Jdeme na casting
Do místnosti vchází plavovlasá holčička. Postaví se na vyznačené místo a do kamery pěkně nahlas řekne, jak se jmenuje a kolik je jí let. Pak ochotně popíše, jak se jí líbí ve škole. V hale za dveřmi čeká houf mladých maminek. S nadějí, že právě jejich dítě zaboduje.
|
|
Jsme v pražské agentuře Vivid Casting, kde dnes probíhá dětský konkurz pro reklamu na čokoládové sušenky. Všichni kluci i děvčata, kterých se tu během tří hodin vystřídá asi třicet, jsou něčím zajímaví: mají pihy, copánky, vlasy až po pás… každý má něco. Jenže výběr je tvrdý. Jen dvě z dětí uspějí.
Děti vcházejí jedno po druhém. Samy, bez rodičů. Maja Bujňáková z pořádající agentury si každé z nich nejprve vyfotografuje. Pak se ptá na jeho kamarády a sourozence. Zkouší, jak moc se dítě rozpovídá. Všechno si při tom natáčí na kameru.
Nejšikovnější děti postoupí do užšího výběru, konečné slovo budou mít režisér spolu s agenturou a klientem, pro něhož se reklama točí. Podle Maji se nedá říct, jak vypadá typické reklamní dítě. Rozhodně to nemusí být blonďatý andílek s modrýma očima. Uspějí komunikativní děti, které v průběhu castingu spolupracují a berou ho jako zábavnou hru.
KDE SE BEROU?
Doma u televize uvidíme až výsledek: reklamní spot s roztomilými dětmi, usměvavou maminkou a tatínkem-sympaťákem. V reklamě jsou všichni tak dokonalí, jako by ani nebyli z tohoto světa. Jenže oni jsou, stejně jako vy, váš manžel a vaše děti. Kde se ve skutečnosti tito lidé berou a kdo vlastně jsou?
„V databázi máme desetisíce tváří. Pro každou roli v reklamě vytipujeme většinou několik desítek lidí a z nich si potom režisér a klient vybírají,“ popisuje majitelka castingové agentury Soňa Ticháčková.
Někdy se prý skutečně stane, že se ‚člověk z ulice‘ zaregistruje a vzápětí zazáří v několika reklamách. Jenže to bývá spíše výjimka. Docela lehce se naopak může přihodit, že bude obcházet castingy několik let, a na pořádnou roli nenarazí.
Tím se ale očividně netrápí pětiletý slovenský kluk Maxim, který na sebe během konkurzu na čokoládové sušenky dokáže strhnout nejvíc pozornosti. Casting si očividně užívá a už teď se umí chovat jako velká hvězda. „V Bratislavě jsem na billboardech,“ vykřikuje a pak s chutí předvede, jak umí tancovat. Přehlédnout se nedá ani jeho maminka. Přestože je dopoledne, štíhlá vysoká blondýnka je oblečená ve vyzývavých černých šatech a k tomu je silně nalíčená. „Jdu zrovna z castingu pro jednu kosmetickou firmu, kde jsme měly být oblečené a namalované ve stylu žen ze Sexu ve městě,“ říká Martina Darulová, jinak inženýrka ekonomie, která podniká v oblasti propagace. „Oba nás to baví,“ vysvětluje, proč se synem na castingy chodí.
ZAHRAJTE CHÁPAJÍCÍ MÁMU
I když jde o dětský casting, do agentury přibíhá mladá žena. Včera se totiž nemohla zúčastit konkurzu na maminku, která bude mít v této čokoládové reklamě hlavní roli. Maja jí hned vysvětluje, jak bude reklamní spot vypadat, a říká jí, jakou akci má zahrát: „Jste usměvavá a vitální maminka, co zvládá s přehledem manžela, děti i práci. Takže nejdříve pomůžete bezradnému muži s tím, jakou si má vzít kravatu, pak jdete do práce, telefonujete s klientem a vtom se tam objeví vaše děti, nešťastné, že se umazaly. Jste překvapená, že je tam vidíte, a pak se na ně chápavě usmějete. Nesmíte ale působit moc přísně. Poslední akce na kameru je, jak si po celém dni konečně v klidu sednete a s chutí si kousnete do sušenky.“
Helena Plecháčková celou scénku bez mrknutí oka asi třikrát sehraje. Je herečkou v Klicperově divadle v Hradci Králové a reklama je pro ni jedna z možností, jak si přivydělat. Byla už maminkou v reklamě na prací prášek i sekretářkou, která si dá o pauze polévku. ‚Hrdinky‘ reklamních spotů ale nemusejí mít vystudovanou Janáčkovu akademii tak jako ona, a nemusejí být ani štíhlé třicetileté blondýnky.
