Pročítám si zde příspěvky, a ráda přidám svůj zážitek. Dosti často se mě zdají sny, dlouho jsem nevěděla, jak se k tomu mám postavit, ale dnes už vím, že každý sen mě něco naznačuje, po určité době jsem se naučila je používat v osobním životě a věřte, že to vychází. Musím podotknout, že mě to nakoplo i k podnikání. Dnes si šéfuji sama sobě a jsem spokojena, proto si myslím, že pokud se naučíte poslouchat svoji mysl, můžete se posunout hodně dále.

Jsou dny kdy se mi podaří znamenitě projevit, můj šestý smysl=intuice pracuje na jedničku - výborně nakoupím nebo uvařím, výborně se domluvím nebo vyřeším problém, výborně zařídím cokoliv nebo uhraju životní partii.... a pak přijde DEN BLBEC a můj šestý smysl odejde kamsi do neznáma a já cítím, že jsem docela ztracená. A potom je asi nejlepší nedělat vůbec nic - intuice je vysoko ve hvězdách a ty padají k zemi jenom občas.

Věřím. U mě je to spíše předtuch. Třeba, že někam nemám chodit. A když to zpětně hodnotím, nikdy mě nezklamala. Když jsem neposlechla, na 99% se stalo něco neočekávaného!

Najkomickejšie (a zároveň najviac tragické) je snaha oklamať intuíciu, presviedčať sa, že všetky jasné a evidentné dôkazy sú viac ako to, čo cítime niekde v podvedomí. Ak by sme sa spoľahli na ňu, predišli by sme sa mnohým bolestivým situáciam. Skrátka, je rozumné veriť intuícií.

Na moji intuici dám nejen já, ale i můj manžel. Jsem povahy, že se do ničeho a do "nikoho" nenutím a nesčetněkrát se mi potvrdilo, že když se mi někdo nezdá, vyklube se z něho pacholek. Manžel mě chce využívat u pracovních pohovorů s budoucími zaměstnanci, ale já nechci - každý má mít šanci:-) Co kdyby jednou můj 6.smysl zabral špatně?!

Intuice mě provází od mého útlého dětství. Mohla bych jmenovat spoustu příhod. Tuto intuici po mě zdědila i moje dcera. Já se jí snažím naslouchat, protože mě to život naučil. Dcera se to také postupem času naučila. Jsme spolu propojeny telepaticky, opravdu nám to funguje. Za všechny životní příhody spojené s intuicí uvedu jednu, kdy moje intucice zachránila dceři život. Pracovala jsem v místě bydliště, dcera měla letní prázdniny. Vždy jsme měly spolu nepsanou dohodu, že nepůjde nikam sama daleko, aniž bych o tom věděla. Toho rána jsem měla velmi nepříjemný pocit. Měla jsme spoustu práce, ale přesto jsem dceři několikrát volala co bude dnes dělat. Měla jít za kamarádkou. Ta kamarádka ale nebyla doma a dcerku napadlo, "že už je přece velká holka - chodila do 5. třídy základní školy- , že se půjde sama opalovat k lesíku. To bylo "zakázané území", ale toho dne to dceru hrozně táhlo se jít sama k lesíku opalovat. Já jsem chodila za polední pauzy vařit dceři oběd. Toho dne jsem ale nečekala na polední pauzu a běžela jsem rovnou k lesíku. "NĚCO" mě tam prostě táhlo. Dcera se tam opalovala a vzala si knihu na čtení - "Vraždy podle abecedy". Moc se divila, jak to, že jsem tam. Ani jsem ji nic nestačila vysvětlit, protože kolem běhal opravdu "podivný běžec". Hned jsem věděla, že je opravdu zle. Dceru jsem donutila sbalit rychle věci a než jsme je stačili sbalit, objevil se ten běžec a pronásledoval nás. Opravdu jsme měly obě velký strach, byl to hrozný zážitek.Nakonec nám osud přál, jako zázrakem se objevil pán s pejskem a náš běžící pronásledovatel se ztratil. Ale jindy je to místo kam se zrovna ten den šla dcerka opalovat opravdu velmi opuštěné. Ona by si "běžce" určitě ani nevšimla. Děkovala jsem své intucici v tomto případě i v mnoha dalších v životě. Je dobré ji naslouchat, i když to může zpočátku vypadat iracionálně. To radím i dalším čtenářkám. Když víte, že máte dar intuice, naslouchejte ji!

