Nechci se dotknout nikoho, kdo se ptá. Sama jsem v minulosti něco takového pronesla stokrát. Vím, že otázky jsou projevem zájmu a někdy člověk chce být milý a účastný, ale pořádně neví, co říct. Na druhou stranu… slyšíte-li tutéž tázací větu v krátkém časovém úseku po čtyřicátésedmé, těžko se s chutí a nadšením rozpovídáte.

Začíná to už v pubertě. V okamžiku, kdy příroda na těle dívky zanechá první stopy ženství, přijde dotaz číslo jedna. Už máš kluka? Hrůzná věta připomínající smutný fakt, že pupínky na obličeji, vlasy dorůstající z krátkého sestřihu typu hrnec a postava ani vzdáleně podobná éterické víle z vás v očích vrstevníků nedělají zrovna žádaný objekt touhy.

V okamžiku, kdy pochopíte, že o dva odstíny tmavší pudr ani obří svetr ke kolenům vaše nedostatky nezakrývají, ba naopak, je možné odpovědět na dotaz číslo jedna kladně. Na řadu přichází do rozpaků přivádějící šibalská otázka, zda už byly techtle i mechtle.

Postupem času se s mechtlemi počítá automaticky. V případě, že je delší dobu podnikáte s jedinou osobou, máme tu významné kroky v životě lidském a oblíbené kdy do toho vy dva praštíte? Moderní jedinci, kteří vědí, že dnešní doba svatbám moc nepřeje, se zaměřují rovnou na rozmnožování: Tak kdy bude mimčo?

Jakmile konečně můžete na tuto otázku odpovědět, například slovy: termín mám v půlce září, přichází ta pravá dotazovací smršť. Na přetřes přichází znovu svatba. Pak pohlaví dítěte. Jeho jméno. A nešlo by vybrat jiné jméno? Čím je břicho větší, tím častěji slýcháte: Kdy že to máš rodit? a mým osobním favoritem je poslední měsíc těhotenství často opakovaná kombinace dotazů: Ještě ses nerozpadla? a Tak co, už?

Myslíte si, že to porodem skončí. Ne. Kojíš? Ještě kojíš? Už nekojíš? A vrcholným číslem, ideálně vystřihnutým ještě v porodnici, je titulní A kdy bude druhý? Tento dotaz je součástí mého života teď. Už v těhotenství jsem uvažovala o výrobě trička, cedule nebo kartiček, jež by nesly údaje o termínu, pohlaví a jméně budoucího potomka. Možná se k nápadu vrátím. Až uvidíte osobu mávající nad hlavou nápisem JEDNO ZATÍM BOHATĚ STAČÍ!, jsem to já.

Můžu jenom doufat, že dotazy skončí, až jednou bude to druhý. Víte-li o něčem dalším, podělte se, prosím. Ať mám dost času nechat to natisknout na ceduli…

Tisk článku | Poslat článek