Volná na lyžích
Vzhůru za tyče! Free znamená volný, ride je jízda. Freeride je ovšem něco daleko lepšího než volná jízda, zvlášť když se odehrává v hebkém alpském prašanu po pás, pod modravým nebem a zářivým sluncem.
|
|
Nevím jak vy, ale já nemám ráda sporty, které se provozují na přesně vykolíkovaném hřišti, kde je každý přešlap potrestán a při kterých se počítají body proti soupeři. Typickým příkladem je pro mne tenis, který se hraje v klecích a jehož počítání je tak složité, že se doposud nikomu nepodařilo mi ho vysvětlit. To s lyžováním je to jiné…
I když lyžujete na vytyčených sjezdovkách, žádné dva sjezdy si nejsou podobné. Řekněte sami, první jízda na ranním ,manšestru‘ se dopolední promenádě na tomtéž kopci podobá asi jako večeře ve dvou rodinné oslavě narozenin dědečka z Moravy. Obojí má samozřejmě něco do sebe. Počítat se při lyžování nemusí nic nebo co chcete, třeba výškové kilometry, které máte v nohách. A jestli chcete s někým soupeřit, tak leda se severákem. Kdo z vás to cítí stejně, a ještě se neodvážil ,vyjet za tyče‘, respektive nevyzkoušel freeride, měl by to honem napravit.
Freeride si žádá vůdce
Mimo vyznačené tratě si lyžařských radovánek můžete užít ještě daleko víc. Já osobně jsem povahy mírně bázlivé a respekt k předpisům a zákazům se rodičům podařilo vštípit mi do hlavy vcelku nevykořenitelně. Za tyče se bojím, ale ne zas tolik, abych se to nepokusila přemoct. A pokud dostanu od zkušeného muže nabídku, abych ho následovala, neváhám. Za toho muže dosaďte si laskavě lyžařského instruktora.
S freeridem to není jen tak. Potřebujete k němu zvláštní hardware i software. Svahy obsypané prašanem umí být totiž nebezpečné. Povinnou výbavou na každé stráni za hranicí sjezdovkových tyčí je tedy lavinový vyhledávač neboli pípák, sonda a skládací lopata. To bychom měli ten hardware. Že budete vědět, co se k čemu a jak používá, je samozřejmé. Instruktor je neméně důležitý. Bez dobré znalosti terénu je ,freeridování‘ téměř vyloučeno. Stačí jedna špatně vedená zatáčka, a můžete se ocitnout nad srázem, z něhož vede jediná možná cesta zpátky nahoru či rovnou do pekel. Nebo se propadnete do kosodřeviny, kde vám chapadla větví zují lyže, které pak budete hledat v závějích třeba i několik hodin. Aby se vám nic z toho nestalo, k tomu je právě horský vůdce.
Freeridové terény mají různou kvalitu, respektive jsou různě náročné, a obojí se jednoduše odvozuje od jejich sklonu a délky. V Čechách si moc neužijete. Všude, kde by to teoreticky šlo, je to zakázáno, a i kdyby to bylo povoleno: Krkonoše prostě nejsou Alpy.
Hurá do terénu
Nezoufejte, dám vám jednoduchý recept, kde si za slušnou cenu užít špičkové lyžování.
Světově vyhlášené terény jsou například na Dachsteinu neboli v oblasti Krippenstein. Z Prahy je to asi 450 kilometrů cesty. Dva dny lyžování úplně stačí. Když k tomu přidáte ještě jeden pracovní den, utaháte se tak, že na to budete ještě měsíc vzpomínat. My jsme tedy vzpomínali.