Z DOMÁCNOSTI DO REKLAMY
Živoucím důkazem je pětačtyřicetiletá Ludmila Kartousková z moravského Tlumačova. Váží sto šest kilogramů, nikdy nestudovala herectví, a v reklamě má přesto velký úspěch. Za poslední čtyři roky v ní ztvárnila desítky rolí, například v reklamě na džus, pivo, mobilního operátora, finanční společnost…
Ludmila byla v 90. letech v domácnosti. „Můj syn byl hyperaktivní dítě, potřeboval hodně péče a hlavně pravidelný režim. S prací v bance to dohromady nešlo.“ Jenže doma jí chyběli lidé. V časopise se dočetla, že se v Praze může jako divák zúčastnit natáčení různých talk show a zábavných televizních pořadů. Výlet do hlavního města brala z počátku jen jako rozptýlení. Později ale zjistila, že někteří z jejích kolegů, ‚profesionálních diváků‘, chodí pravidelně na castingy a zkoušejí štěstí v reklamě. Řekla si, že do toho půjde také.
Korpulentní dáma se režisérům líbí. Když je potřeba mít ve spotu ráznou hospodskou, statkářku nebo třeba růžolící hospodyňku, paní Ludmila je prostě ideální. Bezesporu jí pomáhá, že je přirozená a dokáže dát ‚na povel‘ najevo jakoukoli emoci. Stačí si vybrat. Nad hrnkem čaje předvádí, že zvládne být hrozně smutná, naštvaná a za pár vteřin zase nejšťastnější. Pak ještě ukáže, jak ‚umí‘ jíst kuřecí stehno. Bere si (jenom jako) do ruky kus masa, strká si ho do pusy a kouše. Během chvilky se po její tváři rozlije blažený výraz, až jsem čekala, jestli jí z koutku úst neukápne omastek. A přesně o tohle v reklamě jde. Dospělí i děti, kteří chtějí uspět, by se neměli stydět předvést cokoli, musejí při tom být přirození a nebát se, že se ztrapní. Reklamní akce trvá sice jen několik sekund, není ale pravda, že to zvládne každý. „Jsou lidé, kteří mají zamíchat omáčku v hrnci a u toho se usmívat, a prostě to nedokážou. Úplně ztuhnou nebo se naopak moc smějí. Jsou vynervovaní a nic s nimi nehne,“ říká Soňa Ticháčková.
VYPADÁTE JAKO KŮŇ?
Kdo má dnes největší šanci na úspěch? Nedostatkovým zbožím jsou pohlední muži, kterým je od čtyřiceti do padesáti let. Další vyhledávanou kategorií jsou plnoštíhlé, a přitom hezké ženy. Neztratí se lidé, kteří jsou něčím zajímaví. Mohou být velmi vysocí, anebo naopak malí, vypadat přísně, mít odstáté uši… „Jednou zadání znělo: najděte dva muže, kteří vypadají jako koně. Takže jsme potřebovali někoho s protaženou tváří. Reklama totiž spočívala v tom, že spolu ti dva běželi městem o závod a postupně se změnili v koně,“ popisuje majitelka agentury. Podobné experimenty jsou podle ní typické pro reklamy, které se u nás točí pro zahraniční firmy. České společnosti si potrpí na klasiku a mají rády, když jejich výrobky propagují pohlední lidé.
Děti v reklamě.
Co na to psycholog?
Matky, které jsme na castingu oslovili, se s psychologem o účinkování svých dětí v reklamě neradily. Říkají, že spoléhají na svůj instinkt a na to, že dokud se děti na konkurz těší, nijak jim to neuškodí.
„Souhlasím s tím, že dětem, které jsou od přírody baviči a exhibicionisté, účinkování v reklamě nevadí, bála bych se ale vodit na castingy děti, které jsou uzavřené a mají sklony k úzkostlivosti,“ říká psycholožka Ladislava Lažová. Každý rodič by měl rozeznat, jestli se jeho dítě chová v cizím prostředí přirozeně a jestli je tam spokojené. I když ale váš kluk či děvče tvrdí, že ho casting a natáčení baví, hlídejte děti, aby toho na ně nebylo moc a aby se nedostaly do přílišného stresu. Počuralo se dítě v noci před natáčením? Bolelo ho břicho? Podobné signály jsou varující a mohou znamenat, že se dětský organismus proti světu reklamy ve skutečnosti bouří.
