Ženská srdce v ohrožení
Bolest na hrudi, úzkost, pocení, potíže s dechem, brnění končetin, bušení srdce - to jsou příznaky, které by i u žen měly vést k podezření na infarkt myokardu. Problém je v tom, že u žen mívá srdeční záchvat častěji jinou, méně výraznou podobu.
|
|
Ssedí proti mně. Drobná upravená blondýnka, které by nikdo nehádal více než čtyřicítku. Je ve skvělé kondici, denně chodí do své kanceláře téměř čtyři kilometry pěšky, dvakrát týdně uplave patnáct set metrů závodním tempem. Nikdy nekouřila. „Tři měsíce jsem se cítila unavená, brněly mě obě ruce a měla jsem bolesti v zádech. Absolvovala jsem rehabilitaci, opichy krční páteře, nic nepomohlo. Před třemi lety jsem na ulici zničehonic omdlela,“ říká ve skutečnosti třiapadesátiletá Michaela, původem Finka, která žila většinu svého života v USA, kde také její potíže začaly. V Seatlu se seznámila se svým současným manželem českého původu, kterého v roce 1998 následovala do Prahy. „Když jsem se v nemocnici probrala, byla jsem po operaci, šestinásobném bypassu. Ani já jsem předtím netušila, že mám nemocné srdce.“ Možná měla štěstí,
že k této příhodě došlo už v Česku. Naše republika totiž patří v intervenční kardiochirurgii (co do počtu pracovišť i prováděných výkonů na koronárních cévách) ke světové špičce. Podle vyšetření, které objasní stav srdečních cév (koronarografie), měla Michaela kritické zúžení několika koronárních arterií.
Za její potíže s krční páteří mohl tedy atypicky se projevující infarkt srdečního svalu. Podle prof. MUDr. Štěpána Svačiny, DrSc., (přednosty III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze) jsou atypické projevy infarktu myokardu u žen častější. Onemocnění může probíhat s minimálními příznaky, což vede ke stanovení mylné, respektive opožděné diagnózy. Srdečně cévní onemocnění jsou stále nejčastější příčinou úmrtí, a to i u žen. V současnosti zabíjejí dvakrát více žen než všechna onkologická onemocnění a šestkrát více než obávaný karcinom prsu. V roce 2005 bylo (podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR) hospitalizováno pro nemoci oběhové soustavy celkem téměř čtyři sta tisíc nemocných, z čehož bylo o něco více mužů (198 000 oproti 185 000 žen). V témže roce na tato onemocnění zemřelo 55 155 lidí, z toho 24 573 mužů a 30 582 žen. Další statistické údaje říkají, že ve stejném roce se na smrti mužů podílely nemoci oběhové soustavy ze 47,2 %, u žen z 53,4 %. Konkrétní čísla hovoří jasně – ženy umírají na srdečně cévní onemocnění častěji než muži.
Do jisté míry je pravda, že do přechodu ženy chrání před infarktem a mrtvicí estrogeny. „Při vizitách na koronární jednotce vídám mladší ženu před menopauzou jen několikrát do roka,“ komentuje stav profesor Svačina. Po menopauze se však výskyt onemocnění u obou pohlaví vyrovnává a v důsledku mnoha faktorů bývá průběh tohoto kardiovaskulárního onemocnění u žen mnohdy daleko nepříznivější než u mužů.
EVROPSKÁ SRDCE
Kardiovaskulární nemoci jsou příčinou úmrtí 55 % žen a pouze 43 % mužů. Stejným číslům, ke kterým dospěla Evropská kardiologická společnost, odpovídají i české údaje. Evropští odborníci se domnívají, že ženská srdce jsou zatím do jisté míry velkou neznámou. Možná je to tím, že do klinických studií zkoumajících příčiny a průběh srdečně-cévních onemocnění bývají zahrnováni především ‚typičtí‘ pacienti, tedy muži od středního věku. Pokud jsou účastníky i ženy, nebývají výsledky pozorování vyhodnocovány samostatně, takže se poznatky rozplynou, aniž by cokoli vypověděly o charakteru tohoto závažného onemocnění u žen.
