O fámách a městských legendách s Petrem Janečkem: 2. Nakažené jehly
Na internetu koluje e-mail, který varuje před nakaženými injekčními jehlami zapíchnutými do polstrování. Když se o ně člověk poraní, může chytit AIDS nebo žloutenku. Pravda, nebo lež? Je to vůbec možné?
|
|
„Jehly tam dávají schválně feťáci, kteří už jsou nakažení AIDS, aby se nakazilo co nejvíc dalších nevinných lidí. Často se stalo, že se o tuhle nakaženou jehlu někdo píchl, a našel u ní lísteček s nápisem Vítej do klubu. Pak šel k doktorovi na testy a tam mu zjistili, že se nakazil AIDS!“ vypráví se po Praze, ale také Paříži, Madridu a dalších evropských městech.
Historky o nakažených jehlách, nastražených zákeřnými narkomany na sedačkách městské hromadné dopravy, ale také v multikinech nebo na pískovištích, jsou zřejmě nejrozšířenější současnou fámou. „Jde o typickou varovnou fámu, která se ve společnosti vyskytuje v poměrně latentní formě a dochází k jejímu periodickému oživování v různých variantách. Fámy tohoto typu se po určitém čase vždy znovu rozhoří, většinou díky zmínce v médiích,“ vysvětluje Petr Janeček, etnolog z Národního muzea.
Tyto historky, folkloristy označované jako Needle-Attack Legends (Pověsti o útocích jehlami), jsou po celém světě masově šířeny minimálně od poloviny 80. let 20. století. Velkou pozornost získaly především po roce 1998, kdy se začaly šířit po internetu. „Informace o historii a vývoji elektronicky šířené formy této fámy poskytuje internetový server www.hoax.cz, který je zaměřen na evidenci a boj s falešnými zprávami tohoto druhu. Dle jeho informací se fáma o nakažených jehlách vyskytla na českém internetu poprvé v dubnu roku 2001 v podobě anonymního, špatně napsaného e-mailu. Tenkrát pisatel tvrdil, že se příhoda stala v Paříži,“ popisuje Janeček. Pisatelé podobných e-mailů počítají s lidskou nevědomostí a touhou pomoci. Brzy se proto objevila další elektronická verze této fámy, už konkrétně lokalizovaná do České republiky. Většinou je kvůli důvěryhodnosti uvedeno nějaké odborné středisko. V tomto případě zde byla podepsaná MUDr. Eva Bendová, která se proti zneužívání svého jména ihned ohradila, a dokonce podala trestní oznámení na neznámého pachatele.
„Jak potvrdili odborníci, není technicky možné, aby byla jehla do polstrování zapíchnutá. Podobný případ nebyl v České republice ani nikde na světe prokázán, s ohledem na povahu virů to není ani možné. Nákaza se může přenést jen bezprostředně po použití jehly, nikoli po několika hodinách. I když samozřejmě použité jehly se na veřejných místech najdou. Nikdy však nebyl zaznamenán případ, kdy by se někdo nakazil od nastražené jehly,“ komentuje Janeček.
Objevily se i varianty, kdy narkomani nenechávají jehly někde jen ležet, ale přímo je zapichují do lidí. To se údajně odehrálo v Brně, ale také v ruském Jekatěrinburgu. Podobné fámy jsou velice populární i v Polsku. Petr Janeček odkazuje na polského folkloristu Dionizjusza Czubalu, který sesbíral příběhy o jehlách nalezených v prostředcích veřejné dopravy, na lavičkách v parku, na nádražích či v písku na pláži. Jedna historka dokonce hovořila o narkomanovi, který skočil do autobusu plného lidí se stříkačkou se svou krví v ruce. Než ho policie dokázala zadržet, pobodal několik desítek osob, které tak nakazil AIDS. U výslechu prý uvedl, že se chtěl pomstít lidem, kteří krutě zacházejí s nemocnými AIDS. V obchodním domě v Bielsku zase údajně bodali lidé nakažení AIDS jehlami děti. Fámy se po městě rozšířily natolik, že musel být kvůli nim tento obchodní dům dokonce uzavřen! Podobné pověsti byly zaznamenány i v USA – píchnutí jehlou nakaženou AIDS mělo být údajně formou přijímacího rituálu do některých (především černošských) pouličních gangů.
Tyto historky zřejmě navazují na starší fámy známé z 20. a 30. let 20. století, které hovořily o ženách bodnutých jehlou s uspávacím prostředkem. Ty měly být pak prodány do cizí země jako prostitutky. Folkloristka Diane E. Goldsteinová hledá kořeny těchto fám ještě více v minulosti. „Příběhy o malých ostrých zraňujících předmětech, jako jsou jedovaté šipky, trny, jehly nebo špendlíky, jsou standardním motivem v tradičním evropském folkloru, tedy starých pohádkách, pověstech a legendách. Z oblasti české tradice vzpomeňme třeba na známou pohádku o Šípkové Růžence, která po bodnutí začarovaným ostrým předmětem upadla do magického spánku,“ cituje Janeček Goldsteinovou. Ta dále tvrdí, že fámy o nakažených jehlách obsahují skryté poselství – podvědomou lidovou kritiku moderní medicíny, která si přes svoje obrovské sebevědomí nedokáže se smrtící nemocí AIDS poradit. Tyto příběhy jsou pak skrytou kritikou lékařské autority, která naznačuje, že kondom v posteli nepomůže, protože nebezpečí číhá jinde.