Jak začít?
Vyhledejte si na internetu castingovou agenturu a zaregistrujte se.
Informace o tom, kde se casting koná, o jakou roli jde a jaký by byl honorář v případě, že byste právě vy zvítězili, zasílají agentury většinou esemeskou nebo vám zavolají.
Ti, kdo uspějí, jsou pozváni do druhého, užšího kola, kterému se říká call back.
Neočekávejte, že vás samotná reklama uživí, většina lidí ji vnímá jen jako nevšední koníček spojený s finančním přilepšením.
Nejšikovnější děti postoupí do užšího výběru, konečné slovo budou mít režisér spolu s agenturou a klientem, pro něhož se reklama točí. Podle Maji se nedá říct, jak vypadá typické reklamní dítě. Rozhodně to nemusí být blonďatý andílek s modrýma očima. Uspějí komunikativní děti, které v průběhu castingu spolupracují a berou ho jako zábavnou hru.
KDE SE BEROU?
Doma u televize uvidíme až výsledek: reklamní spot s roztomilými dětmi, usměvavou maminkou a tatínkem-sympaťákem. V reklamě jsou všichni tak dokonalí, jako by ani nebyli z tohoto světa. Jenže oni jsou, stejně jako vy, váš manžel a vaše děti. Kde se ve skutečnosti tito lidé berou a kdo vlastně jsou?
„V databázi máme desetisíce tváří. Pro každou roli v reklamě vytipujeme většinou několik desítek lidí a z nich si potom režisér a klient vybírají,“ popisuje majitelka castingové agentury Soňa Ticháčková.
Někdy se prý skutečně stane, že se ‚člověk z ulice‘ zaregistruje a vzápětí zazáří v několika reklamách. Jenže to bývá spíše výjimka. Docela lehce se naopak může přihodit, že bude obcházet castingy několik let, a na pořádnou roli nenarazí.
Tím se ale očividně netrápí pětiletý slovenský kluk Maxim, který na sebe během konkurzu na čokoládové sušenky dokáže strhnout nejvíc pozornosti. Casting si očividně užívá a už teď se umí chovat jako velká hvězda. „V Bratislavě jsem na billboardech,“ vykřikuje a pak s chutí předvede, jak umí tancovat. Přehlédnout se nedá ani jeho maminka. Přestože je dopoledne, štíhlá vysoká blondýnka je oblečená ve vyzývavých černých šatech a k tomu je silně nalíčená. „Jdu zrovna z castingu pro jednu kosmetickou firmu, kde jsme měly být oblečené a namalované ve stylu žen ze Sexu ve městě,“ říká Martina Darulová, jinak inženýrka ekonomie, která podniká v oblasti propagace. „Oba nás to baví,“ vysvětluje, proč se synem na castingy chodí.
ZAHRAJTE CHÁPAJÍCÍ MÁMU
I když jde o dětský casting, do agentury přibíhá mladá žena. Včera se totiž nemohla zúčastit konkurzu na maminku, která bude mít v této čokoládové reklamě hlavní roli. Maja jí hned vysvětluje, jak bude reklamní spot vypadat, a říká jí, jakou akci má zahrát: „Jste usměvavá a vitální maminka, co zvládá s přehledem manžela, děti i práci. Takže nejdříve pomůžete bezradnému muži s tím, jakou si má vzít kravatu, pak jdete do práce, telefonujete s klientem a vtom se tam objeví vaše děti, nešťastné, že se umazaly. Jste překvapená, že je tam vidíte, a pak se na ně chápavě usmějete. Nesmíte ale působit moc přísně. Poslední akce na kameru je, jak si po celém dni konečně v klidu sednete a s chutí si kousnete do sušenky.“
Helena Plecháčková celou scénku bez mrknutí oka asi třikrát sehraje. Je herečkou v Klicperově divadle v Hradci Králové a reklama je pro ni jedna z možností, jak si přivydělat. Byla už maminkou v reklamě na prací prášek i sekretářkou, která si dá o pauze polévku. ‚Hrdinky‘ reklamních spotů ale nemusejí mít vystudovanou Janáčkovu akademii tak jako ona, a nemusejí být ani štíhlé třicetileté blondýnky.