SITUACE V ZÁMOŘÍ
Rozbor informací Národního registru infarktů myokardu (USA), zahrnující údaje více než půl milionu pacientů z let 1994 až 2002, prokázal rozdíly v léčebném přístupu mezi ženami a muži. Výsledky hovoří jasnou řečí: příznaky akutního infarktu myokardu bývají u žen podhodnocovány. U žen uplynula delší doba od prvních příznaků akutního infarktu do hospitalizace. Byla u nich méně často provedena angiografie (rentgenologické katetrizační vyšetření stavu koronárních tepen). Není tedy divu, že jejich úmrtnost na infarkt myokardu byla významně vyšší.
CO MÁ NA SVĚDOMÍ INFARKTY U ŽEN?
Zatím není jasné, které faktory jsou u žen rozhodující. Předpokládá se, že velký význam na rozvoj kardiovaskulárních chorob má nízká hladina HDL-cholesterolu a nedostatek pohybu. Existuje vědecké pozorování, že ženy s nepřátelskou, škarohlídskou povahou mají dvakrát častěji infarkt myokardu a jsou častěji hospitalizovány pro bolest na hrudi než jejich přátelštější kolegyně. Nepřátelské ženy mají také více rizikových faktorů – jako již zmíněnou nízkou hladinu HDL-cholesterolu v krvi, vyšší krevní tlak a větší obvod pasu, což jsou významné rizikové faktory pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění. Vědci soudí, že zlost může vést ke zvýšení krevního tlaku a následnému ‚prasknutí‘ aterosklerotického plátu, čímž je způsoben infarkt. Jiní se domnívají, že sklon reagovat zlobou a sklon k srdečním chorobám jsou v genech.
Co pro sebe můžeme udělat?
Hýbat se (jakkoli, kdykoli, a hlavně často).
Vyhodit fritézu (přepalovaný tuk je ten ze všech nejméně zdravý). Zapomeňme, že existuje vepřový bůček, škvarky a uzeniny. Sladkosti jen občas. Přednost mají potraviny, které obsahují pomalu se vstřebávající cukry (například luštěniny). Na rozdíl od toho, co se tvrdilo posledních 20 let, těstoviny, brambory ani rýže nejsou optimálními potravinami. Pozor i na sladké ovoce. Ovocné šťávy, zejména konzervované džusy, nejsou tak přínosné, jak se tvrdí. Jsou plné cukrů, již bez vitaminů, a navíc plné konzervačních látek. Podstatnou část jídelníčku musí tvořit kvalitní proteiny – bílé drůbeží maso, ryby a mléčná netučná bílkovina. Hodně zeleniny. Obsahuje vlákninu, která brání zpětnému vstřebávání cholesterolu. Hodně smíchu. I když se nedaří, téměř vždy lze nalézt maličkost, která potěší: sedmikrásku na trávníku, kousek modré oblohy… Nejlepší je, když se aktivně naučíme radovat se samy. Odpočinek. Nemusíme přece zvládnout úplně všechno.
Časté příčiny
Srdeční infarkt je poškození srdečního svalu, ke kterému dochází v důsledku nedostatečného zásobení kyslíkem, protože přívodná céva je kriticky zúžená nebo zcela uzavřená. Hlavním důvodem zúžení nebo uzávěru je poškození cév aterosklerózou. Ateroskleróza, ‚tvrdnutí cév‘ je dlouhodobý proces, který může začínat již v dětství či rané dospělosti. Podílí se na něm několik dějů a rizikových faktorů, které poškozují endotel: cévní výstelku. Jedním z nich je přítomnost škodlivých tuků (například triglyceridů, LDL-cholesterolu) v krvi, malé množství ‚hodného‘ HDL cholesterolu, zvýšený krevní tlak a další vlivy, včetně genetických předpokladů, i zlozvyky, jako je kouření. Nedostatek pohybu má univerzálně devastující vliv na lidský organismus, vede nejen k poškození cév, ale i k nárůstu hmotnosti. Obezita (zejména androidního typu ‚jablko‘) je další jev, který začarovaný kruh vzniku aterosklerotických změn uzavírá. Tuková tkáň (zejména v oblasti břicha) je metabolicky a hormonálně aktivní, a tak přispívá k rozvoji kardiovaskulárních chorob. Za ‚kritický‘ obvod pasu u mužů je považována hodnota 94 cm, u žen 80 cm!
