Každý měsíc utrácím mnoho peněz za různé časopisy, převážně o bydlení, zahradě, módě. Snad si to potěšení, které už za rok mít nebudu, protože budu žít jen ze starobní penze, shromaďuji na časy pozdější. Ach jo... Jedním z časopisů, které několik let pravidelně kupuji, je Marianne a Marianne Bydlení. Tolik se těším vždy na další výtisk, že některý měsíc je kupuji dvakrát, v domnění, že vyšlo již nové číslo. Abych to zkrátila. Poslední, červnové, číslo Marianne bylo a v době psaní těchto řádků ještě je, pro mně opravdu velké pootěšení, zážitek! Beru ho jako osobní dárek, který nevýznamnému člověku věnoval anonymní dárce. Tolik stránek poučení, potěšení pro oko i duši i pro mě, šedesátiletou bábu! I na většinu reklam, které vnímám pouze jako výtvarné dílo, je radost se podívat. A to nemluvím o úžasných fotografiích Lucie Robinson nebo opravdovém pohlazení mé duše, článku Můj nekonečný vesmír od šefredaktorky Marianne Bydlení. Doopravdy je těžko upřednostnit jednu rubriku. Ve všech je perfektně odvedená práce, zasluhující pochvalu. Prostě, Marianne není časopis, který prolistuji a ihned odnesu do tříděného odpadu. Vracím se k němu mnoho dní, jako k dobré, rozečtené knížce. Velká pochvala! Celé redakci přeji pohodu, „šťávu“ a mnoho dobrých nápadů. Zdraví Bohuslava Jelínková, Benátky nad Jizerou Každý měsíc utrácím mnoho peněz za různé časopisy, převážně o bydlení, zahradě, módě. Snad si to potěšení, které už za rok mít nebudu, protože budu žít jen ze starobní penze, shromaďuji na časy pozdější. Ach jo... Jedním z časopisů, které několik let pravidelně kupuji, je Marianne a Marianne Bydlení. Tolik se těším vždy na další výtisk, že některý měsíc je kupuji dvakrát, v domnění, že vyšlo již nové číslo. Abych to zkrátila. Poslední, červnové, číslo Marianne bylo a v době psaní těchto řádků ještě je, pro mně opravdu velké pootěšení, zážitek! Beru ho jako osobní dárek, který nevýznamnému člověku věnoval anonymní dárce. Tolik stránek poučení, potěšení pro oko i duši i pro mě, šedesátiletou bábu! I na většinu reklam, které vnímám pouze jako výtvarné dílo, je radost se podívat. A to nemluvím o úžasných fotografiích Lucie Robinson nebo opravdovém pohlazení mé duše, článku Můj nekonečný vesmír od šefredaktorky Marianne Bydlení. Doopravdy je těžko upřednostnit jednu rubriku. Ve všech je perfektně odvedená práce, zasluhující pochvalu. Prostě, Marianne není časopis, který prolistuji a ihned odnesu do tříděného odpadu. Vracím se k němu mnoho dní, jako k dobré, rozečtené knížce. Velká pochvala! Celé redakci přeji pohodu, „šťávu“ a mnoho dobrých nápadů. Zdraví Bohuslava Jelínková, Benátky nad Jizerou

Včera se nám odstěhovali sousedi. Bylo to super souznění na dlouhých deset let . Vždycky jsme našli společnou řeč a zábavu . Nebylo ani Vánoc ani Velikonoc ,že by jsme nesoutěžili kdo bude mít pěknější výzdobu.zažili jsme spoustu super letních večerů a teťko si nějak neumím představit jak to bude s těmi novými . Jen jsem tímto chtěla připomenout Jak moc je důležité mít dobého souseda!

Dobrý den, i když vím, že to sem nepatří, ale opravdu jsem už bezradná. Ve starším čísle marianne jste měli článek o podprsenkách a paní, která je umí opravdu doporučit pro každou ženu - aby padla, byla sexy atd. Bohužel Vaše - Moje číslo vždy putuje do x dalších rukou a už se mi nevrátí:-( můžete mi prosím napsat jméno této paní a obchůdek s prádlem.... Děkuji za odpověď. Vlaďka

Dobrý den, zajímaly be mě další videa ke zkrášlování. Využila jsem Accent - nic moc,ale ráda vyzkouším další věci. Co máte v plánu. Dále byl skvělý článek šefredaktorky, kdy je vyfocena normal a po. Proč z toho neudělat seriál. Díky.

