O garderobu, jak je takový malý pokojík určený pouze pro oděvy, kabelky (a někdy také boty, ale to bych osobně neriskovala…) také nazýván, se dělím se svým mužem, takže o chaos v ní není nouze. Zatímco já se snažím věci udržovat hezky poskládané do ‚komínků‘, můj muž ztrácí smysl pro harmonii a lad pokaždé, když tam vchází. Stěžuje si na nedostatek času, takže jeho poličky by se v nejkritičtějších obdobích daly popsat jako ‚hromádky neštěstí‘. Začínám od třídění ponožek a spodního prádla a přemýšlím, odkud a kdy se ve mně vzala potřeba nákupu zelené podprsenky nebo k jakému účelu se tam vůbec objevily kalhotky přesně takové, kterých se polekal Daniel Cleaver na rande s Bridget Jonesovou… Všechno letí. Nejdůležitější je zbavit se bez krvácení srdce věcí, které vám kdysi připadaly děsně sexy, nakoupené v přívalu sentimentu nebo třeba na dovolené, ale víte, že to určitě není váš styl nebo už je to prostě passé.
A takových věcí jsou vždycky mraky. Třídím, u každého kusu oděvu se pozastavím, zavzpomínám… ona je to vlastně děsně uklidňující činnost – doporučuji všem.Nutnost všechno protřídit se odvíjí také od toho, že už na podzim se budeme stěhovat do nového domu. Natahat si tam hromady starých věcí, které zase budu skladovat po několik dalších let, to bych opravdu nechtěla. Další důvod je ještě opodstatněnější – je zima, takže letní věci musejí postoupit místo těm zimním, mnohem objemnějším. Tak zase třídím, přemisťuju, záměrně měním vnitřek toho malého, ale důležitého pokoje. Tak, mám tu teď krásný pořádek. V garderobě panuje dokonalé feng-šuej.S přimhouřením oka by se dalo říct, že je na poličkách i na věšácích všechno odstupňováno podle barev. Mám dobrý pocit z dokonale odvedené práce. Necítím záda, strávila jsem s tím celý den! A pak přišel z práce muž. Pochválil mě, ale vzápětí jen tak na okraj utrousil: „Stejně teď nějaký čas nic z toho neoblečeš, možná sis měla raději odpočinout…“Teprve tehdy mi to došlo! Sklopila jsem zrak na své pomalu rostoucí břicho a pomyslela na to, že bude třeba se poohlédnout po nějakém slušivém těhotenském oděvu…Ale moje práce přece jen nepřišla nazmar! Nejenže vzniklo místo pro případné nové těhotenské ‚fashion‘ kusy, ale těch šest obrovských tašek už zítra zavezu do Červeného kříže. Tam už vždy vědí, kde lidé nejvíce strádají. Takže jeden dobrý skutek za dnešní den – odfajfknuto! :-)






