Kurz vaření: Co mě maminka nenaučila
Kurzů vaření je na internetu spousta, od kamarádek ale vím, že jsou v nich velké rozdíly. Občas se prý člověk ani nedostane k plotně. V Prakulu nemají o sporáky nouzi, a protože zrovna pořádali Základy středomořské kuchyně, volba byla celkem jasná. Nic proti kurzům, kde vám ukážou přípravu konfitovaných kachních prsíček se šalotkovou redukcí, ale ráda bych se naučila něco, co doma při běžném vaření využiju. A k tomu je středomořská kuchyně ideální – skvěle chutná, v zástěře netrávíte víc než půl hodiny, a navíc se po ní netloustne.
|
|
Pikantnosti z Hollywoodu
Do Institutu jsem se těšila, ale zároveň jsem měla z kuchtění před odborníky tak trochu vítr. Vařit celkem umím, přesto jsem se bála, že si utrhnu ostudu. Říkají mi Pierre Richard, a tak mi hlavou běžely katastrofické scénáře, ve kterých jsem střídavě shazovala hrnce s vařicí vodou, případně se hroutila z poznámek o mé zoufalé technice krájení. Realita byla naštěstí jiná.U sporáku se nás sešlo osm – kromě zapálených amatérů tu bylo i pár profesionálů, co si přišli rozšířit obzor. Vařilo se ve skupinkách po dvou a počáteční rozpaky před lidmi, které jsem viděla prvně v životě, bezpečně utlumil nepřetržitý přísun kvalitního vína (hodně nesmělí mohli zvolit i něco ostřejšího). Kurzem prováděl šéfkuchař Dalibor Navrátil, odborník na středomořskou kuchyni. Zatímco hbitě vypeckovával olivy, vyprávěl o tamějším jídle příběhy, proti kterým bledly i pikanterie z milostného života Liz Taylorové. V Prakulu se nudit nebudete.
Co je základem skvělého vaření, se dozvíte v říjnové Marianne.
