Promotion
Udělat z dlouhé a úzké lodžie místo, odkud je možné si v pohodlí vychutnat nádherný výhled na metropoli, dostala za úkol interiérová designérka Janka Murínová. Vyřešila ho na jedničku.

V čem byl problém

Byt na vrcholu kobyliského svahu byl vybudovaný v osmdesátých letech minulého století. Jižně situovaná lodžie se táhne podél celé stěny obývacího pokoje a nabízí krásný výhled, ale je úzká, takže stolek a dvě židle ji úplně ucpaly.

Naše řešení

Janka situovala sezení do zadního konce, takže není potřeba se mu při pohybu na lodžii vyhýbat, a obklopila ho zelení, která lodžii dodala ráz zimní zahrady. Sezení pak doplnila vyklápěcím stolkem, jenž ve sklopené podobě nezabere žádný prostor, a odkládacím stojanem, třeba na časopisy. Jinou podobu dodala prostoru i nová dřevěná podlaha.

Košík

Nábytek 7298 Kč
Osvětlení 3619 Kč
Podlaha 4792 Kč
Textil 2595 Kč
Celkem bez doplňků 18 304 Kč

Doplňky 4351 Kč
Celkem s doplňky 22 655 Kč

V kobyliském bytě, který tehdy obývali její prarodiče, bydlela Štěpánka s rodiči nejdřív pár měsíců po svém narození a pak se do něj, po více než čtvrtstoletí, zase vrátila. Mezonetový prostor tehdy prošel celkovou rekonstrukcí, díky které je z něj hodně příjemné místo pro bydlení. To samé ale neplatilo o lodžii, z níž je nádherný výhled na Prahu. Směřuje sice na jih a k řece, ale její podoba plně odpovídala stavebnímu řešení obdobných prostor v době zhruba před třiceti lety. Na úzké nudli s betonovou podlahou si mohla Štěpánka užít chvilku volna leda vestoje, a právě to se rozhodla změnit. Pracuje totiž většinou z domu a někdy z něj pomalu nevytáhne paty. Proto chtěla, aby se i lodžie proměnila v příjemné místo, kde bude možné nejen odpočívat. S prosbou o raduse obrátila na Marianne Bydlení.

Z redakční pošty si její e-mail vytáhla Janka Murínová, která proměnu pojala jako osobní výzvu. „Začala jsem doslova od podlahy. Beton jsem překryla dřevěným povrchem příjemným i pro bosé nohy. Sezení, včetně koženého taburetu, na který si buď může sednout návštěva, nebo je příjemnou podložkou pro nohy, jsem situovala do nejzazšího místa lodžie, aby z něj Štěpánka měla před sebou velký volný prostor a mohla se těšit z květin, kterých má plné parapety. Stolek jsem zvolila sklápěcí a vše doplnila živou zelení.“ Úzká lodžie se tak rychle proměnila v příjemné místo, kam si Štěpánka může vzít počítač a kde si taky s přáteli vypije skleničku a pokochá se pohledem na denní i noční velkoměsto.