že k této příhodě došlo už v Česku. Naše republika totiž patří v intervenční kardiochirurgii (co do počtu pracovišť i prováděných výkonů na koronárních cévách) ke světové špičce. Podle vyšetření, které objasní stav srdečních cév (koronarografie), měla Michaela kritické zúžení několika koronárních arterií.
Za její potíže s krční páteří mohl tedy atypicky se projevující infarkt srdečního svalu. Podle prof. MUDr. Štěpána Svačiny, DrSc., (přednosty III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze) jsou atypické projevy infarktu myokardu u žen častější. Onemocnění může probíhat s minimálními příznaky, což vede ke stanovení mylné, respektive opožděné diagnózy. Srdečně cévní onemocnění jsou stále nejčastější příčinou úmrtí, a to i u žen. V současnosti zabíjejí dvakrát více žen než všechna onkologická onemocnění a šestkrát více než obávaný karcinom prsu. V roce 2005 bylo (podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR) hospitalizováno pro nemoci oběhové soustavy celkem téměř čtyři sta tisíc nemocných, z čehož bylo o něco více mužů (198 000 oproti 185 000 žen). V témže roce na tato onemocnění zemřelo 55 155 lidí, z toho 24 573 mužů a 30 582 žen. Další statistické údaje říkají, že ve stejném roce se na smrti mužů podílely nemoci oběhové soustavy ze 47,2 %, u žen z 53,4 %. Konkrétní čísla hovoří jasně – ženy umírají na srdečně cévní onemocnění častěji než muži.
Do jisté míry je pravda, že do přechodu ženy chrání před infarktem a mrtvicí estrogeny. „Při vizitách na koronární jednotce vídám mladší ženu před menopauzou jen několikrát do roka,“ komentuje stav profesor Svačina. Po menopauze se však výskyt onemocnění u obou pohlaví vyrovnává a v důsledku mnoha faktorů bývá průběh tohoto kardiovaskulárního onemocnění u žen mnohdy daleko nepříznivější než u mužů.
EVROPSKÁ SRDCE
Kardiovaskulární nemoci jsou příčinou úmrtí 55 % žen a pouze 43 % mužů. Stejným číslům, ke kterým dospěla Evropská kardiologická společnost, odpovídají i české údaje. Evropští odborníci se domnívají, že ženská srdce jsou zatím do jisté míry velkou neznámou. Možná je to tím, že do klinických studií zkoumajících příčiny a průběh srdečně-cévních onemocnění bývají zahrnováni především ‚typičtí‘ pacienti, tedy muži od středního věku. Pokud jsou účastníky i ženy, nebývají výsledky pozorování vyhodnocovány samostatně, takže se poznatky rozplynou, aniž by cokoli vypověděly o charakteru tohoto závažného onemocnění u žen.
SITUACE V ZÁMOŘÍ
Rozbor informací Národního registru infarktů myokardu (USA), zahrnující údaje více než půl milionu pacientů z let 1994 až 2002, prokázal rozdíly v léčebném přístupu mezi ženami a muži. Výsledky hovoří jasnou řečí: příznaky akutního infarktu myokardu bývají u žen podhodnocovány. U žen uplynula delší doba od prvních příznaků akutního infarktu do hospitalizace. Byla u nich méně často provedena angiografie (rentgenologické katetrizační vyšetření stavu koronárních tepen). Není tedy divu, že jejich úmrtnost na infarkt myokardu byla významně vyšší.