Intuíciu som donedávna zavrhovala ako niečo iracionálne. Vždy, keď sa ten - obrazne povedané – „tajomný hlas v mojej hlave“ ozval, neposlúchla som. Asi desať rokov dozadu som bola zasnúbená a práve v tom čase som v zahraničí spoznala skvelého muža. Som zásadová a preto dostal môj dlhodobý vzťah prednosť pred náhodným stretnutím. Tušila som, že nerobím správne a naozaj. Časom som svoje vtedajšie rozhodnutie trpko oľutovala, ale čo sa dalo robiť? Život predsa ide ďalej. Toho príjemného muža som viac nevidela. Ostal v krajine, ktorú som opustila aj so svojim vtedajším milým a náš kontakt sa prerušil. Žiaľ, ja nie som z tých, ktorí by s nadšením využívali služby sociálnych sietí. Som takpovediac technický antitalent. Raz za čas odo mňa odíde nejaký email, alebo sa zúčastním v nejakej internetovej diskusii, no tým sa zoznam mojich činností realizovaných na internete končí. Na priateľov mám smolu. Nikdy ich nezastihnem prihlásených. Aj to je dôvod, prečo som na FB nebola viac ako pol roka. Predvčerom som však mala veľmi čudné tušenie, že by som sa mala ísť pozrieť, či ma niekto z nich nehľadá. Aké bolo moje prekvapenie, keď som odrazu dostala žiadosť o pridanie do kontaktov, ktorú poslal môj vtedajší ctiteľ a ktorý bol dokonca „online“. Odvtedy sa môj názor na intuíciu zmenil.

Intuici používám dnes a denně. Poslouchat svoje tělo, v tom je totiž budoucnost. Vyhneme se tak spoustě nemocí a jiných potíží. Používám tak potravinové doplňky, ráno se na ně zadívám a který na mě "mrkne", ten si dnes vezmu. S manželem a několika blízkými kamarádkami se domlouváme telepaticky.

Intuice mě provází celým životem,pouze v dětství jsem ji nazývala předtuchou.Už v 8 letech jsem zachránila mamince život,když věšela prádlo na půdě a dlouho se nevracela.Bylo mi špatně a měla jsem pocit,že musím jít pro maminku.Našla jsem ji sedící na prázdným škopkem od prádla,už mírně dezorientovanou,a do škopku stékala krev z prasklé křečové žíly.Zavázala jsem jí nohu a pádila - snad rychleji než Zátopek,na vrátnici jedné firmy,zavolat sanitku.Lékař jen sdělil,že už bylo těsně před dvanáctou,protože ztratila mnoho krve. Moje intuice mají často skon k černé kronice,protože při úmrtí táty,tety,mámy,tchána a tchýně je mi vždy zle a tuším,že je konec.Před necelými dvěma měsíci jsem měla in tuici,že moje dcera neudělala důležitou zkoušku.Když mi přišla od ní SMS,tak jsem dvě hodiny odolávala,než jsem si SMS přečetla a byla smutná z toho,že má intuice byla správná.Dceři jsem nic neřekla,protože si myslím,že si zkoušku může opravit a jsou horší věci než nepodařená zkouška.Intuice je fajn pocit,ale někdy hodně bolí,jenže takový je život.Radujme se z každé maličkosti,abychom si ten život pořádně užili.