Chtěla bych se zeptat, máte některá zkušenost s "mamánkem" chlapíkem co je navenek fajn, ale stále se mu nechce od mamči? Je nějaká šance to změnit? Předem děkuji za vaše zkušenosti!

Mám dvě holčičky a přemýšlím nad položenou otázkou..jaké chyby jsem se dopustila...chybovat je asi lidské, ale nejdůležitější pro mne je pocit, že nás holky mají rády, jsou spokojené a šťastné a všichni se rádi smějeme. Druhá holčička je vážně nemocná a možná díky tomu se nedívám za sebe, co bylo..a snažím se dívat do budoucnosti...a těšit se z maličkostí, z dětského smíchu a jiskřících dětských očí. Najednou vidím to, co jsem předtím vidět neuměla...myslím, že tedy nelituji ničeho a přeji Vám všem krásné jaro, spoustu lásky, radosti a smíchu u Vás doma. Zdenka P.

Když skončilo mé sedmnáctileté manželství rozvodem,věděla jsem,že sama být nechci a že na internetu se seznamovat rozhodně nechci. Po několika neuspěšných seznámení klasickým způsobem,jsem vyslechla příběh seznámení po internetu mé sestřenice. Když nebyly dětičky doma,sedla jsem a četla.... Většinou to byla fakt hrůza...pravopisné chyby a hledání nové služtičky.Odříkaného největší krajíc.Našla jsem JEHO.Zajímavý inzerát,sympatický člověk,spoustu zájmů,žádná nuda.A tak jsme se sešli,on znechucen sedmi schůzkama,řekl si,že toto je schůzka poslední. Nechal si u přítele své neteře rozehranou partičku šachů,že se hned vrátí....A nevrátil...Já jsem se zase poučila,že nikdy neříkej nikdy.Byli jsme spolu dvakrát na vodě,stále něco plánujeme,máme vzájemně hezký vztah se všemi našimi dětmi.A to,že jsme se seznámili na internetu ví jen někdo:-D

Poradí mi někdo jak naučit chlapa házet špinavé ponožky do koše na špinavé prádlo a nenechávat je válet všude po zemi? Díky:)

Naprostá většina mých kamarádek kolem třicítky se se svými partnery seznámila prostřednictvím seznamky na internetu. Po odchodu z 8mi letého vztahu jsem to zkusila také, ale narazila jsem povětšinou na typy "věčný hledač ideálu", resp. "je dobré jich mít vždy víc na výběr". Časem mi došlo, čím to bylo - na daném serveru tvořili většinu hledajících muži pohybující se v IT nebo v obchodní oblasti, s možností být stále připojeni, "připraveni na akci". Vzdala jsem to. Jednu dobu mě dokonce i chytlo období "na chlapy kašlu". Nakonec to dopadlo tak, že mě právě v té době s mým současným partnerem (a otcem naší dcery) dala dohromady kamarádka, která ho poznala na seznamce na internetu a nevyšlo jim to. Internetu se dnes těžko unikne ;-)

Inzerát na seznamku jsem si podala pětkrát a musím říct, že toho nelituji. Úsilí se vyplatilo:-) 1. července mám termín svatby a tři a půl roku nám to bezvadně klape:-) Seznamky proto v žádném případě neodsuzuji. Ostatním přeji také hodně štěstí:-)

Na internetu jsem se seznámila kdysi s jedním klukem. Nebyla to klasická seznamka, ale x-chat. Jen tak mezi řečí padlo, proč nezajít na kafe, nepotkat se. Od toho nikdo nic nečekal, protože jsme za sebou měli několik akcí s lidmi z chatu. Bylo mezi nimi samozřejmě spousta naprosto normálních milých lidí všech věkových kategorií, ale potkala jsem i týpka, který snil o tom, že ho v parku přivážu ke stromu:) Zašli jsme tedy na kafe, za čtyři měsíce byla svatba a letos oslavíme desetileté výročí....No, oslavíme, když nějaké babičce udáme na hlídání všechny tři děti, tak oslavíme pořádně.

Libi se mi, ze jste otevreli tema muze u porodu. samozrejme, ze je to modni zalezitost. mame vytouzene dite, ktere jsme si spolecne prali, ale muj muz mi uplne postacoval v mistnosti pred salem - byl se mnou, kdyz jsem ho potrebovala a moji holcicku videl hned po lekarskem personalu. byl se mnou, kdyz jsem ho potrebovala a je mi dodnes uzasnou oporou a me dceri nejlepsim otcem. povazovala bych vsak za uplne zbytecne, aby byl u detailu porodu. zaroven respektuji i jine nazory, myslim, ze je to velmi individualni zalezitost.