CO MÁ NA SVĚDOMÍ INFARKTY U ŽEN?
Zatím není jasné, které faktory jsou u žen rozhodující. Předpokládá se, že velký význam na rozvoj kardiovaskulárních chorob má nízká hladina HDL-cholesterolu a nedostatek pohybu. Existuje vědecké pozorování, že ženy s nepřátelskou, škarohlídskou povahou mají dvakrát častěji infarkt myokardu a jsou častěji hospitalizovány pro bolest na hrudi než jejich přátelštější kolegyně. Nepřátelské ženy mají také více rizikových faktorů – jako již zmíněnou nízkou hladinu HDL-cholesterolu v krvi, vyšší krevní tlak a větší obvod pasu, což jsou významné rizikové faktory pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění. Vědci soudí, že zlost může vést ke zvýšení krevního tlaku a následnému ‚prasknutí‘ aterosklerotického plátu, čímž je způsoben infarkt. Jiní se domnívají, že sklon reagovat zlobou a sklon k srdečním chorobám jsou v genech.
Co pro sebe můžeme udělat?
Hýbat se (jakkoli, kdykoli, a hlavně často).
Vyhodit fritézu (přepalovaný tuk je ten ze všech nejméně zdravý). Zapomeňme, že existuje vepřový bůček, škvarky a uzeniny. Sladkosti jen občas. Přednost mají potraviny, které obsahují pomalu se vstřebávající cukry (například luštěniny). Na rozdíl od toho, co se tvrdilo posledních 20 let, těstoviny, brambory ani rýže nejsou optimálními potravinami. Pozor i na sladké ovoce. Ovocné šťávy, zejména konzervované džusy, nejsou tak přínosné, jak se tvrdí. Jsou plné cukrů, již bez vitaminů, a navíc plné konzervačních látek. Podstatnou část jídelníčku musí tvořit kvalitní proteiny – bílé drůbeží maso, ryby a mléčná netučná bílkovina. Hodně zeleniny. Obsahuje vlákninu, která brání zpětnému vstřebávání cholesterolu. Hodně smíchu. I když se nedaří, téměř vždy lze nalézt maličkost, která potěší: sedmikrásku na trávníku, kousek modré oblohy… Nejlepší je, když se aktivně naučíme radovat se samy. Odpočinek. Nemusíme přece zvládnout úplně všechno.
Časté příčiny
Srdeční infarkt je poškození srdečního svalu, ke kterému dochází v důsledku nedostatečného zásobení kyslíkem, protože přívodná céva je kriticky zúžená nebo zcela uzavřená. Hlavním důvodem zúžení nebo uzávěru je poškození cév aterosklerózou. Ateroskleróza, ‚tvrdnutí cév‘ je dlouhodobý proces, který může začínat již v dětství či rané dospělosti. Podílí se na něm několik dějů a rizikových faktorů, které poškozují endotel: cévní výstelku. Jedním z nich je přítomnost škodlivých tuků (například triglyceridů, LDL-cholesterolu) v krvi, malé množství ‚hodného‘ HDL cholesterolu, zvýšený krevní tlak a další vlivy, včetně genetických předpokladů, i zlozvyky, jako je kouření. Nedostatek pohybu má univerzálně devastující vliv na lidský organismus, vede nejen k poškození cév, ale i k nárůstu hmotnosti. Obezita (zejména androidního typu ‚jablko‘) je další jev, který začarovaný kruh vzniku aterosklerotických změn uzavírá. Tuková tkáň (zejména v oblasti břicha) je metabolicky a hormonálně aktivní, a tak přispívá k rozvoji kardiovaskulárních chorob. Za ‚kritický‘ obvod pasu u mužů je považována hodnota 94 cm, u žen 80 cm!