Dcera mala 26 rokov a zhruba 2 mesiace pred svadbou sa so svojim milovanym pohadala. Hadka bola az taka vazna, ze sa rozhodli dat si na chvilu pauzu a zit na par tyzdnov oddelene. Videla som, aka bola nestastna. Neustale hovorila, ako si vycita, ze hadku zacala a ze by mozno mala svojmu priatelovi jeho prehresky odpustit. No nejaky vnutorny hlas jej udajne hovoril, aby sa netrapila a nechala ich (vtedy uz 5-rocnemu) vztahu cas. Jeden vikend ju nahle ovladla potreba ist sa pozriet do ich spolocneho bytu. Co sa tyka mna, som skor racionalne zmyslajuca zena a len malo sa riadim pocitmi, teda som ju od toho odhovarala. Ved bola sobota a jej priatel v soboty zvykol pracovat... Ta sa vsak nedala prehovorit a trvala na tom, ze pojde. Napokon sme odisli spolu, pretoze aj mna zachvatil nejaky divny pocit, ktory mi nedovolil ostat doma. Priatela mojej dcery sme nasli v byte a v ich spolocnej posteli zial nebol sam. Mal tam damsku navstevu. Pre dceru to bol naozaj neprijemny sok a viem si celkom dobre predstavit, co sa mohlo po ceste domov stat, keby som ju nechala ist samotnu. Moje dievca si mohlo cely zivot vycitat, ze urobilo rozhodny krok, mozno by si sobasom pokazilo zivot a dokonca sa mohlo stat aj nieco omnoho horsie. Dnes uz obidve nedame na intuiciu dopustit. Ak pocitujete tuzbu vybrat sa inym smerom nez vam kaze rozum, mali by ste posluchnut. Nie kazde rozhodnutie je spravne len preto, ze vyzera logicky a rozumne.

U mě to je celoživotní boj mezi rozumem a intuicí. Byly doby, kdy jednoznačně převládal rozum, co jsem si neohmatala a nevyzkoušela, tomu jsem nevěřila. Když se chuderka intuice dostala náhodou "ke slovu" mozek ji utloukl argumenty. Výsledkem bylo třeba mimo jiné neuvážené manželství nebo totální vyhoření v práci. Už během mého prvního těhotenství si ale přišla intuice na své a snad ta hormonáloní bouře mozek úplně potlačila. Připadala jsem si skoro jako matka šamanka:-) Ale mockrát se mi to vyplatilo. Okolí sice nechápalo, kam se podělo mé rácium, proč pro své činy nemám tolik oblíbené argumenty, ale jen tvrzení, že takhle to má být. Jsem ráda, že se mi ten přirozený instinkt vrátil aspoň s mateřstvím, když už jsem jej neposlouchala dřív, protože teď ho opravdu moc oceňuji. A taky doufám, že mě už neopustí.

Ja som sa v okruhu mojich priateľov doslova preslávila tým, že zdanlivo nelogicky mením plány. Pár krát som sa vďaka tomu dostala do ich nemilosti, no časom sa väčšinou ukázalo, že moje predtuchy sa zvyknú plniť. Keď som v roku 2005 náhle rozhodla, že z Londýna poletíme o dva dni skôr, mala som divné chvenie v žalúdku. Neskoršie lety neboli vypredané a priateľ sa na mňa hneval, pretože chcel ešte ostať a navštíviť niektoré pamiatky. Na letisko v Lutone nám navyše v ten deň ani nešli priame spoje a museli sme asi 4x prestupovať z vlaku do vlaku aj s ťažkými kuframi. Skutočný zmysel nášho predčasného odchodu sa ukázal až v deň, kedy sme mali pôvodne letieť domov. Z večerných správ sme sa dozvedeli, že hoci za celú zimu nepadla v Londýne ani jediná snehová vločka, v to ráno nasnežilo pekných pár desiatok centimetrov snehu. Takú snehovú kalamitu si Londýn nepamätal ani za posledných dvadsať rokov a sneh vyradil z prevádzky autobusy, metrá i vlaky. Ak by sme cestovali podľa pôvodného plánu, naše lietadlo by bolo odletelo domov, ale bez nás.

Naposledy jsem využila své intuice jedné noci v půl třetí ráno, kdy se pětiletý syn probudil s bolestí v uchu. Manželovi se na pohotovost zjevně nechtělo, vždyť jsme tam byli nedávno kvůli podobným případům dvakrát a vždy nás poslali bez zákroku jen s nakapanou vatičkou domů. Tentokrát mi to ale nedalo, sbalila jsem rychle syna a sama s ním odjela autem nočním městem do nemocnice, ačkoliv jsem se musela dost překonat, protože mám z řízení auta obavy a rozhodně nejsem moc zkušený řidič. Manžel se pak divil, když jsme se ve čtyři hodiny ráno vrátili s "píchnutým" uchem. Ušetřila jsem tak synovi zbytečnou bolest a zbytek noci už jsme dospali v klidu.

