Čím väčší mám stres, tým väčšiu mám chuť na čokoládu. Pred dvoma rokmi som mala stres taký obrovský, že som pribrala asi 3 kilá a navyše som v práci odpadla od vyčerpania. V nemocnici boli ku mne úžasní. Kŕmili ma samými dobrotami (nielen diétnymi, ale mala som aj obľúbenú kalorickú bombu rezeň v zemiakovom cestíčku). Keď som už vládala chdiť, posielali ma na prechádzky do nemocničnej záhrady. Ke´d som po dvoch týždňoch odchádzala z nemocnice, mala som o 5 kíl menej, zdravo vyzerajúcu pleť, cítila som sa fantasticky. Odporučili mi radikálnu zmenu zamestnania. Napriek tomu, že som sa snažila zohnať si inú, menej náročnú prácu za hoci i menej peňazí, nedarí sa mi. Ale to už by bol iný príbeh. Opäť som v strašnom strese, jem čokoládu, priberám a obávam sa kolapsu...

Neviem, či nie je už aj neskoro, ale aj tak sa zapájam. Na prvú otázku odpovedám: 1. Slabosť mám pre varený kel - kelová polievka, tej neodolám nikdy. 2. Jem tak 3x denne. Raňajky, obed, olovrant - večeru buď vynechám, alebo si dám nejaké ovocie, zeleninku, šalátik. 3. No, k prieskumu chladničky ma donúti zlosť, hnev, nervové vypätie a nemohúcnosť. Keď som nahnevaná a neviem si poradiť, chladnička ma na chvíľku zachráni...:-) 4. Niekedy chodím na sladkosti môjho synčeka - ale väčšinou mi to nedá a rozdelím sa s ním...sme zohraná parta. 5. Jedlo, ktoré nedám do úst sú vnútornosti - hlavne pečienka. Ale iba hovädzia alebo bravčová. Hydinovú mám rada. Nemám vlastne také jedlo, ktoré by som nedala do úst. Nevadia mi ani olomoucké syrečky, na maslovom chlebíku sú výborné - až na tú "vôňu". AHOJ Dušana

Zdravím všechny, co mají rádi dobré jídlo. Je mi 45, 170/65 1. Občas mám nepřekonatelnou chuť na uzené koleno,čím více tučného a kližky,tím lépe. Asi většina lidí řekne fuj, ale já mám někdy tkz.tlustý absťák. 2. Jím většinou 3x denně, neraději pěkně prorostlý řízek (nebo cokoliv smaženého)s bramborovou kaší 3. Sladké příliš nemusím, to si raději dám slané brambůrky nebo oříšky. 4. V období vánoc mě dokáže v noci probudit představa, že mám v lednici klobásy a bramborový salát. 5. Asi bych měla broblém ochutnat nějaké exotické jídlo, např. chobotnice, žáby, opice, hady apod.Jinak sním všechno, nejraději českou kuchyni. Chlupaté knedlíky, bramboráky, brambor.knedlíky. Pokud mám nějaké starosti, nemám na jídlo chuť. Přeji všem z Mariane hodně úspěchů a hodně dobrých nápadů

Je mi 32 let a pracuji v kanceláři. 1. Mam moc ráda těstoviny, obzvláště čerstvé, s olivovým olejem, česnekem a parmezánem. Ty mohu mít několikrát do týdne. Nepohrdnu ani opravdu dobrým kouskem masa, např. grilovaným, kvalitni šunkou. To musí být ale opravdu výborné, jinak jím raději zeleninová jídla. Kromě toho mám slabost pro slané pikantní sušenky, např. sýrové a čokoládu. 2. Jím pravidelně snídani, oběd a večeři, odpoledne a večer si kromě toho tu a tam něčeho zobnu, pokud je příležitost a čas. 3. Lednici ani moc neprozkoumávám, neboť přesně vím, co v ní je. 4. Jsem schopná sníst na posezení tabulku čokolády nebo celý pytík slaných křupek, prostě nepřestanu, dokud nezmizí. 5. Nesnáším rybí polévku, kyselé zelí a koprovou omáčku.

Dobrý den, jmenuji se Eva a je mi 27 let, jsem překladatelka. Neodolatelnou slabost mám pro ovoce v jakékoli podobě, nejvíce pro pomeranče, ale v podstatě je to jedno. Když nějakou dobu nemám k ruce alespoň kompot, jsem z toho hodně špatná. Podotýkám, že nejsem vegetariánka, jím naprosto všechno, ale ovoce prostě musím mít, pomerančů klidně sním 2 kila na posezení. Denně jím tak 3x - 4x, větší jídlo denně pouze jedno, ostatní různé svačinky, snídaně, atd. Ovoce nepočítám, přísun je neustálý. K lednici mě spolehlivě dožene rozpoložení typické pro pár dnů před začátkem menstruace, kdy mi bývá smutno a mám pocit, že celý můj život je omyl. Protože to už ale znám, tak mám nachystáno pár smetanových jogurtů, uvařím si hodně sladké kakao, nebo se vydám na průzkum do supermarketu, kde si koupím něco, co bych normálně považovala za příliš luxusní a "zbodnu" to. Pochybuji, že o mně a o jídle něco neví moji známí. Snad jen, že všechno očichávám, tím myslím úplně všechno, ale snažím se to dělat nenápadně, protože to působí podivně. Taky mám ráda bukvice. Nikdy v životě bych už nepozřela některé evergreeny ze školní jídelny: kapusta jako příloha, drožďová polévka, znojemská pečeně v hnědé omáčce s kyselými okurkami. Absolutně se nedotknu drštěk a boršce. Nemám ráda suchý dusivý štrůdl, který vytváří matka mého přítele, ale občas ho ze slušnosti ochutnám (vše marno, je stále stejný). za nejstrašlivější věc na světě považuji anglickou kvasnicovou pomazánku Marmite, kterou jsem si kdysi z neznalosti spletla s nutelou - zapomněla jsem totiž očichat. Už nikdy!

