Reklama

Antioxidanty: všelék, nebo falešné zlato?

Slovo antioxidanty se dnes skloňuje naprosto všude. Mají prý magické schopnosti, které dokážou zastavit téměř všechna onemocnění, na která si vzpomenete, včetně rakoviny. Jak to s nimi je ve skutečnosti? Opravdu jsou tak všemocné?
Napsal Ivana Ašenbrenerová Vydáno 03. březen 2014
Antioxidanty: všelék, nebo falešné zlato?


Každá mince má dvě strany, jak poukazují dr. Aidan Goggins a Glen Matten ve své knize Lži o zdraví, která vyšla i u nás. Výzkumy dokazují, že volné radikály jsou největší zhoubou života (vznikají v organismu jako vedlejší produkt látkové výměny v buňkách), protože narušují buněčné membrány, ničí DNA a urychlují stárnutí. Heslem boje proti nim se staly právě antioxidandy, a to čím více, tím lípe. A tak nás začaly farmaceutické firmy bombardovat antioxidantovými vitaminovými pilulkami, jejichž prodej roste exponenciální křivkou. Neužíváte je? Budete nemocní a brzy staří. Aidan Goggings a Glen Matten však tenhle antioxidantový mýtus boří, a to pěkně tvrdě.

Bojovníci za lepší zdraví

Podle nich jde pouze o líbivou pohádku, kterou lidé rádi poslouchají. Jak říkají, navzdory tomu, že je svět antioxidanty přeplněn, výskyt nejběžnějších nemocí neustále roste, místo aby klesal. Bylo by chybou domnívat se, že antioxidanty jsou jen dobré a volné radikály jen špatné. Skutečnost je prý mnohem složitější. Malé množství volných radikálů je ve skutečnosti pro naše zdraví nezbytné – pomáhají nám, abychom přežili.V našem těle totiž plní řadu zásadních funkcí, například jsou potřeba pro signální systémy zapojené do regulace takových procesů, jako jsou reakce našich buněk na zátěž. „Neobejde se bez nich náš imunitní systém, když musí bojovat s infekcí, bez volných radikálů bychom nebyli vůbec schopni odrazit mikroskopické vetřelce, a přestože mají svůj podíl při vzniku rakoviny, na druhou stranu dokážou zastavit růst zhoubného bujení,“ tvrdí dr. Aidan Goggins.

Zdravá rovnováha je prioritní

Všechno tedy závisí na rovnováze – v případě volných radikálů vyvolává potíže nadměrné množství, ale i jejich nedostatek. Vyvážený stav se udržuje pomocí enzymů i antioxidantů. Přirozenou ochranu pak ještě posilujeme konzumací některých minerálů, které jsou nezbytné pro správné fungování antioxidačních enzymů. Domnívat se, že tenhle samoregulační systém snadno ‚přechytračíme‘ tím, že se budeme ládovat antioxidanty v podobě pilulek, je mylné. Navíc to dopadne tak, že způsobíme narušení této rovnováhy. Například doporučená dávka vitaminu E je 22 IU, ovšem potravinové doplňky nabízejí 400 IU denně! Totéž platí o vitaminu C. Výzkumy přitom jasně ukazují, že v laboratorních podmínkách mají vysoké dávky antioxidantů pozitivní vliv, ale v reálném životě mají opačný efekt.

Stačí zapojit zdravý rozum

Někdy není ani zapotřebí, abyste se pročítali různými vědeckými závěry k vytvoření vlastního názoru. Všeho moc škodí, a to platí pro cokoli. Vysoké dávky antioxidačních potravinových doplňků jsou značně odlišné od fyziologických hladin antioxidantů v ovoci a zelenině. A z toho vyplývá, že každodenní dostatečná konzumace ovoce a zeleniny naprosto postačí k tomu, abyste do těla dostali antioxidanty. Týká se to hlavně vitaminu C. Lidské tělo má své limity, takže pokud budeme přijímat výživové doplňky s vysokým obsahem céčka, stejně je nezpracuje, ale vyloučí, což znamená, že vlastně vyhazujete peníze do… víte kam. Jaké je tedy poslední slovo? Podle dr. Aidana Gogginse a Glena Mattena došlo k zneužití původně neutrálních vědeckých poznatků a není pochyb o tom, že antioxidační zázrak je jakýmsi hadím olejem tohoto století.

Další články

Reklama