Na smažení ideál


Už jste někdy zkoušeli smažit na margarínu? Raději to ani nezkoušejte. Za prvé to vůbec nechutná a nepěkně to páchne. A za druhé si tím koledujete o zdravotní průšvih. Oproti tomu sádlo má vysoký kouřový bod (až 205 °C) a kromě čistého tuku neobsahuje nic, co by se mohlo přepalovat nebo nějak měnit během smažení svou chuť a vlastnosti.

Které je nejlepší?

Samozřejmě to doma uškvařené, ideálně z domácího čuníka. Jak říká Roman Vaněk z Pražského kulinářského institutu: „Minimálně proto, že vím, co v něm je.“ V tom kupovaném mohou být kromě tuku totiž i soli, které nepotřebujete.

Kachní a husí je taky fajn

Při pečení kachny a podstatně více při pečení husy vyhráváte jako odměnu za snažení spoustu vypečeného sádla. To kachní stačí přelít do skleničky a dát do lednice. Husí sádlo nikdy neztuhne, proto je potřeba nastavit ho sádlem vepřovým, a to až 1: 2. Jinak je to ale náramná věc, třeba pod zelí. Nebo si vyzkoušejte na něm osmahnout bramborové knedlíky a jen je posypat pažitkou, lahoda! Natírejte jím lívance, placky, upečte na něm houbového kubu.
Uvidíte, jaký jim dá šmrnc.


Do sladkého pečení


Ale ano, nespletli jsme se! Na sádle se dřív smažily vdolky, potíraly se jím před pečením buchty, přidávalo se do koláčů a buchet a třeba takové křehké těsto
na jablečný koláč se bez něj neobešlo. Máslo si nemohl dovolit každý, ale
důvod tu byl i kulinářský. Sádlo totiž zajistí těstu křehkost a vláčnost, buchty
promazané sádlem vydrží na povrchu déle křehké a uvnitř vláčné. A když se
podíváte na poctivé anglické recepty, na jejich úžasný apple pie, můžete se
vsadit, že tam uvidíte lard, tedy sádlo.


Jak si ho vyškvařit doma


Vůbec nic na tom není. Jediné, co by vás mohlo od domácího postupu odradit,
je specifická vůně, která se chtě nechtě dostane do celého bytu. V obchodě nebo
u řezníka si kupte hřbetní sádlo (mě stálo kilo v obyčejném Tescu asi 60 Kč).
Je to bílý pruh sádla, sem tam žíhaný masem. Pokud chcete jen sádlo, vyberte
si kousky bez masa, na škvarky je zas lepší kousek libovější. Pak si podle množství vezměte hlubokou pánev nebo rovnou hrnec a do něj vhoďte na drobné kostičky nakrájené sádlo. Při plném ohni bude trvat asi 15 minut, než zezlátne. Pak přijde chvíle, kdy můžete přidat cibuli nebo jablko, také na kostičky. Do konce vám zbývá ještě asi 7 minut, tak si připravte sůl, kmín, tymián nebo česnek. To vše vhoďte do směsi až ve chvíli, kdy bude dosmaženo a vy vypnete plamen. Pak sádlo přeceďte a vlijte do skleniček. Ty otočte na půl hodiny víčkem dolů, aby se horkem vysterilizovaly. Pak je zase obraťte a můžete je uložit do spíže či lednice. Škvarky použijte do placek z  kynutého těsta nebo je zalijte sádlem a dávejte na chleba.


Ale s mírou


Sádlo je tuk, který naše tělo dokáže rychle a efektivně využít. Ovšem většina z nás se tak málo hýbe, že se nepotřebujeme ještě vycpávat cizím sádlem. Kromě ošklivých pneumatik kolem pasu s sebou sádlo nese nemilé ucpávání tepen. Ne že by našim dědečkům energie dávalo méně, ale oni se také jistě více hýbali a vůbec se necpali denně sladkostmi. Proto se ze zdravotního hlediska dá sádlu říci – ano, ale jen občas.

Tisk článku | Poslat článek