V lidské tlupě je celá věc trochu komplikovanější než u zvířat, při jejichž studiu termín alfa jedinec vznikl. Ale i v případě pátrání po lidské alfa samičce zjistíme, že jisté principy fungují napříč přírodou. Nebudeme se pouštět do příkladů ‚ze života hmyzu‘, vynecháme kudlanky, efektně požírající samečky během kopulace. Bohatě si vystačíme v říši nás, savců. S jednou názornou ptačí, konkrétně slepičí, výjimkou.

Kdo koho klove

Zapomeňme na chvíli na odvěký boj pohlaví i na známé mužské soutěžení o náčelnickou čelenku. Soupeření o alfa pozici samozřejmě probíhá i v čistě ženském kolektivu. Také zde najdeme mnoho podobenství se zvířecí říší, například s takzvanými klovacími pořádky slepic. Nepodezírejte autora, že pro ilustraci vybral právě tenhle nekorektní příklad. Nemůže za to, že slavný nizozemský etolog Nikolaas Tinbergen popsal zmíněný zajímavý druh chování právě díky pozorování samiček kura domácího.

Oč jde? Nejprůbojnější slepice v hejně má nejen přednostní právo na kohouta, ale může beztrestně klovat, odhánět od zrní a vůbec všelijak šikanovat druhou nejprůbojnější kohoutovu družku, betu. Co udělá beta? Vylije si zlost na gamě. A tak dále. Máme tu celou abecedu slepic. Nepřipomíná vám to něco? Klovací pořádky na střední škole, od suverénní hvězdy třídy po poslední ušlápnutou popelku, hierarchii v převážně ženském pracovním prostředí…

Celý článek si přečtěte v prosincové Marianne.

Tisk článku | Poslat článek