Své intuici věřím už od té doby, co jsem si ji začala uvědomovat a v tom, že je správná mě utvrdilo setkání s mužem mého života. I přes poměrně trpké začátky a to, jak nám to nikdo nepřál, jsem někde uvnitř věděla, že on je ten pravý..... no a už jsme spolu pět let a můj muž mě neustále utvrzuje v tom, že jsem se nemýlila :o)

Zrovna v roce 2010 jsem konečně letěla do Perú. Byla to naprosto vysněná cesta, protože tam žije moje láska. Když jsem se konečně ocitla na Mnichovském letišti, zjistila jsem, že přes noc (musela jsem tam přespat) změnili bránu odletu. Když jsem si to jako nezkušená cestovatelka uvědomila, bylo už pozdě a paní za přepážkou mi hlásila, že je letadlo už pryč. Bylo mi z toho nesmírně zle, protože jsem měla svůj sen na dosah ruky. Nedala jsem se tedy. Ihned jsem seběhla do internetové kavárny a na různých forech jsem se podívala, co je nejlepší v těchto případech dělat. Trošku ozbrojená radami jsem šla žádat pracovníky Lufthansy, aby mě změnili datum odletu a já mohla odletět už následující den. První, u kterého jsem byla mi řekl, že musím zaplatit 1000€, s tím, že bych mohla odletět až za 14 dní. S tím jsem samozřejmě nemohla souhlasit, protože Brno je od Mnichova přece jen hodně vzdálené. Intuice mi však napovídala, a taky láska, že ostatní lidi můžou být mnohem přívětivější a změnit mi datum od letu za přístupnější cenu. Druhý pán, mi řekl, že mi to teda změní za 100€, ale odlet byl také za 14 dní. Až příjemná blondýnka zavolala společnosti s kterou jsem letěla, a za 100€ jsem mohla odletět už následující den. Výlet se náramně zdařil, moc jsem si ten měsíc v Peru užila a z těchto zkušeností čerpám až dodnes. Tot' moje zkušenost s intuicí.

Co se intuice týče, můžu psát díla.Někteří mí "jízliví" přátelé si dělají legraci."no jo, ta tvá intice". Když mám intuici, cítím nepříjemnou až lechtivou energii v oblasti žaludku. Když ji naslouchám, vnukne mi radu.Uvedu jednu z mnoha zkušeností, kdy jsem měla odjet s přátely na víkend. Hrozně jsme se těšili a plánovali. Večer před odjezdem se mi udělalo těžko u žaludku, a měla jsme chlad v celém těle. Něco mi říkalo, ať nejedu.Hrozně jsem se těšila a bylo těžké poslechnout. Kdybych tehdá sedla do toho auta a jela, tak dnes je ze mne v lepším případě invalida. Vrazil do nich mladý kluk v novém silném autě. Takže věřte intuice! Hlavně té ženské, neboť je dána ženám do vínku spolu s empatií. A Bůh dobře ví proč :-).Bohunka

Krásný večer přeju. Takže co se týká intuice a jejího využívání v životě. Studuji Energie, jejich působení na člověka, různý způsob příjmu a výdajů, rozdělení a tak podobně. S tím úzce souvisí i možnost využívání Intuice v našem životě. Jde o to, že čím "čistěji" proudí energie v našem těle, tudíž i v našem životě, více se přibližujeme svému základu, jež pramení v Přírodě. Když máme čistější tělo i mysl, tak i lépe vnímáme signály, které jsou pro tělo i mysl přirozené, protože přichází z Přírody. A čím je naše tělo "čistější", tím lépe reaguje na tyto signály. Lépe "slyší" to co je mu z Přírody přirozené. Negativní působení na tyto "slyšení signálů" je blokování rozumové složky člověka, závislost na hmotě, špatná komunikace sama se sebou, potlačení plynulého proudění energií v těle díky stresovým faktorům v životě. Čím jednodušší věci zažíváme, tím bohatší jsou jejich prožitky. Jednoduchý život přináší lepší "slyšení" signálů z Přírody a tudíž i lepší využitelnost takových záležitostí, jako je třeba Intuice. Přeju Vám krásný slunečný den. Štěpánka Hrušková Mimochodem, když napíšu sama za sebe o Intuici tak jí potkávám a často se jí učím využívat, je to praktické pro život. Věci zdánlivě složité se vyřeší snadněji, než by člověk očekával. A sami. Stačí Intuici poslouchat a dělat co chce ona. Je to ten nejlepší způsob života. Šťastnější. Dobrou noc

