovi tak dlouho nepozvali, jsou přece na řadě…“), a tak to šlo střídavě pořád dál. Vymřela dnes tahle tradice? Nebo nebyla tak všeobecně rozšířená? Nebo jsem z toho vypadla jen já?

Pokud moji známí a přátelé vůbec pořádají večírky, jsou trochu větší a s volnější účastí. A nikdo neočekává, že mu bude pozvání přesně symetricky oplaceno – spíš je to tak, že večírky pořádají pořád stejní jedinci, kterých není mnoho. Ostatním jako by se do toho ‚sebeobětování‘ nechtělo. Přitom se není čeho bát a není to opravdu žádná věda!

Jsou to hlavy děravé…

Takže jste se rozhodli uspořádat večírek. Čím začít? Jednoznačně určením času a místa. Rozmyslete si, koho pozvete, kolik lidí to celkem bude, jak je nakombinujete a zda se vzájemně znají. Ideální počet účastníků takového večírku je podle mých zkušeností osm: všichni se mohou bavit dohromady a moc často se nerozpadají na malé překřikující se skupinky, ale na druhou stranu je dostatečně živo a nenastávají trapné odmlky. A pokud náhodou někdo nedorazí, nebo naopak přivede hosta navíc, je to pořád v pohodě. Na večírek zvěte tak asi deset až čtrnáct dní předem, aby si lidé mohli rezervovat příslušné datum a neuškodí dva až tři dny předem ještě večírek připomenout.

Povídací, nebo tančící?

Existují dva základní typy večírků a od každého čekáme něco jiného: povídací a hudebně-tanečně-odvazový. Je dobré se už od samého začátku rozhodnout, o jaký typ večírku půjde, a podle toho celou akci uchystat. Lidé, kteří čekají akci opačného typu, mohou být zklamaní, a všechno pak kazit i ostatním. Pro povídací večírek se asi rozhodneme, půjde-li o krotkou rodinnou sešlost, o ‚drbací‘ večer s kolegy z práce nebo o ryze dámskou jízdu. Hudebně-odvazový večírek naopak zvolíme, chceme-li pozvat větší počet lidí, kteří se navíc moc dobře vzájemně neznají, což se stává, když se chceme jen bavit, užívat si hudbu, flirtovat, tančit a vyřádit se.

Co po nich můžete chtít a čím je nacpat

Nejpříjemnější variantou pro hostitele je bufetový stůl, kde si hosté budou sami nabírat občerstvení. Umístěte ho někam ke stěně a poskládejte na něj věci zleva doprava – začněte talířky, ubrousky a příbory, pak pokračujte slanými jídly a skončete ozdobně naaranžovaným ovocem nebo dezerty. Pokud máte chladicí box, můžete podobným způsobem vytvořit i nápojový bar.

Občerstvení si připravte den předem a v den večírku všechno jen lehce dolaďte, abyste se nestresovali a nedobíhali ještě na poslední chvíli s funěním po schodech, v rukou plné tašky. Někteří hosté se pravděpodobně budou předem ptát, zda mají něco přinést – v takovém případě je možné zásobování rozdělit a domluvit se třeba, že jeden účastník přinese víno, druhý šunku a sýr, třetí zeleninu a tak dále. Hodí se to, pokud zrovna šetříme každou korunu, ale jinak je to trochu nevýhodné, protože pak velkou část večera strávíme v kuchyni vybalováním a zpracováváním zásob, zjišťováním, co všechno nám chybí, a vůbec zmatkováním. Já osobně dávám přednost tomu, že připravím základní věci (‚basics‘) a na hostech nechám, aby přinesli různé pochutiny, křupky, bonbony, vlastnoručně upečené koláče, lahve z vinotéky a podobně podle vlastního výběru. Ty pak mohou vybalit rovnou na bufetový stůl.

Odvazový večírek

Aby měla tahle party správnou atmosféru, potřebujete na ni pozvat víc než osm lidí. Byt na akci pořádně připravte. Věnujte jí víc místností, vykliďte z nich věci, aby prostory působily vzdušně a přehledně, otevřete do nich dveře, rozsviťte a rozmístěte strategicky  občerstvení, aby celý prostor lidi lákal ke kolování a přecházení. Topení stáhněte – větší počet lidí vydává hodně tepla! A raději se předem domluvte se sousedy a upozorněte je, že budete mít hosty. Asi vám nastanou problémy s dodržením nočního klidu. Začněte třeba už v šest, takže v deset se už část lidí vyčerpá a odejde na autobus. Pak můžete party ‚stáhnout‘ do jedné místnosti a ztlumit hudbu. Lidé mohou procházet bytem a bavit se vestoje, také můžete předem oznámit, že půjde o ‚průchoďák‘, kdy se lidé mohou stavit jenom na část večera. Pak můžete pozvat víc lidí, než se k vám do bytu najednou vejde, a také různé množiny svých známých. Nabídněte možnosti sezení a povalování, ale tak, aby také vybízely ke kolování a kolotání – jídelní stůl využijte na bufet, židle odsuňte někam ke stěně a prostřídejte je polštáři z gaučů a matracemi poházenými po zemi.

Večírky s programem

Zatímco malý povídací večírek žádný zvláštní program nevyžaduje, větší odvazový večírek pro lidi, kteří se navzájem příliš neznají, naopak velice získá, když si dáme trochu práce s vymýšlením nějakého programu – aspoň pro začátek, než roztají ledy a lidé se sami dostanou do varu. Přinejmenším je potřeba vybrat hudbu a odhadnout, zda se hostům zavděčíte spíše Michalem Davidem, Rammsteiny, nebo třeba country písničkami. Můžete to ale pojmout zeširoka a vyhlásit, že celý večírek bude mít určitý ráz, a tomu pak přizpůsobit hudbu, oblečení, dokonce i občerstvení a výzdobu bytu. Pokud budou na večírku přítomny děti, rozhodně potřebují zvláštní program. Nenáročné zpestření večírku představuje bazárek s ‚hrabárnou‘ – stačí, když vytvoříte ‚sekáčový koutek‘, kam každý host může dát věci, které už nechce, a cokoli si zase vzít. Pozůstatky bazárku pak odnesete do charity, takže
večírek bude i všeobecně prospěšný. Vzhůru do víru vašeho obýváku!

Tisk článku | Poslat článek