Povolání: ředitelka komunikace a PR ve společnosti L’Oréal

Rodina: syn Kryštof (2 roky)

Kdy jste se vrátila naplno do práce?

Na mateřské jsem byla dvacet osm týdnů. Pak jsem se vrátila na částečný úvazek, čtyři dny v týdnu, z toho dva dny z domova, dva dny z práce. Měla jsem velkou výhodu, že mi můj tehdejší nadřízený vyšel vstříc, návrat do zaměstnání tak nebyl pro mě ani pro Kryštofa žádný velký šok. Zhruba po pěti měsících jsem přešla na plný úvazek, ale jeden den jsem stále pracovala z domova. Když jsem před rokem opustila místo v bance a nastoupila do společnosti L’Oréal, výhodu jednoho dne práce z domova jsem zrušila.

Máte chůvu, nebo pomáhají babičky?

Mám obrovské štěstí, že mám skvělé rodiče, kteří hlídají, kdykoli je třeba. Zároveň mám štěstí na druhou, protože jsem úplnou náhodou přede dvěma lety natrefila na chůvu, která se stala téměř součástí rodiny. A mám i štěstí na třetí. Našla jsem nově otevřenou školku přímo v centru Prahy.

Jak se zapojuje Kryštofův táta?

Pomáhá od začátku. Zatímco já se třeba bála syna koupat, on se toho bez váhání chopil a koupal denně. Ale hlavně hlídá, když já jsem služebně pryč, což bývá i na několik dní v kuse.

V kolik vstáváte?

Běžně mezi šestou a půl sedmou. Pokud vypravuju Kryštofa do školky, udělám mu na cestu snídani. Jinak snídá u babičky s dědou nebo s chůvou doma. No a pak mám tak čtyřicet minut na přípravu sebe samé. Tu většinou zahajuji pořádným kafem a teprve pak jsem schopná pustit se do zevnějšku.

Zhruba třicet minut autem. Což není tak hrozné, vezmete-li v úvahu, že bydlíme za Prahou. Některým Pražákům trvá cesta mnohem déle.

Kolik volného času máte pro syna?

Mám jedno pravidlo, které je pro mě v tuto chvíli svaté, i když se samozřejmě stává, že ho občas poruším – odcházet z práce zhruba v půl šesté. Jednak proto, že mám hlídání či školku do šesti, jednak proto, že si chci syna aspoň na chvíli užít. Často se stává, že odcházím od rozdělané práce, na druhou stranu nemám problém ji dodělat večer z domova, když už syn spí. Nicméně bych byla nerada, aby mě Kryštof znal pouze z doslechu anebo abych byla jen víkendová máma.

Měla jste někdy výčitky, že naplno pracujete a syn je ještě malý?

Výčitky mám pořád. Je těžké smířit se s tím, že pět dnů v týdnu jste ‚dvouhodinovou‘ mámou. Takže se snažím být o to intenzivnějším rodičem o víkendu nebo v době dovolených. Ale stejně se nikdy těch výčitek úplně nezbavím. Na druhou stranu nejsem typ profesionální matky, která zůstává s dítětem doma několik let. Svoji práci mám ráda a baví mě. Bez ní bych byla doma podrážděná, nervózní, a to by se na synovi také podepsalo.

Do kanceláře si ho neberu. Nejsem v naší firmě jediná matka, takže neočekávám, že bych měla mít nějaké speciální výhody. Nedovedu si představit, jak by to v práci vypadalo, kdyby si sem každá máma vzala své batole. Obávám se, že by produktivita všech šla značně dolů.

Dopřáváte si čas jen pro sebe?

Do doby, než jsem otěhotněla, jsem vedla hodně společenský život. Nejenže jsem různé akce navštěvovala, ale také jsem je pořádala. V současnosti chodím většinou jen na ty akce, které organizuji. Pozvání na jiné spíše odmítám a dávám přednost času s rodinou. Někdy se mi po mém předrodičovském životě zasteskne, ale to pomine během sekundy, když si uvědomím, jakou radost mám doma.

Tisk článku | Poslat článek