Druhé pravidlo říká, že než se zabývat jinými lidmi, když o to nebo za to nestojí, je lépe věnovat čas blízkým a sobě. Například zabývat se pomluvami je ztracený čas, a nějaká ta špína by mohla uvíznout i na mně. S tím souvisí i pravidlo číslo tři – péče o zdraví je životní investicí, bez psychické a fyzické pohody nelze pomáhat sobě ani jiným. 

Miluju dobré zprávy. Každá sklenice může být poloprázdná, nebo poloplná. Jde jen o vlastní úhel pohledu. A lidé, kteří vše vidí jen černě, ve svém životě nevítám. Dále jsme u pětky – trvale zaneprázdnění a přepracovaní lidé ve mně budí dojem, že si neumějí práci zorganizovat a nemají jasno v prioritách. Z toho je dobré se poučit a cokoli dělám, snažím se dělat dobře.  

Poslední pravidlo je o domově. Způsob, jakým beru pravidla pozitivního sobectví za své, se vztahuje na mě a mé blízké. Můj dům je mým hradem a je jen na mně, koho si do něj (a do svého života) pozvu – pečujme každý o ten svůj s láskou. 

Vypadá to skvěle, ale ne vždy se zadaří. Samozřejmě jsem litovala, že ani letos nemám (a už nejspíš mít nebudu) postavu jako Angelina. Nějaký ten drb o kolegyni v práci mě také někdy škodolibě potěší a opravdu ne vždy jím zdravě, i když následují výčitky. Dobré zprávy někdy aby lupou pohledal a jsou dny, kdy prostě nic nestíhám a zůstávám v práci přesčas. Moji blízcí mě nezřídka štvou nejvíc. Ale stejně – každý krok směrem k pozitivnímu sobectví je podle mého názoru krok správným směrem a budu se pokoušet i nadále. 

Ať se vám daří i v následujícím roce dobře! Přeji pevné zdraví, osobní spokojenost a mnoho důvodů k radosti. PF 2012!