Přejít k hlavnímu obsahu
Marianne Bydlení Objednat >
Marianne Venkov & styl Objednat >
Marianne bydlení

Proměna: První společný obývák

Pokoj pro dva nemusí být nijak velký ani plný nábytku. Romana Vyhnánková siho zařídila jen nutnými kousky a pro navození atmosféry přidala minimalistické vánoční ozdoby.

Redakce Marianne | 8. 12. 2015

 

V čem byl problém

Byla tu příliš velká pohovka, která zabírala moc místa a špatně se kolem ní procházelo, a pocitu příjemného středu domova nijak nepřidával ani hranatý stolek. Holá okna působila na Romanu příliš stroze, i když Ondrovi by v nich bohatě stačily nové žaluzie. Celkově byl obývací kout prázdný a nelákal ani k občasnému posezení. 

Naše řešení

Designérka vybrala menší pohovku, jež se do prostoru lépe hodí, a taky policový systém, který působí díky otevřené konstrukci hodně subtilně, i když se do něj vejde spousta knih. A navíc trochu schová velkou televizi. Přidala závěsy, které prostor pocitově zateplily, a také pohodlné křeslo, kde se po večerech dobře čte. 

Košík

Nábytek 37 490 Kč
Osvětlení 1299 Kč
Textil 7271 Kč
Celkem bez doplňků 46 060 Kč

Doplňky 10 040 Kč
Celkem s doplňky 56 100 Kč

 

Je to příběh skoro jako z pohádky. Naše interiérová designérka Romana Vyhnánková nejdřív zařídila svému kamarádovi Ondrovi kuchyň (možná si ji vybavíte i díky starým lyžím, které dnes stojí vedle televize). Ne moc dlouho po nové lince se ovšem do jeho jinonického bytu nastěhovala i Romana a na řadu přišla proměna obývacího pokoje. Začala výměnou původních měděných žaluzií za jednodušší bílé, kterou bude ještě na jaře následovat natření okenních rámů na stejnou barvu – to aby se místnost ještě víc pohledově sjednotila. „Celý obývák je sice docela velký, ale když se do něj má vejít kuchyň, jídelna i obývací kout, bylo potřeba nezaplnit ho příliš nábytkem. Navíc na pohovce docela často jíme, takže jsme chtěli něco menšího a levnějšího, co nám nebude líto za pár let vyměnit,“ vysvětluje.

Druhým velkým kusem nábytku se stala variabilní policová sestava. „Nemám ráda velké obývákové stěny, ale zároveň jsem chtěla nějak potlačit televizi, která podle mě nemá být dominantou pokoje. Tady ji trochu zakryjí knížky, ale přitom když se chceme na něco dívat, nic nám nepřekáží.“ Další velké kusy nábytku už v místnosti nechtěli, proto Romana přidala jen křeslo a taky sadu stolků, které mohou libovolně stěhovat a stejně tak složit do sebe a odstavit do kouta. Poslední velkou změnou pak byly závěsy. „O ty jsme vedli velké debaty, Ondra žádné nechtěl, když už máme žaluzie. Bál se, že tím místnost přijde o světlo, které sem proniká proskleným rohem i dvojitými dveřmi na balkon. Z poloprůsvitných kusů je ale nadšený.“

 

Proměna: První společný obývák