V naší rodině je listopad nešťastný měsíc, odehrála se v něm většina nemilých událostí. Časem, vyprávěním a odstupem nabývá až tragických rozměrů. Kolem října proto všichni znervózníme a přejde nás to až na Mikuláše. Celý měsíc na obvyklé zdvořilé otázky „co nového“ či „jak se máš“ odpovídám jen „je listopad“. Počasí mé náladě jen nahrává a nepomůže ani to, že obchodníci začínají útočit Vánocemi.
Máme v zásadě dvě možnosti, jak z toho ven. Jednou z nich je pokusit se náladu vylepšit. Sportem, láskou, vínem, variant je nepřeberně. Otevřete-li jakýkoli společenský magazín, dostane se vám zaručené inspirace, jak z plískanic do pohody. Druhou možností je poddat se smutku a pořádně si zaplakat nad křivdou, která je v nějaké podobě vždy po ruce.
Pro tentokrát bych ale navrhovala nechat sto a jednu radu, jak si zaručeně vylepšit náladu, i slzy a stesky plavat. Chmury k podzimu patří, co si je tedy zkusit doopravdy užít? Seveřané, v jejichž zemi jsem nějakou dobu pobývala, jsou na listopad odborníci. Svíčky, jímavá hudba, svařené víno, barevné polštáře apod. Jděte dřív z práce domů, omezte zábavný program, nenuťte se do veselí. Prostě odpočívejte. Je to pořád jedna cesta, ať už běžíte sprintem, nebo zvolníte do kroku. Odměnou vám bude zastavení a zamyšlení se kudy – a hlavně proč – dál.






