Můj kamarád mi vyprávěl, že když se šel najíst s dětmi v Šanghaji, personál restaurace mu děti ochotně nakrmil, umyl, osušil, dal vyčurat, pohrál si snimi a neporušené vrátil zpět. Navíc se prý tvářili, že je to moc baví. Chcete-li zajít sdětmi do restaurace v Čechách, leckde se nedočkáte ani takové samozřejmosti, jako je poloviční porce. Naštěstí ne všude…

Pokud bych měl vyhlásit žebříček nejlepších restaurací, do kterých se dá zajít i sdětmi, ještě donedávna bych mohl nominovat nějaké dvě tři. K samoobslužné restauraci švédského obchodního domu Ikea a McDonald’s naštěstí přibývají další následovníci.

Tak třeba řecká restaurace Olympos na pražském Žižkově má velkou zastřešenou, ale hlavně oplocenou zahrádku na dvoře domu. Vypadá to skoro nadpřirozeně, ale je tu trávník, skluzavka a pískoviště. Pro rodinnou sešlost si můžete objednat například celé jehně, které se bude otáčet venku na rožni přímo před vašima očima. Obsluha sice nikam nespěchá, to však patří křecké nátuře stejně jako láska k dětem. Na výborné italské kuchyni si pošmáknete v italské Pizzerii Rugantino na pražském Starém Městě, kde je nekuřácký koutek a kde děti dostávají automaticky pastelky a papír, aby se zabavily malováním. Na rodiny jsou tam vůbec moc hodní. Tradice. Konečně, vzpomeňme si na některé restaurace v Itálii, kam se zásadně chodí s celou velkou famiglií aděti se prakticky až do hluboké noci baví, jak chtějí. A všichni si hezky užívají. Ostatně i tady je láska k dětem národní pýchou.

Doporučuji zkusit tento klíč k hledání vašich osobních tipů. Kromě Italů, Řeků adalších jižanů jsou kdětem pozorné is everské národy. Také v lidnatých zemích, jako je Čína, Indie či Indonésie, jsou děti hýčkány jako dar boží, takže i vjejich restauracích bývají k dětem vlídní. Do třetice v Praze: velmi zajímavý projekt funguje již několik let v zahradní části restaurace Žofín , umístěné na stejnojmenném ­romantickém ostrově na Vltavě. Přímo vedle stolů je na zahrádce několik plastových hracích prvků, prolézaček, autíček a kolotočů. Chcete-li vidět opravdu šťastné maminky, jak si plně užívají restauračního zařízení, zatímco jejich ratolesti tiše demolují vybavení dětského koutku – tak tady!

Bohužel na mapě České republiky zůstávají dosud bílá místa. Průzkumu jsem podrobil Olomouc. Pár restaurací je ochotno pustit dovnitř psa a dát mu misku s vodou, rodiče s dětmi to však mají ohodně těžší. V Olomouci nemohou nikam. Ovšem liberecké Ambiente je rájem malých gurmánů. Mají tu vlastně svou dětskou restauraci: několik malých stolečků, barevně vymalováno, dětský jídelní lístek, a dokonce také hrací koberec se spoustou hraček pro menší. Je to chytré – jednou se sem totiž budou vracet. Pražské restaurace Ambiente sice nemají hernu, ale nechybějí tu omalovánky a lízátko i plastová hračka, které zde děti dostávají, také potěší.

Je s podivem, že restaurací, které lákají rodiče s dětmi, není více. O tak rozmarných hostech, jako jsou děti, se mnohým znich ani nesnilo. Nevím, jak je to možné, ale palačinky, kola, hranolky s kečupem a zmrzlina stojí vždycky víc než celé menu. Jak však tvrdí můj přítel restauratér: Kde není poptávka, není nabídka. A proto se poptávejte. Nedejte se zahnat do kouta svého domova a nechte své děti v restauracích rozlévat džusy a strhávat ubrusy. Jednou se tam dětský koutek určitě objeví. A pak hlasujte – chvalte i haňte. Vždyť od toho máte přece Gurmána…