Nesnesete kritiku

Nadřízený vám sdělí: „Neberte si to osobně, ale jste naše nejhorší obchodnice.“ Vy to ale berete velmi osobně a máte pocit, že vás jako člověka nadřízený odmítá.

Přednese-li vám někdo svou kritiku, stáhnete se do sebe, naštvete se a nechcete s dotyčným nadále spolupracovat. Berete věci příliš osobně a to může být vaší silnou stránkou. Kolegové nebo nadřízení totiž většinou nedokážou kritiku správně formulovat. Máte totiž právo na profesionální a věcnou zpětnou vazbu.

Co můžete udělat:
Zjistěte, zda je kritika vůči vám věcná a profesionálně formulovaná, pak se z ní můžete poučit a příště neudělat chybu.
Jak správně formulovat kritiku – 3P:
1. Pravda: Kritika nesmí být paušální, ale vždy naprosto konkrétní: „Při poslední obchodní schůzce mě napadlo, že jsi na konci jednání nepředstavila žádnou konkrétní obchodní nabídku.“

2. Působení: Popište, jak na vás působilo to, co se stalo: „Kvůli tomu nemůžeš na obchodní jednání navázat a o nabídce s klientem dále jednat.“

3. Přání: Co je potřeba změnit, aby se chyba příště neopakovala: „Mysli příště na to, abys na konci jednání shrnula základní body a formulovala konkrétní obchodní nabídku.“

Pokud kritika vůči vám není takto věcně formulovaná, ptejte se:
1. Jmenuj mi konkrétní příklad mého pochybení!
2. Jak na tebe působila moje chyba?
3. Co mám příště na svém jednání změnit?

Pokud se ani takto nedozvíte věcnou výtku, neberte ji osobně, ale ani vážně. Svá stanoviska nebo chování neměňte.

Chcete mít všechno perfektní

Být perfekcionista není přece žádná slabost! Lidé, kteří pracují perfektně, jsou oblíbení u nadřízených, protože nedělají chyby.

Váš problém: Mít v dnešní době všechno perfektní není možné – není na to prostě čas. Chcete-li každý den perfektně plnit všechny úkoly, snadno budete ve stresu.

Co můžete udělat:
Jste-li perfekcionista, zkuste být také trochu velkorysá. To se ale lehce řekne a hůře dělá. Žádný perfekcionista nechce dobrovolně slevit.

Pokuste se na jeden den řídit těmito radami:
– Najděte si úkoly, které můžete bez problémů splnit jen na osmdesát procent, a ne na sto.
– Jednu nebo dvě úlohy nesplňte vůbec. Když se po nich někdo bude ptát, řekněte, že jste je nestihla.
– Poproste kolegu o pomoc, řekněte mu, že některému z úkolů nerozumíte, aby vám s ním pomohl. Na konci dne si sepište své pocity a reakce okolí.
– Pravděpodobně zjistíte, že stoprocentní pracovní nasazení opravdu není nutné. Zjistíte, že se nemusíte bát požádat někoho o pomoc nebo říci, že jste daný úkol prostě nestihla.

Díky tomu zjistíte, že stoprocentní nasazení na všech pracovních úkolech není nutné.

Jste příliš zdvořilá a dáváte ostatním přednost

Sedíte na schůzce, skvěle připravená jako obvykle. vaše návrhy jsou perfektně promyšlené, argumenty stanovené. Než se dostanete ke slovu, přihlásí se hlasitější kolega. Jeho návrhy jsou špatné, argumenty nepromyšlené, ale protože je umí dobře prodat, vyslouží si odsouhlasení návrhu. Cítíte se frustrovaná, protože jste se nepřihlásila jako první, do konce schůzky už nenajdete sílu svůj návrh prezentovat.

Váš problém: Zdvořilost je důležitá charakterová vlastnost, pokud ji ale chápete nesprávně, mohla byste se prodávat pod cenou. Chcete-li udělat ze své zdvořilosti silnou stránku, dejte ostatním přednost, pak se ale ozvěte.

Co můžete udělat:
– V diskuzích a při jednáních nechte mluvit ostatní. Využijte času k tomu, abyste si vyslechla argumenty ostatních a mohla pak díky tomu korigovat ty své.
– Klidně vystupujte odtažitě. Vychutnejte si, že vás ostatní podceňují, v pravý okamžik ale vystupte se svými návrhy.
– Vsaďte na princip Davida a Goliáše. Soustřeďte se na to, co umíte opravdu dobře – jak dobře jste si připravili prezentaci, jak správně argumentujete, že máte lepší kontakty.

Zdvořilost působí autenticky a jako silná stránka, pokud si své síly jste vědomi. Komu se to zdá náročné, může si sestavit seznam svých deseti nejsilnějších stránek. Tento seznam si pak před důležitou prezentací přečtěte, pak dokážete v úplném klidu dát přednost horšímu kolegovi a sama na závěr zazářit.
 
Přečtěte si také o tom, jak se naučit rozdělovat práci a jak se nenechat využívat.


 

Tisk článku | Poslat článek