Mám slabost hlavně pro čokoládu, bez ní si snad už ani neumim představit život :o) Zlepšuje mi náladu a prostě se po ní cítim víc v pohodě. Nemusim ji ale mít denně, někdy i celý týden dva ne. Přes den jim v podstatě asi 4x (snídaně, oběd, svačina, večeře), ale neobědvám vždycky teplá jídla, někdy se odbydu třeba jenom bagetou nebo nějakým salátem. Většinou jdu vyplenit ledničku, když na mě příde špatná nálada nebo depka. To potom jim slaný i sladký, střídám to a nepoznám, kdy už nejím z hladu po jídle, ale po citech. Když mě chytne hrozná chuť na čokoládu, jsem schopná sníst celou tabulku na posezení. Tim bych se asi nikde moc nechlubila i když moji přátelé to o mně vědí. Nikdy bych nesnědla vnitřnosti (játra, ledvinky, dršťky, ...) a taky ze zásady nejim králičí maso, protože mám králíky hrozně ráda jako živý tvory. Přišlo by mi to stejný, jako kdybych jedla třeba kočku. Hrůza. Další, co moc nemusim, jsou šneci a chobotnice nebo ostatní mořský potvůrky.

Miluji zeleninu čerstvou i dušenou, maso - každé dobře připravené a čokoládu. Kolikrát jím, záleží nejvíce na tom, kolik mám práce, kde jsem, ale dá se říci asi 3x. Lednici zkoumám ponejvíce z nudy, takže nejlepší je nenudit se. I když si všichni myslí, že jím jen zdravé a dietní věci, mám chvíle, kdy potřebuji špek, tlačenku, zabijačkovou polévku, ostravskou klobásu apod. Protože nemám ráda přílohy jako knedlíky, rohlíky, chleba a brambory , dokáži si důkladně promastit žaludek. A co bych nepozřela? Asi psa. Ochutnala jsem už i krokodýla - po pravdě nic moc. Je mi 34 let, jsem provozní penzionu.

Zdravím. Jak je možné, že předchozí příspěvky (včetně mého, samozřejmě) vymizely? To by mě mrzelo, kdybych musela svou "geniální" odpověď vymýšlet znovu... :-) Petra

Jmenuju se Petra Žallmannová, jsem překladatelka a místy ještě i studentka, ročník 1978, 1./ Babiččina svíčková ze zvěřiny (maximálně však dvakrát za rok), jakékoliv ryby kromě sumce, rajčata, těstoviny, čerstvý chleba s máslem a ředkvičkami, ančovičky nebo očka v neomezeném množství, čerstvý ananas, Margotka, všechny sýry, které hodně páchnou. Nesnáším salámy a sladkosti, ve kterých je marmeláda. 2./ 2x, 3x, 4x. Záleží na tom, jak moc pracuju, kam jedu, jestli mám stres a jestli jsem den před tím cvičila. Čím víc práce, tím míň jídla. 3./ PMS. Po příchodu z večírku ve tři ráno. 4. / Před návštěvou rautů, oficiálních a obchodních večeří a obědů se pořádně najím. Nesnáším hamouny, kteří se perou o první i poslední chlebíček a navíc už jsem několikrát slyšela: "Ty se nezdáš...!" Tak se raději najím doma, než by někdo veřejně komentoval, že HODNĚ jím. 5./ Jedla jsem už i smažené kobylky a prase bradavičnaté, ale nejsem - a nikdy nebudu - ochotná pozřít řapíkatý celer. Představa, že mi kousek "toho tuhého" uvízne v puse mě děsí.