Z DOMÁCNOSTI DO REKLAMY
Živoucím důkazem je pětačtyřicetiletá Ludmila Kartousková z moravského Tlumačova. Váží sto šest kilogramů, nikdy nestudovala herectví, a v reklamě má přesto velký úspěch. Za poslední čtyři roky v ní ztvárnila desítky rolí, například v reklamě na džus, pivo, mobilního operátora, finanční společnost…
Ludmila byla v 90. letech v domácnosti. „Můj syn byl hyperaktivní dítě, potřeboval hodně péče a hlavně pravidelný režim. S prací v bance to dohromady nešlo.“ Jenže doma jí chyběli lidé. V časopise se dočetla, že se v Praze může jako divák zúčastnit natáčení různých talk show a zábavných televizních pořadů. Výlet do hlavního města brala z počátku jen jako rozptýlení. Později ale zjistila, že někteří z jejích kolegů, ‚profesionálních diváků‘, chodí pravidelně na castingy a zkoušejí štěstí v reklamě. Řekla si, že do toho půjde také.
Korpulentní dáma se režisérům líbí. Když je potřeba mít ve spotu ráznou hospodskou, statkářku nebo třeba růžolící hospodyňku, paní Ludmila je prostě ideální. Bezesporu jí pomáhá, že je přirozená a dokáže dát ‚na povel‘ najevo jakoukoli emoci. Stačí si vybrat. Nad hrnkem čaje předvádí, že zvládne být hrozně smutná, naštvaná a za pár vteřin zase nejšťastnější. Pak ještě ukáže, jak ‚umí‘ jíst kuřecí stehno. Bere si (jenom jako) do ruky kus masa, strká si ho do pusy a kouše. Během chvilky se po její tváři rozlije blažený výraz, až jsem čekala, jestli jí z koutku úst neukápne omastek. A přesně o tohle v reklamě jde. Dospělí i děti, kteří chtějí uspět, by se neměli stydět předvést cokoli, musejí při tom být přirození a nebát se, že se ztrapní. Reklamní akce trvá sice jen několik sekund, není ale pravda, že to zvládne každý. „Jsou lidé, kteří mají zamíchat omáčku v hrnci a u toho se usmívat, a prostě to nedokážou. Úplně ztuhnou nebo se naopak moc smějí. Jsou vynervovaní a nic s nimi nehne,“ říká Soňa Ticháčková.
VYPADÁTE JAKO KŮŇ?
Kdo má dnes největší šanci na úspěch? Nedostatkovým zbožím jsou pohlední muži, kterým je od čtyřiceti do padesáti let. Další vyhledávanou kategorií jsou plnoštíhlé, a přitom hezké ženy. Neztratí se lidé, kteří jsou něčím zajímaví. Mohou být velmi vysocí, anebo naopak malí, vypadat přísně, mít odstáté uši… „Jednou zadání znělo: najděte dva muže, kteří vypadají jako koně. Takže jsme potřebovali někoho s protaženou tváří. Reklama totiž spočívala v tom, že spolu ti dva běželi městem o závod a postupně se změnili v koně,“ popisuje majitelka agentury. Podobné experimenty jsou podle ní typické pro reklamy, které se u nás točí pro zahraniční firmy. České společnosti si potrpí na klasiku a mají rády, když jejich výrobky propagují pohlední lidé.
Děti v reklamě.
Co na to psycholog?
Matky, které jsme na castingu oslovili, se s psychologem o účinkování svých dětí v reklamě neradily. Říkají, že spoléhají na svůj instinkt a na to, že dokud se děti na konkurz těší, nijak jim to neuškodí.
„Souhlasím s tím, že dětem, které jsou od přírody baviči a exhibicionisté, účinkování v reklamě nevadí, bála bych se ale vodit na castingy děti, které jsou uzavřené a mají sklony k úzkostlivosti,“ říká psycholožka Ladislava Lažová. Každý rodič by měl rozeznat, jestli se jeho dítě chová v cizím prostředí přirozeně a jestli je tam spokojené. I když ale váš kluk či děvče tvrdí, že ho casting a natáčení baví, hlídejte děti, aby toho na ně nebylo moc a aby se nedostaly do přílišného stresu. Počuralo se dítě v noci před natáčením? Bolelo ho břicho? Podobné signály jsou varující a mohou znamenat, že se dětský organismus proti světu reklamy ve skutečnosti bouří.
Jak začít?
Vyhledejte si na internetu castingovou agenturu a zaregistrujte se.
Informace o tom, kde se casting koná, o jakou roli jde a jaký by byl honorář v případě, že byste právě vy zvítězili, zasílají agentury většinou esemeskou nebo vám zavolají.
Ti, kdo uspějí, jsou pozváni do druhého, užšího kola, kterému se říká call back.
Neočekávejte, že vás samotná reklama uživí, většina lidí ji vnímá jen jako nevšední koníček spojený s finančním přilepšením.
