Co je komplexní medicína?
Moderní biologická medicína vychází z předpokladu, že každá zdravotní porucha má nějakou objektivní příčinu, kterou lze odhalit pomocí moderní vyšetřovací techniky – rentgenů, cétéček, magnetických rezonancí, analýz krve… To je zásadní omyl. Rozsáhlá studie provedená ve Velké Británii potvrdila, že u skoro 40 procent pacientů, trpících nějakými tělesnými obtížemi, se objektivní příčina nezjistí. Oni jsou objektivně zdraví, ale zdravými se necítí. Pro konvenčně vychovaného lékaře je to neřešitelný problém. Takový pacient je pro něj buď simulant, hypochondr, nebo blázen. On ale není ani jedním z nich. Jak potvrdila zmíněná studie, tito pacienti takzvaně somatizují, ztělesňují svoji složitou a neřešenou životní situaci. Mají nějaké životní starosti, nevědí si rady, žijí ve stresu. Pokud to trvá delší dobu, to, co oni nejsou schopni vyřešit v životě, začne tělo řešit za ně – nemocí. Bolestí hlavy – mají toho až nad hlavu. Bolestí zad – naložili si víc, než unesou. Závratěmi – hlava se jim z toho zatočila. Pálením žáhy – leze jim to krkem. To, co nedokáže odhalit nejmodernější technika, skvěle popisují stará lidová přísloví. Z nich vychází i komplexní medicína.
V knize říkáte, že vaším cílem v léčení je udělat z chorobopisu životopis. Jak se vám to daří?
Podle komplexní medicíny je nemoc informace o tom, jaký člověk je, jak a v jakých podmínkách žije. Informace o tom, že ve svém životě dělá nějakou chybu. Doslova platí, že člověk stůně tak, jak žije. Pokud svoje chování nezmění, nemá šanci se uzdravit. Snažím se lidem tyto souvislosti vysvětlit a motivovat je k potřebné změně. Pokud pochopí a převezmou zodpovědnost za svoje zdraví, nespoléhají na léky, výsledek se dostaví. Těší mne, že takových pacientů přibývá.
Popisujete v ní také několik případů, které jste léčil. Lidi s bolestmi zad, hlavy, žaludku, s vysokým tlakem. Většinou jste jim doporučil návštěvu psychoterapeuta, proč?
I tyto tělesné potíže vypovídají o tom, že je člověk vystavený nějakému stresu, nezvládá nějaké životní starosti, je pod tlakem. Není to volání po užívání léků, ale po odpočinku, fyzické i psychické relaxaci. Nejlepším lékem na uvolnění napětí je pravidelný příjemný pohyb. ‚Odložit‘ je ale potřeba i starosti. Jak praví přísloví: „sdělená starost – poloviční starost“. Proto pacientům s tělesnými potížemi někdy doporučuji i psychorelaxaci, případně psychoterapii.
Dokázal by si nemocný v těchto případech pomoci i sám?
Každý člověk je sám sobě nejlepším ‚psychosomatickým‘ lékařem. Pokud včas a správně porozumí tělesným signálům, změní svoje chování, obejde se bez léků a bez lékařů.V knize zmiňujete nově ‚vymyšlené‘ choroby, jakými je třeba artróza či vysoký cholesterol. Jak by se podle vás měly léčit?
Medicínsko-farmaceutický komplex je založený na léčení chorob, nikoli na uzdravování lidí. Každý uzdravený pacient pro něj znamená ekonomickou ztrátu. V honbě za zisky vzniklo nové medicínské odvětví – medikalizace. Jde o vymýšlení chorob z problémů každodenního života, které chorobami vůbec nejsou. Když moji babičku bolelo koleno, věděla, že si má odpočinout, udělat zábal, a za dva dny se zotavila. Dnes člověk s tímtéž problémem, pod tlakem medicínské propagandy, spěchá k doktorovi, ten ho pošle na rentgen a pak mu sdělí: „Jste nemocný, máte artrózu, na to musíte brát prášky.“ Z člověka, který byl v podstatě zdravý, je rázem pacient. Podávání léků na cholesterol jen na základě zvýšené hladiny je další příklad. Spoustu lidí se mi povedlo zbavit potíží jen tím, že jsem jim léky vysadil.
Kde nebo jak se léčíte vy sám, když jste nemocný?
Když jsem se léčil sám, většinou to špatně dopadlo. Snažím se proto pečovat o zdraví a naslouchat svému tělu, abych medicínskou péči nepotřeboval. Kondici si udržuji fyzickou prací a rekreačním sportem. Psychickou pohodu nacházím v rodině, mezi přáteli a návštěvami her Jaroslava Duška. Když se mi přesto přihodí něco vážnějšího, svěřím se do péče kolegů, které dobře znám a mám k nim naprostou důvěru.
Knihu Jana Hnízdila vydalo v dotisku Nakladatelství Lidových novin. Je sestavena z článků, vydaných v různých periodikách. Četba autorových sloupků, fejetonů a glos poučí, povzbudí a pobaví. Jan Hnízdil dokáže psát srozumitelně a s humorem nejen o věcech úzce odborných, lékařství obecně, ale i o sportu i politice.
MUDr. Jan Hnízdil v současné době pracuje v Centru komplexní péče v Dobřichovicích u Prahy, kde se věnuje komplexní, psychosomatické medicíně.