Jsem učitelkou v MŠ a je mi 42 let.1.Celý život mám obrovskou slabost pro čokoládu a nugát,ale taky pro špagety a sojovou omáčku.2.Asi i díky svému povolání jím pravidelně 3x denně,ale to věčné mlsání mezi tím nepočítám.Hlavně odpoledne mám pocit , že jím pořád.3.Ledničku začnu luxovat ve chvíli,kdy hrozí chvíle nic nedělání a případného lelkování - lelkuji v ledničce.4.Co fakt nikdo neví je, že právě v té ledničce mlsám kolečka salámu máčená v krémžské hořtici.Mňam,ale teď už to ví dost lidí...5.Co bych fakt nepozřela jsou dary moře jako chobotničky,ústřice apod.A z naší kuchyně fakt nemusím halušky se zelím a se špekem - musela jsem je jednou a strašně jsem trpěla.Jinak mám pozitivní vztah k většině jídel,jím s chutí a ráda.Naštěstí mi to má genetická výbava umožňuje a doufám, že na svých 58 kg při 168 cm ještě pár let vydržím i bez chuťového strádání.Ať se vám článek podaří, už se na něj s kamarádkou těšíme.

Ahoj všichni, momentálně největší slabost mám pro brambůrky, chlebíčky a podobné chuťovky. Ale vůbec nejím ty kupované chlebíčky (tam se bojím o čerstvost), nejradši mám ty od maminky. Dříve byla pro mě největší slabost čokoláda, ale to se nějak s věkem vytrácí. Jím cca 4x denně. Přesně dodržuji snídani, lehkou svačinku a oběd. Ale odpoledne už to bývá horší. Když přijdu domů tak si buď dám rovnou večeři a pak už nejím. Ale někdy to nevydržím a kolem osmé večer zbodnu ještě nějakou malou chuťovku. Myslím, že ani mí přátelé a rodina nevědí, že mám občas jak já tomu říkám žravé dny. Kdy opravdu co vidím tak sním. Míchám slané i sladké i když vím, že mi nebude nejlíp. Naštěstí to není tak často. Když o tom tak přemýšlím, teď už jsem dlouho žravý den neměla:-) A přátelé i rodina znají mojí hlášku: "I kdybych umírala hlady, tak nepozřu játra (popř. ledvinky nebo jiné vnitřnosti)" Já jenom cítím játrovou omáčku (a že ji cítím např. i z vedlejší budovy!) a už se mi zvedá žaludek. To je asi vše. Mějte se hezky Lucka

Miluju sladké laskominy, čokoládu a zákusky, tvarohové krémy s čerstvým ovocem. Nejčastěji "hřeším" na nejrůznějších rodinných či pracovních oslavách a setkáních. Jím 4 až 5 krát denně. Ráno snídám müsli s bílým jogurtem a ovocem, svačím ovoce, oběd je klasicky jídelnový (vepřovému a hovězímu masu se spíš vyhýbám - drůbeží máme jen vyjímečně), svačím zeleninu s celozrným pečivem a večer se snažím jíst už jen zeleninu. Vzhledem k tomu, že můj jídelníček vypadá téměř dokonale dietně a mě považují mé kolegyně za celoživotního asketu, jsou všichni překvapeni, když mě vidí se zákuskem či kusem dobrého masa. Moje maminka je kuchařka a navíc výtečná, tudíž jsem navyklá jíst vše a bez reptání. Vyloženě nejím hovězí maso. Ale jinak si myslím, že pokud je hlad tak se dá pozřít vše. Vaše Dita

Myslím, že nejsem sama kdo má slabost pro zákusek k voňavému šálku kávy, ať vlastnoručně upečený nebo od mistra cukráře.Snažím se jíst pravidelně 4-5 denně. Lednice pro mě není magnetem, spíš kontroluji její obsah, když zvažuji, co k večeři a nápad nepřichází. Velice mám ráda červenec kdy stačí obejít zahradu plnou letních plodů, čerstvé ovoce v parném létě, to je prostě super. Co bych nepozřela? Asi nic co by jevilo známky pohybu ještě na talíři.

Mou slabostí jsou jahody- červené,šťavnaté.Plná miska voňavých jahod, nemá předemnou žádnou šanci.Jím 3x denně : snídaně,oběd,večeře + ovoce,zelenina,zákusek (podle toho co se mi přimotá pod ruku).Když nastane stav nudění se nebo se cítím vyčerpaná - náměsíčným krokem putuji k ledničce,ale tento stav moc často nenastává.Mám problém s vybíráním jídel v restauraci.Potřebuji dostatečnou dobu na prozkoumání jídelního menu,abych zjistila na co mám vlastně chuť. Nevím o žádném jídle,které bych nepozřela za žádných okolností. Nejím krupicovou kaši a škubánky s mákem.Po ochutnání určitého druhu tvrdého alkoholu bych měla největší potíže asi vypít velkého panáka.Žádné chutě ve mě nevzbuzují žabí stehýnka.Ale ochutnat ( pozřít) mohu asi opravdu cokoliv. Pohodu u jídla Vám přeje Monika Mendová

Mám ráda všelijaké pomazánky a dobrý celozrnný rohlík. To mi ke spokojenosti stačí. O víkendu ráda domácí teplé papáníčko v podobě pečeného kuřátka, nebo řízečku s bramboprovou kaší. Také mne uspokojí všelijaké polévky dokonce i ty čínské.Jídlo konzumuji několikrát denně spíš po malých dávkách. V ledničce čím víc dobrot tam je , zím častěji se navštěvuje. S pozdravem Alena