Šla jsem na to vědecky

Nepřibírám nijak dramaticky, ale měřím necelých 160 cm, takže je na mě vidět každé deko navíc. Když jsem se přehoupla přes hranici pěti kil navíc, rozhodla jsem se s tím něco provést. A tak jako vždycky, šla jsem na to vědecky.

Kamarádka mi poradila stránky stob.cz a já začala načítat odborné články. Došla jsem k tomu, že musím vydat víc energie, než přijmu. Jenže kolik energie denně vydám? Sice se dají najít přibližné hodnoty podle pohlaví a věku, ale já na statistiky moc nejsem, a když už jsem se do toho pustila, chtěla jsem znát PŘESNOU odpověď. Bylo nutné vyrazit k odborníkovi, který mi změří můj bazální (klidový) metabolismus, tedy počet kalorií, které spálím třeba jen tím, že mi tluče srdce, dýchám, trávím, zvednu nohu…

To bylo všechno?

Na stránkách stob.cz jsem si vybrala poradnu, kterou vedla paní s titulem MUDr. Když už věděcky, tak k doktorce, ne? Domluvila jsem si schůzku a vyrazila. V ordinaci jsem se svlékla do prádla, napojila na mě elektrody, a za pár minut bylo po všem. Pak už jen z počítače lezly grafy a čísla. Čekala jsem, že budu cítit alespoň něco, ale nešimralo to, nebrnělo, necukalo. Ani jsem nepostřehla, že se něco děje, a trochu podezřívavě jsem se ptala, jestli to už je všechno.

Nové přítelkyně – kalkulačka s váhou

S paní doktorkou jsme vytvořily plán, kolik kalorií bych měla denně sníst. Nedostala jsem sice rozpis, co bych kdy měla jíst a jaké množství, ale toho já bych se stejně držet nedovedla. Rozkaz zněl jasně: denně můžete, abyste hubla, přijmout asi 7500 kJ. Z toho k snídani 20–25 %, ke svačině 10 %, k obědu 35 % , k druhé svačině 10 % a k večeře zbylých 20–25 %. Rozepsala jsem si, kolik kalorií má tedy to které denní jídlo, a začala si hrát s kalkulačkou a váhou. Na stob.cz jsem si stáhla seznamy, kolik kalorií má která potravina (často je to i na obalu) a počítala a počítala. V podstatě jsem došla k tomu, že k obědu můžu vždy 10 dkg masa a 10 dkg přílohy, popřípadě nějakou zeleninu. Dopoledne jsem jedla sladší věci a ovoce, odpoledne zeleninu. 5 % jsem si nechávala na největší hlad na večer (určitě to také znáte). Během pár dní jsem kalkulačku a váhu nepotřebovala. Už jsem měla odhad.

Rovnováha nejen na váze

Když jsem šla večer na pivo, dala jsem si k obědu zeleninu, abych si šetřila kalorie na večer. Když jsem si dala k obědu vepřové s chlupatými knedlíky, k večeři byly brambory na loupačku. Jednoduchá rovnováha. Když jsem měla chuť na čokoládu, dala jsem si ji dopoledne a snědla méně chleba k snídani. Nikdo mi nic nezakazoval, hlady jsem netrpěla. Doktorka také zjistila, že mám málo svalstva, takže mě nutila cvičit a pár jednoduchých cviků k televizi mi i ukázala.

A jak to dopadlo? Občas si to zopakuji

Mé okolí si začalo všímat, jak krásně ubývám na váze, a všichni se ptali, jak to dělám. Málokdo byl ale ochotný si hrát s kalkulačkou a vážit. Není to nic složitého, pokud zvládnete navážit ingredience na koláč, nebudete mít problém. Vydržela jsem osm týdnů, pak přišel další stres a s ním i větší dávka čokolády, honička, spěch a rychlé obědy v bageterii. Nabrala jsem dvě kila zpátky. Nicméně mám systém, a kdykoli přijde období, kdy jsem v pohodě, vracím se k vážení. Vím, že pět kilo shodit dokážu, deset nabrat nesmím, to už by bylo zřejmě nad mé síly.

Tisk článku | Poslat článek