Ráno jsme se snažili stihnout první lanovku, ale bohužel se to nepodařilo. Takový nápad má totiž leckdo, a tak je trochu nával. Vykouzlit první vlnovku v ještě panenském prašanu, za to by leckterý skalní freeridista prodal i vlastní děti. Lanovka na Krippensteinu nás vyvezla do výšky 2100 metrů nad mořem. Holé svahy obsypané dokonalým sněhem mi připadaly jako nezasloužený dar. Pustili jsme se dolů a vpředu i vzadu nás kontrolovali naši instruktoři. Každý z nás si vybíral svou stopu, svůj rytmus.
Freeridové lyžování se od sjezdového trochu liší. Technika zatáčení je jiná a je třeba lépe hospodařit se silami. Pokud patříte jako já mezi blázny, kteří jsou šťastní, když to pořádně fičí, měli byste přibrzdit a jet jen tak na 80 % svých možností, jak doporučují experti. Pády jsou totiž nepříjemné. Pomalu jsme postupovali dolů malebnými kulisami trasy Schönberg. Holé stráně vystřídala sněhem zakrytá kosodřevina a pak smrkový les. S jiskřícím chvostem prašanu za patkami jsem si chvílemi s notnou dávkou fantazie připadala jako modelka z reklamy na zimní dovolenou…
Výbava na freeride
HELMA Při freeridu je nebezpečí úrazu hlavy daleko větší, protože kameny mohou být skryté pod sněhem. Na rozdíl od sjezdovek tyhle svahy nikdo neuklízí.
SJEZDOVÉ BRÝLE Jednak kryjí obličej, jednak chrání oči před sluncem.
BATOH Pro freeride se už vyrábějí speciální modely s vyztuženými zády.
BUNDA Ty freeridové mají vnitřní manžetu kolem pasu a na zápěstí, to proti sněhu. Hledejte bundy s vysokými utahovacími límci, které při nepřízni počasí zakryjí dolní část obličeje a vzadu přilehnou k helmě.
MASKA DO PRAŠANU Je nutná jen pro ty nejnáruživější lyžaře, kteří se do terénu vydají i ve velkém mrazu a větru.
ZÁCHRANNÉ PROSTŘEDKY Lopata, sonda a lavinový vyhledávač (pípák).
LYŽE Volte modely dostatečně lehké (i vázání může přidat na váze) a dostatečně široké, aby v hlubokém sněhu dobře nesly.
Kde se jezdí freeride
RAKOUSKO
Je pro nás nejbližší freeridový ráj.
★ FREERIDE ARENA KRIPPENSTEIN 30 km terénů mimo sjezdovky. Kabinová lanovka do 2100 m n. m., všechny stupně obtížnosti. Jednodenní permanentka 28,40 eur. www.krippenstein.at
ŠVÝCARSKO
Skvělé prašanové kopce s převýšením kolem 2000 metrů na mnoha místech. Začínají již pod Luzernem v Engelbergu a táhnou se od východu na jihozápad. Unikátní freeridy naleznete v Andermattu v centrálním Švýcarsku, v oblasti Jungfrau v kantonu Berner Oberland, leckde v Graubündenu a samozřejmě ve Wallisu. Prašanovými megacentry jsou Verbier či St. Moritz.
www.cransmontana.ch
www.verbier.ch
www.jungfrau.ch
www.svycarsko.info
FRANCIE
Nabízí nejširší možnosti freeridového vyžití – horské masivy jsou nejrozsáhlejší.
★ TIGNES Val d’Isère, které tvoří dohromady areál Espace Killy. Sjezdy v okolí ledovce Grande Motte a Pisaillas nebo z vrcholu La Tovière k přehradní nádrži.
www.tignes.net
www.valdisere.com
★ LES TROIS VALLÉES Nejlepší terény zejména v okolí střediska Val Thorens a Les Menuires. Např. Lac du Loup, Valleé Rosael.
www.valthores.com
www.lesmenuires.com
★ PARADISKI Propojená oblast středisek Les Arcs a La Plagne. Nádherné sjezdy zejména kolem nejvyšších vrcholů Aiguille Rouge a Bellecôte.
