NA DRUHÉM STUPNI SE LÁME CHLEBA…
Až teď poznáte, máte-li doma opravdu studijní typ. O jedničkách to ale není. Vyznamenání vydřené u stolu není tak cenné jako aktivní a všestranný přehled a sociální zkušenost získaná z kroužků a mimoškolních aktivit. A to i za cenu, že známky jsou trochu horší. A jsou-li horší ještě víc, pamatujte na jedno: Dítě je přesnou kopií rodičů. Jestliže jsou rodiče vysokoškoláci a intelektuálové, je pravděpodobné, že děti jsou po nich také zvídavé a rády se vzdělávají. Ale také platí, že jsou-li rodiče pracovně vytížení a pro kariéru nemají čas na dítě, je jejich potomek sice inteligentní, ale najust se učit nebude. To je potom ve škole nespokojený a nešťastný tvor, který dává najevo svůj nezájem. Při rozhodování, zda je dítě studijní typ, nebo ne a zda ho čekají přijímačky na osmileté gymnázium, hraje roli mnoho faktorů. A známky určitě nejsou to nejdůležitější. Stejně důležitá je i podpora rodičů a motivace dítěte. V tom vám dobrý kantor pomůže. Jděte a zeptejte se ho.

…NA STŘEDNÍ JE HOTOVO

Známky jsou na střední škole už jen a pouze zodpovědností studenta. Na vás je, abyste věděli, jak žije. Nic víc.

Pokud mu snad nějaký předmět opravdu nejde, ne pro lajdáckost, ale protože na něj nemá buňky, klidně zajistěte doučování. Jinak už opravdu nejde o samé jedničky, jde o přípravu na budoucí povolání. Na střední škole se tedy nezajímejte až tak o prospěch, ale o to, jak se potomek má. Je spokojený? Do školy chodí rád? Vypravuje o lidech, o kantorech? Má kamarády, se kterými si občas vyjde, ať už na fotbal, nebo do hospůdky? Podílí se na životě rodiny, nebo je zalezlý celé dny u počítače? Přiloží občas ruku k dílu? To by měl, nebydlí totiž v hotelu.

Tisk článku | Poslat článek