Dobrý den! Chtěla bych Vám napsat svůj názor na intuici. V intuici není nic nadpřirozeného. Jako nadpřirozená věc, jakýsi šestý smysl se jen často vykládá. Intuice je jeden z mnoha různých projevů lidské psychiky, tedy mozkové činnosti. Není to schopnost daná jen některým jedincům. Intuice je schopný každý, i když se uplatňuje v různé míře v závislosti na individuálních duševních schopnostech a podle některých názorů i na tréninku. Nejde o zvláštní, na jiných mozkových procesech nezávislou schopnost. Intuitivní poznání je sice podvědomé, ale vychází z předchozí zkušenosti, znalostí a názorů, uložených v podvědomí, a z okamžitého poznáni souvislostí i obyčejné „selské“ logiky. Je to komplexní podvědomý proces. Také si musíme uvědomit, že ne každý závěr, ke kterému dojdeme intuitivně, je správný. Intuitivní rozhodnutí nemá totiž objektivní platnost. Většinou je sice intuitivní názor správný, ale jen proto, že vychází ze zkušenosti a předchozích znalostí. Jenže i ty mohou být mylné, proto i intuitivní rozhodnutí může být zcela chybné a je dle mého názoru vždy nutné zapojit i vědomí. Krásný den Vám přeje Petra S.

Protože jsem vždy s velkou přesností odhadla výsledky sportovních přenosů předem, mám zákaz sledovat zápasy ve kterých o něco opravdu jde. Mužská část rodiny to psychicky nezvládala.

Dřív jsem intuici neposlouchala, ohlížela se spíš na to, co řeknou druzí, nejen rodina, ale i kamarádi. Nechtěla jsem nikomu ublížit a vlastně ubližovala sobě. Později jsem docela zírala, že mi druzí vyčítali, že jsem jednala tak nebo tak....a když jsem byla v úzkých mnoho kamarádů se ode mne i odvrátilo, jen aby mi nemuseli pomoci. Už dám více na svou intuici i na to, co mi radí srdce a zbytečně se za svá rozhodnutí neobviňuji a je mi určitě lépe.

Můj "šestý smysl" mě pořádně trénuje už 7. rok. Přesně od chvíle, kdy jsem se beznadějně zamilovala do chlapa, kterého to vždycky táhlo jinam, než tam, kam bych chtěla já. Po těch sedm let se to záhadné tušení objevovalo nesčetněkrát. A vždy po něm přišel i on-můj "Pan Božský" Když mi počtvrté zlomil srdce, rozhodla jsem se víc poslouchat ten "šestý smysl" a jeho poslat ze svého života pryč- tak mi držte palce, ať jsem tentokrát dost silná:-)

Môj šiesty zmysel.:) Uz vela krát na nesklamal. Som dosť racionálne uvazujuca žena, no občas nechám prehovoriť aj svoju intuíciu. Naposledy ma nesklamala v mojom vzťahu. Som vydatá 14 rokov a stalo sa to, čo v mnohých manzelstvach. Muž si našiel milenku. Nevedela so o tom, no šiesty zmysel mi hovoril, ze sa niečo deje. Ja som začala bojovať a malo to zmysel, zatiaľ sice nemám muža celkom doma, no vdaka intuicii, som po odhalení nevery reagovala tak, ako nikto nečakal a to otvorilo oči aj môjmu mužovi. Dufam, že vďaka siestemu zmyslu zachránim moje manželstvo a vrátim otca mojich troch deti tam, kam patrí. A viem, že svojej intuíciu budem nacuvat aj ďalej. T