www.la-plagne.com
www.lesarcs.com
★ JIŽNÍ ALPY Méně skalnaté svahy, řídké lesy, méně adrenalinové prostředí.
www.praloup.com,
www.lyze-francie.com
O freeridu všeobecně
www.freeride.cz nebo v časopisech o lyžování a snowboardingu
www.snow.cz
www.skimagazin.cz
I když lyžujete na vytyčených sjezdovkách, žádné dva sjezdy si nejsou podobné. Řekněte sami, první jízda na ranním ,manšestru‘ se dopolední promenádě na tomtéž kopci podobá asi jako večeře ve dvou rodinné oslavě narozenin dědečka z Moravy. Obojí má samozřejmě něco do sebe. Počítat se při lyžování nemusí nic nebo co chcete, třeba výškové kilometry, které máte v nohách. A jestli chcete s někým soupeřit, tak leda se severákem. Kdo z vás to cítí stejně, a ještě se neodvážil ,vyjet za tyče‘, respektive nevyzkoušel freeride, měl by to honem napravit.
Freeride si žádá vůdce
Mimo vyznačené tratě si lyžařských radovánek můžete užít ještě daleko víc. Já osobně jsem povahy mírně bázlivé a respekt k předpisům a zákazům se rodičům podařilo vštípit mi do hlavy vcelku nevykořenitelně. Za tyče se bojím, ale ne zas tolik, abych se to nepokusila přemoct. A pokud dostanu od zkušeného muže nabídku, abych ho následovala, neváhám. Za toho muže dosaďte si laskavě lyžařského instruktora.
S freeridem to není jen tak. Potřebujete k němu zvláštní hardware i software. Svahy obsypané prašanem umí být totiž nebezpečné. Povinnou výbavou na každé stráni za hranicí sjezdovkových tyčí je tedy lavinový vyhledávač neboli pípák, sonda a skládací lopata. To bychom měli ten hardware. Že budete vědět, co se k čemu a jak používá, je samozřejmé. Instruktor je neméně důležitý. Bez dobré znalosti terénu je ,freeridování‘ téměř vyloučeno. Stačí jedna špatně vedená zatáčka, a můžete se ocitnout nad srázem, z něhož vede jediná možná cesta zpátky nahoru či rovnou do pekel. Nebo se propadnete do kosodřeviny, kde vám chapadla větví zují lyže, které pak budete hledat v závějích třeba i několik hodin. Aby se vám nic z toho nestalo, k tomu je právě horský vůdce.
Freeridové terény mají různou kvalitu, respektive jsou různě náročné, a obojí se jednoduše odvozuje od jejich sklonu a délky. V Čechách si moc neužijete. Všude, kde by to teoreticky šlo, je to zakázáno, a i kdyby to bylo povoleno: Krkonoše prostě nejsou Alpy.
Hurá do terénu
Nezoufejte, dám vám jednoduchý recept, kde si za slušnou cenu užít špičkové lyžování.
Světově vyhlášené terény jsou například na Dachsteinu neboli v oblasti Krippenstein. Z Prahy je to asi 450 kilometrů cesty. Dva dny lyžování úplně stačí. Když k tomu přidáte ještě jeden pracovní den, utaháte se tak, že na to budete ještě měsíc vzpomínat. My jsme tedy vzpomínali.
Ráno jsme se snažili stihnout první lanovku, ale bohužel se to nepodařilo. Takový nápad má totiž leckdo, a tak je trochu nával. Vykouzlit první vlnovku v ještě panenském prašanu, za to by leckterý skalní freeridista prodal i vlastní děti. Lanovka na Krippensteinu nás vyvezla do výšky 2100 metrů nad mořem. Holé svahy obsypané dokonalým sněhem mi připadaly jako nezasloužený dar. Pustili jsme se dolů a vpředu i vzadu nás kontrolovali naši instruktoři. Každý z nás si vybíral svou stopu, svůj rytmus.
