Co doporučujete pacientům, kteří trpí častým a bolestivým nadýmáním?
Nadýmání je určitý příznak, který nám může jen trochu znepříjemňovat pobyt ve společnosti, ale na druhou stranu může být i projevem nějakého onemocnění. Vždy záleží na okolnostech. Je vhodné se zamyslet nad skladbou našeho jídelníčku nebo zda nedošlo k rychlé změně životního stylu, která může být pro organismus stresující. I pohybová aktivita má svoji nezanedbatelnou roli.

Jak to?
Pokud máme nedostatek pohybu, může se snižovat i hybnost našeho trávicího traktu a vzniknout obraz ‚líného střeva‘.

Kterým potravinám bychom se měli vyhýbat, pokud chceme nadýmání předejít?
Mezi jednoznačné favority, kteří nám mohou zkomplikovat život, patří například čočka, hrách, fazole
nebo zelí. Neblaze na nás může působit i čerstvý, dozlatova upečený chléb. Z tekutin jsou to hlavně sycené nápoje, které však způsobují spíše říhání.

Jak poznáme, kdy je nadýmání pouze nepříjemným problémem vyplývajícím z chybného životního stylu, a kdy se již může jednat o příznak nějakého vážnějšího onemocnění?
Pokud se problémy objeví, měli bychom si sami zodpovědět několik otázek. Jak dlouho potíže
mám? Měla jsem již něco podobného v minulosti?
Pomohlo mi na to něco? Zhoršuje se to? Přidávají se i jiné potíže, například bolesti, pocity na zvracení? Mám pravidelnou stolici bez příměsi? Hubnu? Pokud máme
potíže déle než tři týdny a nejsme si vědomi různých dietních prohřešků, pak je třeba navštívit praktického
lékaře, který navrhne další postup.

Ten by měl být jaký?
Za základní vyšetření bych považovala krevní odběry, ultrazvuk břicha a u pacientů nad 50 let zkoušku
na skryté krvácení ve stolici. Na druhou stranu samotné nadýmání může přetrvávat i několik týdnů
po těžším průjmovém onemocnění. Souvisí to s kompletním obnovením běžné střevní bakteriální flóry.

Když už se ‚nafoukneme‘, existuje nějaký způsob, jak jejich pohyb urychlit?
O naše střevní bakterie bychom se měli starat předem. V jídelníčku by měla být zastoupená vláknina, to znamená tmavé pečivo, zelenina, ovoce, případně vláknina speciálně upravená a prodávaná jako potravinový doplněk v lékárnách, a kysané mléčné produkty obsahující živé bakterie. Pro ty, kdo nesnášejí
z různých důvodů mléčné výrobky, jsou v lékárnách k dostání preparáty obsahující tzv. probiotika: kmeny laktobacilů či kvasnic.

To zní všechno nějak moc složitě. Nemáte nějakou jednoduchou radu?
Vnímejte, co jíte, protože nejjednodušší je vynechat ze stravy to, co nám jednoznačně nedělá dobře. Pokud
již ‚dojde k nejhoršímu‘, svým pacientům doporučuji pití obyčejného dětského čaje, což někdy vyvolá
značný údiv. Dalo by se s jistou nadsázkou říci, co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. Rovněž
mohou pomoci v lékárnách volně prodejné pankreatické enzymy nebo látky označované
jako deflatulencia.

Tisk článku | Poslat článek