Přejít k hlavnímu obsahu
Marianne Bydlení Objednat >
Marianne Venkov & styl Objednat >

Na rozloze hodné obýváku vznikla velkorysá koupelna propojená s terasou. V místnosti, která by mohla sloužit jako elegantní salon, si funkčnost podává ruku s požitkářstvím.

Redakce Marianne | 30. 05. 2013

Když se architektka Eva Heyworth vrátila po sametové revoluci do Čech z Velké Británie, založila roku 1993 v Praze architektonické studio, které nese její příjmení. Specializuje se jak na realizace a rekonstrukce soukromých i veřejných budov, tak i na interiéry a design nábytku a svítidel. Studio rekonstruovalo například interiéry Obecního domu, pro který Eva navrhla mimo jiné osvětlení ve formě spuštěných žárovek. Následně je uplatnila také ve svém vlastním bytě v Praze 5, který sdílí se sedmnáctiletou dcerou Valerií. Dříve v bytě bývala mateřská školka, takže bylo nutné prostor kompletně rekonstruovat a obnovit jeho původní dispozici. Eva musela nechat nově vyrobit také všechny podlahy, okna i dveře. „Čím zničenější, tím lepší!“ říká Eva. „Když narazím na interiér, který už někdo opravil a něco do něj aplikoval, stejně to většinou odstraním.

cecho2_copy

"Mám ráda, když koupelny vypadají jako obytné místnosti,“ říká architektka Eva Heyworth. „Proto do nich dávám obrazy, květiny a dekorace. Velká koupelna, jako je ta moje, by působila studeně.“ Když zařizovala svou koupelnu o rozloze 21 m2, neřešila problém, jak ušetřit místo, ale naopak jak je zaplnit. Proto hydromasážní vanu obestavěnou širokým parapetem obloženým italskou mozaikou situovala tak, že vybíhá do prostoru. „Když člověk vstoupí do koupelny, měl by nejdřív vidět něco hezkého – třeba zrcadlo nebo vanu. První pohled by neměl padnout na záchod nebo na koš s prádlem,“ říká architektka.

Při vstupu do její koupelny se otevře pohled na vanu a dvě symetricky umístěná umyvadla po jejích stranách. Za nimi jsou sokly z italského mramoru a nad nimi svítící zrcadla v nerezových rámech. Za vanou nechala vysekat do zdi mělkou niku. Prostor tak získal vzhled, který připomíná římské lázně. Do druhé části místnosti byly odsunuty bidet, toaleta a sprchový kout. „Používáme ho mnohem víc než vanu. V té se koupu, jenom když jsem promrzlá, všechno mě bolí a chci se naložit do soli,“ říká Eva. Z koupelny vede francouzské okno na terasu porostlou břečťanem. „V létě je příjemné vyjít ze sprchy v županu ven a dát si kávu na terase,“ říká Eva. Každodenní nutný rituál se tak může proměnit v malou slavnost.“

Okry

Prkenná podlaha je z masivního exotického dřeva wenge. Od ní se odrážejí vertikální roviny koupelny, které jsou laděné do několika valérů okru. „Chtěla jsem docílit kontrastu tmavé podlahy a světlých stěn. Baví mě kombinace materiálů a barev,“ přiznává architektka Eva Heyworth. Vana, sprchový kout a plocha za zrcadly jsou obloženy dvěma okrovými odstíny mozaiky Interni. Za umyvadly, toaletou a bidetem jsou sokly z italského mramoru. Stěny jsou vymalované omyvatelnou barvou Dulux v tónu bílé kávy, který je použitý i v ostatních místnostech bytu. Má v sobě teplou i studenou složku, takže se hodí k oběma skupinám barev. Hřejivě kávové stěny, tmavá podlaha a elegantní chromové doplňky vzbuzují zároveň dojem útulnosti i luxusu.

Salon