Reklama

Proměna: Skříň pro radost

Za dveřmi staré niky se skrývají poklady plné vzpomínek. Když v sobě probudíte dítě, kterým jste bývali, nápady na ztvárnění prostoru se jen pohrnou. Tady jsou dva z nich.
Napsala Karolína Hůlová Vydáno 16. prosinec 2015
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Proměna: Skříň pro radost

Kdo tu bydlí?

V pronajatém pražském bytě bydlím s přítelem Phillipem. 3+1 z počátku dvacátého století se vyznačuje vysokými stropy, dvoukřídlými dveřmi a slušnou mírou opotřebení. Jenže moderní úpravy by ze vzácně zachovalého interiéru vyhnaly genia loci, a tím i nás, takže s radostí necháváme každý kout po nezbytné opravě zazářit v trochu omšelé původní kráse, i když třeba využitý k novému účelu.

V čem byl problém

Nika, původně s jednou policí a tyčí na ramínka, byla zatuchlá a bylo na ní vidět, že nikdy nepatřila k reprezentativním částem bytu. Omítka nedotažená do rohů, dlažba vyskládaná, jen aby se neřeklo, a fakt, že skříň z pravé strany odděluje od vchodu do pokoje asi jen centimetr a půl silná dřevěná přepážka, zatímco další dvě stěny disponují velmi tlustou rozpadající se omítkou, způsobil, že se rekonstrukce dělala nadvakrát. V první fázi najatý řemeslník vyplnil díry stavební pěnou a niku nově vyštukoval. V druhé se prosadil náš produkční Filip a upevnil konzoly k různorodým podkladům.

Naše řešení

Celou niku jsem vymalovala černou barvou, zatímco police dostaly nátěr v sytém petrolejovém odstínu, který ladí se ztmavlým dřevem police původní. I ta totiž dostala čestné místo vedle těch nových, uříznutých na míru z březové spárovky. Dveře, zašlé stářím a špínou, jsem očistila kovovým kartáčem, vymontovala nověji dodaný, ale nefunkční zámek a prokouklé dřevo natřela dvěma vrstvami oleje s voskem.

1. Osobní pokladnice obr. 1-9

Podobnou komoru můžete využít čistě prakticky a zavřít do ní všechno, co nechcete mít na očích. Já si tu ale vystavila věci, které mám ráda, jen z nich nechci věčně utírat prach. Když teď otevřu dveře, objeví se celá galerie vzpomínek. Visí tu oblíbené fotky, je tady i váza s růžovými květy z mé zásnubní kytice, dopisy, staré LP desky. Vojenské bedny vystlané dřevitou vlnou slouží jako geniální úkryty pro všechny vánoční ozdoby. A schovaly by vlastně cokoli. Jsou to moje opravdové truhly s pokladem.

Krabice obr. 9

Moje kamarádka Kristýna je přebornicí v polepování krabic. I tyhle jsou jejím dílem. „Důležité je si nový obal dobře vyměřit. Taky se zbavte všech možných nýtů a vystupujících spojů, místo nich slepte slabá místa tavnou pistolí. Na dobře připravený základ pak papír bodově přichytávejte a vytlačujte bubliny.“

2. Skrytá kancelář obr. 10-13

Spoustu času trávím v práci, a doma už se proto na kancelářské věci dívat nechci. Kam ale se všemi dokumenty, které prostě někam uložit musím? Miluju krabice, a když dám každé její vlastní číslo a k němu si na tabulovou tapetu připíšu obsah, nemůžu se ztratit. Navíc je jednoduché obsah krabice kdykoli změnit a jen přepsat příslušný text.

Čísla na krabicích obr. 11 a 13

Bílá čísla na tmavých krabicích a černá na světlých umožňují v tmavém prostoru niky snadnější orientaci, protože z něj opticky dobře vystupují. Ostře růžová a oranžová přinášejí hravost a odlehčení.

 

Číst 3003 krát Naposledy změněno středa, 16 prosinec 2015 13:13
Kupte si nové číslo online, doručíme jej expres až k vám domů a bez poštovného! PŘEDPLATIT

Další články

Reklama