Muzeum vystavuje malé i velké modely, jejichž tvůrci jsou nadšenci z celé republiky, ve své budově na Florenci až do 26. února.

Merkur se skládá z děrovaných kovových dílků, matiček a šroubků. Ty doplňují speciální součástky jako například pneumatiky, řemenice a lanka. Z nich se dá postavit téměř cokoli. Na výstavě můžete vidět důlní věž, kterou vytvořil Jindřich Čekan se synem. Jestli vydrží, zkoušel svou vlastní vahou – 90kilogramový muž vylezl na svůj 80kilogramový model a ten skutečně náporu odolal. Ruské kolo, kterým lze otáčet, postavil Jiří Mládek ve stodole. Jeho výdrž testují všechny děti na výstavě, až v něm praská.



Dalším velkým Mládkovým modelem je přes celou šířku sálu rozkročený model Eiffelova mostu u Garabit ve Francii.



Kromě těchto velestaveb je vystaveno i Něco z roku 1925. Nikdo neví, co mělo představovat, bylo nalezeno ve sklepě a ponecháno v původním stavu. Demonstruje stavitelovu fantazii a to, že Merkur inspiruje své stavitele již téměř jedno století. Dále jsou na výstavě robotičtí pavouci, RC model brouka, sněhové rolby, nákladního auta nebo buldozeru, ale také tiskárna, frézka a jeřáb, který se může otáčet, zvedat a pohybovat předměty.

To nejdůležitější je však velký stůl s nesestavěnými dílky. Sedí u něj děti i dospělí.



Jak to všechno začalo?
Roku 1920 si zámečnický učeň Jaroslav Vencl, který stavebnice vymýšlel už od svých čtrnácti let, otevřel společnost Inventor a začal vyrábět stavebnici Haki, jejíž součástky se spojovaly pomocí háčků. V té době však byla velmi populární stavebnice Meccano, která fungovala na principu dírek a šroubků. Vencl se jí nejspíš inspiroval a vymyslel novou stavebnici – Merkur. Ten získal velkou popularitu již za první republiky.

V období protektorátu byl podnik zařazen do válečné výroby, stavebnice se vyráběla jen okrajově. Po roce 1948 byl podnik znárodněn a jeho zakladatel skončil u soustruhu. V šedesátých letech se soudruzi pokoušeli vyrábět stavebnici z plastu, ale neuspěli. Po sametové revoluci byla výroba obnovena, nicméně už v roce 1993 podnik krachoval. Zájem o koupi měla i společnost Meccano, která chtěla Merkur jako svou velkou konkurenci zlikvidovat. Firmu však koupil Jaromír Kříž, kterému se výrobu podařilo znovu obnovit. A díky tomu dnes nepatří Merkur jen do muzea.

Info Marianne.cz
Merkur stál na začátku několika velkých vynálezů. Například Otto Wichterle z něj postavil svůj první čočkostroj. Na výstavě Já, Merkur můžete vidět repliku od Karla Folprechta, originál je vystaven v Nové budově Národního muzea na výstavě Vynálezci a vynálezy.

Tisk článku | Poslat článek