Sama beru horoskopy dost s rezervou, ale pamatuju si, jak jsem během svého těhotenství na chvíli propadla, vlivem okolí – nutno podotknout –, lehkému rozladění, že se mi dítě nejspíš narodí v Panně. Představovala jsem si, jak mě, chaotického impulzivního Berana, sekýruje pořádkumilovné dítě s pedantskými sklony, že jsem špatně setřela prach nebo vyrobila kaštanová zvířátka, co přepadávají na stranu. „Aspoň bude po sobě uklízet a časem mu za odměnu přenechám domácnost celou,“ řekla jsem si nakonec a ‚rozhodla‘ se do Vah nepřenášet.

Ti dva seděli v restauraci u stejného stolu jako já. Byla jsem tam sama se spícím dítětem a nemohla jsem jejich rozhovoru nijak uniknout. To jen pro pořádek.
„Máte tu volno?“ zeptala jsem se mladé ženy. Přestala psát do sešitu, zvedla hlavu a nabídla mi místo u kraje, abych se lépe vešla s kočárkem. Po chvilce ke stolu přisedl i její partner a začala následující diskuse.

Ona: „Takže určitě nechci Střelce, Štíra, Raka, Berana a Býka.
On: „Jasně. Já teda Ryby a Vodnáře.
Ona: „Dobře, tak ty taky škrtám.“
On: „Co je Libor?“
Ona: „Libor je Panna.“
On: „ Tak rozhodně škrtni Pannu.“
Ona: Lev… Znáš nějakýho Lva?
On: „Ani nevim. A není Hana ve Lvu?“
Ona: „A jó! Máš pravdu.“
On: „Takže Lev v žádnym případě!!!“
Ona: „Zbývá mi tu Kozoroh a pak…“
On: „Kozoroh je někdy o Vánocích, ne? To není moc dobrý pro život.“
Ona: „To nám vychází Blíženci a Váhy.“
On: „Ty jsou v pohodě, s tím nemám problém.“
Ona: „Já taky ne, tak bezva.“

Chtěla jsem jim říct, že si ten už tak dost malý počet plodných dnů právě stáhli asi na šest v roce. Že rodičovská láska funguje bez ohledu na datum narození a že v pubertě je budou nesnášet Váhy i Blíženci. Že mají zahodit poznámkový sešit, jít domů a prakticky doufat, že jim bude příroda přát. Neudělala jsem to, samozřejmě. Jednak mi do toho nic není. A pak, určitě by poznali, že jsem Beran s dominantními sklony a potřebou udílet nevyžádané rady, a měli by důkaz, že je toto znamení na jejich černé listině zcela oprávněně…

Tisk článku | Poslat článek