Freeridové lyžování se od sjezdového trochu liší. Technika zatáčení je jiná a je třeba lépe hospodařit se silami. Pokud patříte jako já mezi blázny, kteří jsou šťastní, když to pořádně fičí, měli byste přibrzdit a jet jen tak na 80 % svých možností, jak doporučují experti. Pády jsou totiž nepříjemné. Pomalu jsme postupovali dolů malebnými kulisami trasy Schönberg. Holé stráně vystřídala sněhem zakrytá kosodřevina a pak smrkový les. S jiskřícím chvostem prašanu za patkami jsem si chvílemi s notnou dávkou fantazie připadala jako modelka z reklamy na zimní dovolenou…
Výbava na freeride
HELMA Při freeridu je nebezpečí úrazu hlavy daleko větší, protože kameny mohou být skryté pod sněhem. Na rozdíl od sjezdovek tyhle svahy nikdo neuklízí.
SJEZDOVÉ BRÝLE Jednak kryjí obličej, jednak chrání oči před sluncem.
BATOH Pro freeride se už vyrábějí speciální modely s vyztuženými zády.
BUNDA Ty freeridové mají vnitřní manžetu kolem pasu a na zápěstí, to proti sněhu. Hledejte bundy s vysokými utahovacími límci, které při nepřízni počasí zakryjí dolní část obličeje a vzadu přilehnou k helmě.
MASKA DO PRAŠANU Je nutná jen pro ty nejnáruživější lyžaře, kteří se do terénu vydají i ve velkém mrazu a větru.
ZÁCHRANNÉ PROSTŘEDKY Lopata, sonda a lavinový vyhledávač (pípák).
LYŽE Volte modely dostatečně lehké (i vázání může přidat na váze) a dostatečně široké, aby v hlubokém sněhu dobře nesly.
Kde se jezdí freeride
RAKOUSKO
Je pro nás nejbližší freeridový ráj.
★ FREERIDE ARENA KRIPPENSTEIN 30 km terénů mimo sjezdovky. Kabinová lanovka do 2100 m n. m., všechny stupně obtížnosti. Jednodenní permanentka 28,40 eur. www.krippenstein.at
ŠVÝCARSKO
Skvělé prašanové kopce s převýšením kolem 2000 metrů na mnoha místech. Začínají již pod Luzernem v Engelbergu a táhnou se od východu na jihozápad. Unikátní freeridy naleznete v Andermattu v centrálním Švýcarsku, v oblasti Jungfrau v kantonu Berner Oberland, leckde v Graubündenu a samozřejmě ve Wallisu. Prašanovými megacentry jsou Verbier či St. Moritz.
www.cransmontana.ch
www.verbier.ch
www.jungfrau.ch
www.svycarsko.info
FRANCIE
Nabízí nejširší možnosti freeridového vyžití – horské masivy jsou nejrozsáhlejší.
★ TIGNES Val d’Isère, které tvoří dohromady areál Espace Killy. Sjezdy v okolí ledovce Grande Motte a Pisaillas nebo z vrcholu La Tovière k přehradní nádrži.
www.tignes.net
www.valdisere.com
★ LES TROIS VALLÉES Nejlepší terény zejména v okolí střediska Val Thorens a Les Menuires. Např. Lac du Loup, Valleé Rosael.
www.valthores.com
www.lesmenuires.com
★ PARADISKI Propojená oblast středisek Les Arcs a La Plagne. Nádherné sjezdy zejména kolem nejvyšších vrcholů Aiguille Rouge a Bellecôte.
www.la-plagne.com
www.lesarcs.com
★ JIŽNÍ ALPY Méně skalnaté svahy, řídké lesy, méně adrenalinové prostředí.
www.praloup.com,
www.lyze-francie.com
O freeridu všeobecně
www.freeride.cz nebo v časopisech o lyžování a snowboardingu
www.snow.cz
www.skimagazin.cz