Moje maminka je už pár let za prahem čtyřicítky. Občas se u ní projevují tzv. "Záchvěvy mládí" jak tomu ona sama říká. Jeden takový záchvěv byl, že objevila kouzlo seznamky, internetových diskuzí, chatu a inzerátů. Na zkoušku si podala tři inzeráty. Každý z jiného soudku. Cituji z jejích slov: "To by mě zajímalo, jestli nějakej blbec vůbec odepíše. Beztak to nemá žádnej smysl dávat si na net inzerát." O týden později už nestíhala číst odpovědi. Za čtrnáct dní si podala další dva inzeráty a to už také pilně konverzovala asi s dvanácti "blbci":-). Dnes o rok a čtvrt později musím konstatovat, že to nebyla zas tak špatná volba. Maminka se prezentovala na seznamce sice pod smyšleným jménem, ale věk uváděla můj a asi třem vážným zájemcům, jak mi později přiznala, poslala mou fotku a s jedním mi za mými zády domluvila rande. Na rande jsem z hecu a z nudy šla, taky mi bylo trochu líto toho kluka, který to možná bral opravdu vážně a cítila jsem se zodpovědná za jednání své maminky. Rande dopadlo nad má očekávání. A nezůstalo u jednoho. Mám skvělého přítele Martina, kterého mi "dohodila" moje podnikavá matka:-) Vlastně jsem jí vděčná. A Martin? Ten s mojí maminkou perfektně vychází a dokonce jí za ten nápad s inzerátem poděkoval. Přidávám se. Díky mami:-)

Nevlastní otec mě a mou maminku týral, bil a psychicky deptal spoustu let. Dlouhou dobu mě sexuálně zneužíval. Je to alkoholik a úchyl s hroznými sklony. Šílený člověk. Léta neustálého strachu, hrůzy a ponižování ze mě udělaly zakomplexovaného člověka. Otčím ve mně ubil veškeré sebevědomí. Dodnes mám noční můry, v noci nespím, protože mám pořád zafixované ty chvíle, kdy za mnou chodil do pokojíčku. Bojím se usnout. Neobejdu se bez antidepresiv a silných léků na nervy. Když někdo třískne dveřmi, rozklepu se. Pamatuji si dokonale chvíle kdy dveřmi třískal můj opilý a sexuchtivý otčím. Před očima mám ve vzpomínkách každou chvíli zmlácenou a zoufalou maminku. Chtěla chránit svou dceru a dostala za trest "pár zasloužených ran". Moje dětství a puberta poznamenala i každý můj partnerský vztah. Psychiku mám úplně zničenou. Připadám si méněcenná a jako naprostá nula. Přesně tak, jak mi to vštěpoval otčím celá léta. Ty nejsi nic, jsi jenom plevel a odpad a buď ráda, že máš tu čest mi dělat matraci. Traumatizující zážitky si nesu stále sebou. Někdy mám pocit, že už dál nemůžu a nedokážu pochopit jak jsem to mohla všechno celá léta vydržet. Prosím, pokud má někdo podobné zkušenosti, budu moc ráda když se mi ozve. Děkuji

Protože jsem měla problém s hledáním partnera, po zklamání s nejrůznějšími zaručenými agenturami jsem to zkusila i po internetu. Protože umím perfektně anglicky, zkoušela jsem to i přes zahraniční stránky, ale u všech možných mužů jsem narazila na to, že měli buď zájem o nezávazný sex nebo si nedovedli představit, že by snad za mnou přijeli. U domácích kandidátů jsem narazila na naprosto hloupé poznámky, že si moc vybírám, že toho chci moc, že musím slevit, potom na tuny pravopisných chyb v odpovědích, což mne odradilo okamžitě, a žádný zájem o vážný vztah končící svatbou a dětmi. Takže žádný happy end s vysněným princem se nekonal, ačkoliv spousta lidí si to pochvalovala. Také jsem zjistila, že muži o sobě zásadně píší v superlativech, takže realita bývá jiná - to poznáte i přes mail, pokud si s někým i jen chvíli píšete. Do inzerátu ze sebe každý udělá toho nej, jenže pravda je někde jinde. A já jsem nikdy nehledala jen tak někoho, takže opravdu tento způsob seznamování nepovažuji za vhodný pro toho, kdo to opravdu myslí vážně.

V poslední době často čtu o sexuálních pomůckách v manželském sexu. Jsem vychována velmi puritánsky a tak bohužel ani nevím jak používat lubrikant. Napadá mě natřít a jít na věc, ale myslím, že by to mohlo být i něco víc. Poradíte?

Sex a vztahy