Pane Doležele, jaká je historie firmy Hanácká kyselka?

Historie firmy Hanácká kyselka je široká, začíná už v roce 1854, kdy narazili Francouzi na silný proud vody a brzy se toto místo stalo známým, vystavěly se zděné studně a odehrály se první pokusy o komerční využití. To se povedlo až v roce 1921, kdy to koupila moje babička, Anna Pospíšilová, a tím začala tradice rodiny Pospíšilových v Hanácké kyselce.



Jaké byly začátky podnikání vaší babičky?

V minulém století byla minerálka výsadou vyšších vrstev, mohli si ji tedy dovolit jen ti nejbohatší. Nicméně během 2. světové války zaznamenal prodej kyselky velký rozmach. Lidé se během války báli konzumovat obyčejnou vodu, kdyby byla kontaminovaná a proto začali ve velkém kupovat lahve se stáčenou vodou. V roce 1948 ovšem podnik znárodnili a babička tam od té doby pracovala jako topička v kotelně a spjatá s kyselkou pak zemřela ve svých 89 letech.



A jak jste se do Hanácké kyselky dostal vy?

Potomci Anny Pospíšilové a jejich rodiny nemohli ve firmě pokračovat, protože byla znárodněná a tak začali pracovat v jiných oblastech. Já jsem pracoval v zootechnickém oboru, jako zemědělský inženýr. Celou dobu jsem žil u stáčírny, která dříve patřila naší rodině a říkal jsem si, že by mě práce v kyselce bavila, kdybych měl tu možnost. Do roku 1992 byla Hanácká kyselka v péči Moravskoslezských zřídel a poté přešel závod v rámci velké privatizace zpět do vlastnictví dědiců paní Anny Pospíšilové, mé babičky. Tehdy žili po babičce ještě tři přímí potomci a jedním z nich byla i moje maminka. Společně s ostatními založili společnost s ručením omezeným a tím byla obnovena tradice vlastnictví rodu Pospíšilů a byla vytvořena nová kvalita – Hanácká kyselka, tak jak ji známe dnes.



A jak se Hanácké kyselce daří dnes?

V posledních letech se trh s nealkoholickými nápoji stal vysoce konkurenčním, ale i přesto Hanácká kyselka stále drží pozici třetího producenta minerálních vod v ČR. Jsme rodinná firma s výhradně českým kapitálem a naše minerálka se odlišuje od konkurence obsahem přírodního jódu.

Tisk článku | Poslat článek