Co se vypráví
„Sestře mojí spolužačky se během
seznamování s rodiči jejího prvního kluka přihodil
strašnej trapas. Po asi půlročním vztahu měla jet s jeho
rodičema na výlet autem. Když dorazila k jejich domu, cítila
se hrozně nafouklá - k večeři si totiž den předtím trochu
neprozřetelně dala fazole. Ještě než vešla do domu, všimla si
starého rezavého auta, které stálo na zahradě. Aby se jí
náhodou nestalo, že by si prdla přímo před rodiči jejího
kluka, rozhodla se ještě skočit do toho auta a prdnout si tam. A
to taky udělala. Vtrhla do tý rezavý kraksny, sedla si na přední
sedadlo auta a s uvolněním ze sebe vypustila neuvěřitelně
hlasitý a pořádně smrdutý pšouk. Blaženě se opřela o sedadlo
a užívala si tu úlevu – ale jen do té doby, než si na místo
řidiče vedle ní nečekaně přisedl její kluk, pokrčil nos a
ukázal na zadní sedadla, kde seděli jeho rodiče: ‚Tak, mami,
tati, tohle je Katka, moje přítelkyně, teď už jsme kompletní a
můžeme vyrazit!‘ No jasně že by se v Katce krve nedořezal,
trapas jako blázen!“
Co na to odborníci? Komentuje Petr
Janeček
Podobných příběhů o trapných
situacích spojených se seznamováním kolují doslova stovky.
Některé z nich vycházejí ze skutečných událostí, jiné –
jako například ten náš – jsou ale zcela smyšlené. Přesto
jsou často vyprávěny jako reálný příběh někoho, komu se
skutečně kdysi stal, a vůbec přitom nevadí, že stejné historky
si vyprávějí lidé v Česku, Německu, Francii, USA či dokonce v
Austrálii. Jde přece o tak zábavná vyprávění a to, že bychom
se ocitli na stejném místě a ve stejné situaci jako hlavní
hrdinka, je tak děsivou představou, že je lepší, že se
přihodila někomu jinému.
Tento příběh byl dívkami a ženami
vyprávěn jako údajná skutečná událost již před druhou
světovou válkou a je oblíbený i dnes. Dokonce natolik, že se v
poněkud pozměněné podobě kdysi objevil i ve slavném románu
Carson McCullersové Srdce je osamělý lovec, podle kterého byl
natočen i stejnojmenný film.
A co vy?
Znáte podobné příběhy? Pět sobot
jsme vám vyprávěli historky, které nasbíral Petr Janeček při
svém výzkumu fám a městských legend. Dostali jste e-mail s
podobným příběhem? Nebo jste ho slyšeli od kamarádky, jejíž
kamarádce se prý zaručeně stal? Pokud podobné vyprávění
znáte, napište nám ho do diskuse pod článkem, a my jej zašleme
Petru Janečkovi. Nejen že se dozvíte, zda je skutečně pravdivý
nebo zda jde o fámu, ale možná se dostane do jeho další knihy.
Tak jako kdysi sbírala pohádky Božena Němcová, sbírají se dnes
fámy a legendy. Přispějte i vy.