Ja sama jsem ve svem zivote prozila uz mnoho situaci a nahod kdy,me ma intuice pomohla nebo vcas varovala pred nebezpecim.Stala se me takova prihoda,tenkrat jsem byla dva roky vdana bylo me 25let a bydleli jsme s manzelem u nasich rodicu na vesnici.Maminka byla zrovna v nemocnici v sousednim meste po operaci zlucniku,a tak jsem se s mladsi sestrou domluvila ze ji pojedeme navstivit.Ten den jsme sli na zastavku autobusu,ktera byla na konci vesnice a autobus mel jet odpoledne o pul ctvrte.Cekali jsme tam asi tak pul hodiny a autobus nejel napadlo me ze ma asi spozdeni,kdyz vtom jsme zahledli jak se k nam blizi mercedes s tmavymi okny,pres ktere nebylo ani videt.Auto se u nas zastavilo a vysel z nej ridic mladsi muz a jeho spolujezdec starsi muz oba obleceni v obleku a domlouvali se a ukazovali na nas,ale v jejich ocich jsem videla ze se na nas divaji jak na korist,a dostala jsem strach.V te chvili vystoupila i z auta mlada zena a vsichni tri se k nam blizili,moje intuice me rekla ze musime rychle pryc nebo nas unesou.Naproti te zastavky byla budova jedne firmy a tak jsme se tam bezeli schovat,dobehli jsme po schodech ke vchodovym dverim ale ty byli zamcene.V te chvili jsem meli strachem zaludek az v krku museli jsme znova sebehnout ty schody a utect pryc,mezitim se oni blizili k nam a jak naschval nikde zadny clovek ktery by nam pomohl.Bezeli jsme obe jak o zivot domu a doma v soku obe breceli.Druhy den jsem se dozvedela ze ten autobus na ktery jsme cekali vubec nejel protoze mel defekt.V zivote by me nenapadlo ze by se me mohlo neco takoveho stat,proste ti muzi jezdili a unaseli mlade divky a nechci domyslet jak jsme mohli dopadnout kdybych tu svou intuici neposlechla a zustali jsme tam stat.

Často se mi stává, že vím, že bych něco neměla udělat, je to jen takové problesknuti v mysli..., občas jsou to jen blbiny /nedávej to oranžové triko k ostatnímu prádlu- sice nikdy nepustilo, ale teď zrovna pustí/, jindy věci vážnější /jedeš moc rychle, zatáčku nezvládneš/. Ať jde o cokoli, se 100% jistotou mohu potvrdit, že když ten hlásek zapudím a neposlechnu, vždy se to vymstí. Snažím se svou intuicí poslechnout.

Na intuici rozhodně věřím, sice jsem se jí ještě vždy nenaučila naslouchat, ale vím, že pokud nejsem ve stresu a uvolním se, vždy mě navede tam, kde potřebuji být. Za všechny případy uvedu 2 hlavní, kde mne intuice směrovala naprosto přesně. První se odehrál v r. 1997, kdy měl můj taťka po těžké operaci, ležel v nemocnici a odpoledne uvedeného dne jsme ho měly se sestrou navštívit. Ve stejném dni dopoledne jsem se pohybovala v blízkosti nemocnice a "napadlo" mne, zajít se na Taťku podívat. Ošetřující lékařka mne k němu pustila, nebyl sice v dobrém stavu, spíš v polovědomí, ale cítila jsem naprosto přesně, že mne vnímá, držela jsem ho za ruku, vykládala o dětech, prostě bylo to pro mne dojemné. Strávila jsem u něj asi půl hodiny, na závěr jsem mu řekla, že odpoledne přijdeme i s mou sestrou. Po poledni nám ale volali z nemocnice, že otec zemřel, takže díky mé intuici jsem se s ním ještě stihla rozloučit, ještě dnes jsem tomu ráda, že jsem poslechla "hlas", který mi říkal, abych zašla do nemocnice hned. A druhý případ - intuice mi pomohla k zaměstnání, v r. 2000 mi končila mateřská, uvažovala jsem, že bych se mohla začít ohlížet po nějaké práci. Chci ještě podotknout, že nečtu noviny, ani je nekupuji, ale tenkrát mi taky jen tak blesklo hlavou, koupit si denní tisk. No a doma při listování novinami jsem našla inzerát s nabídkou práce, na který jsem odpověděla a z několika uchazečů vybrali právě mne!!! Do dneška věřím, že totak mělo být a že mne ke koupi novin navedla moje intuice / noviny nekupuji a nečtu i nadále/. Uposlechnout intuici se mi vyplatilo již vícekrát, jen u těchto 2 případů to bylo pro mne opravdu důležité, takže rozhodně hodlám naslouchat svému 6. smyslu i nadále.