Reklama

Koučka tancem Anita Crkalová říká: „Když rozpohybujeme tělo, rozpohybujeme i duši.“

Napadlo vás někdy, že se tancem nebo pohybem můžete propracovat ke změnám ve svém životě? Anita Crkalová je o tom přesvědčená, protože ve své praxi koučky pohyb využívá, takže moc dobře ví, že to opravdu funguje.
Napsal Ivana Ašenbrenerová Vydáno 09. září 2014
Koučka tancem Anita Crkalová říká: „Když rozpohybujeme tělo, rozpohybujeme i duši.“


Koučka a lektorka Anita Crkalová se věnuje rozvoji sebepoznání, technikám duševní práce a tvořivosti. S nadšením se zabývá koučováním (metoda rozvoje lidského potenciálu). Absolvovala také vzdělávací program „Vědomé tělo“ zaměřený na analýzu pohybu v DanceLabu u Reny Milgrom (Základy Labanovy analýzy pohybu a Bartenieff Fundamentals). V této zajímavé a u nás zatím dost neznámé oblasti své vzdělání stále rozvíjí.

Koučování jako tanec… Jak to máme chápat? Proč se téma koučování často zmiňuje společně s tancem?

Koučování se skutečně často připodobňuje k tanci – k tanci v přítomném okamžiku. Je to tím, že metoda koučování má s tancem mnoho společného: koučování je o změně a změna je pohyb. Podobně jako si tanečník nejprve pozorně všímá, jaký je parket, na kterém se pohybuje, tak i kouč věnuje pozornost zmapování prostředí a témat, ve kterých se s koučovaným bude pohybovat. Poté kouč vytvoří rámec – prostor a pravidla – a podobně jako tanečník se postaví do tanečního držení. A do tohoto prostoru zve tanečního partnera – koučovaného. Důležité je vzájemné naladění, tzv. raport, schopnost být TEĎ A TADY, dát prostor pro tvořivost a improvizaci. Pak se snadno dostaví efekt FLOW, kdy vše ‚tančí‘ jakoby samo, zlehka a s velkou vnitřní silou.

Crkalova7

Co je při koučování tancem nutné?

Jak při tanci, tak při koučování je důležité, aby oba tanečníci znali základní kroky. V koučování to znamená, že koučovaný se před zahájením koučování dozví o koučování, jak probíhá, jaká je role a zodpovědnost kouče, co je zodpovědností koučovaného, a domluví si pravidla společné práce. Koučování zpravidla probíhá jako cyklus několika setkání kouče s koučovaným, na kterých kouč podporuje koučovaného, aby dosáhl cíle, který si sám koučovaný stanovil. A jako každá práce s lidmi je to velmi pestré a náročné zároveň. S každým koučovaným má ‚tanec‘ koučování jiný styl, tempo, dynamiku, prostě jiný rytmus. Právě slovo rytmus je i v názvu konference o koučování, kterou v brzké době bude pořádat profesní organizace koučů EMCC CZECH.


Je pravda, že to, jak se člověk pohybuje nebo jak tančí, může prozradit, jaký je nebo s jakým problémem se potýká?

Jsou různé metody využívající tanec k sebevyjádření a osobnímu rozvoji. Ve své konzultantské a koučovací praxi se zaměřuji na téma pohybu jako takového. Mnoho lidí má totiž obavu, že neumějí tančit nebo se nechtějí před druhými tancem vyjadřovat. Je to spojeno s představami, jak asi má ‚správný tanec‘ vypadat apod., s obavami, že neznám taneční kroky atd.

Crkalova8

Proto ve své práci používám slovo a téma POHYB – hýbeme se všichni, neexistuje rozlišení, co je správný a nesprávný pohyb, a tím odpadají různé předsudky a bariéry. Pohyb je princip života – pohyb uvnitř těla, pohyb těla v prostoru, pohyb emoční a mentální. Mimochodem, všimli jste si, že ve slově emoce (ang. emotion) je pohyb (ang. motion) obsažen? A to, jakým způsobem se hýbeme, například jak chodíme a využíváme prostor kolem sebe, s jakou dynamikou (váhou, zaměřením, časem, plynutím), hodně vypovídá o nás samých. Pokud se na oblast pohybu zaměříme, začneme si více uvědomovat, jak využíváme to, co máme k dispozici, které charakteristiky využíváme více a co bychom mohli v našem pohybu, resp. obecném přístupu k životu, doplnit, vyvážit. Analýza pohybu je tedy jedním ze vstupních témat, pokud klient má o tento přístup zájem.


Jak probíhá vaše koučování inspirované pohybem?

Těžko se to popisuje pouze slovy, ale třeba i to, jak fyzicky jdeme k určité věci, kterou si v prostoru vybereme a označíme za svůj cíl, souvisí s tím, jak obecně přistupujeme k dosahování cílů. Jsou lidé, kteří vyrazí rychle, aniž by přesně věděli, kam chtějí jít, a teprve po cestě to ‚dolaďují‘; jsou lidé, kteří nejprve jakoby otálejí, přitom si však dobře promýšlejí, kam a proč jdou, a poté se k cíli vydají v ‚setrvačném‘ čase. Někdo zrychluje na začátku cesty, někdo na konci, někdo se během cesty zastavuje a dynamika pohybu se mění…

V čem hlavně podporujete koučovaného člověka? Co mu doporučujete?

Pohybový projev a jeho aspekty velkou měrou vypovídají o našem přístupu k dosahování cílů, ke komunikaci, zvládání změn. Jsou to cenné informace a podněty, které nás mohou nasměrovat k další práci na sobě. Toto a mnohem více dalších charakteristik je oblastí, na kterou se zaměřuji, když podporuji koučovaného, aby si zformuloval svůj cíl, zmapoval současnou realitu, uvědomil si zdroje, které má k dispozici, a hledal možnosti, jak k cíli jít. Jde o propojování mysli a těla, a to je snaha, která provází lidstvo od nepaměti. Jsem přesvědčena o síle myšlenky paní Gabrielle Roth, zakladatelky tance pěti rytmů, že „když rozpohybujeme tělo, rozpohybujeme duši a ta se začíná léčit“. A co je důležité – pohyb a práci s prostorem kolem nás zařazuji v kontextu celkové koučovací práce, a to jen tehdy, když má o tuto formu práce koučovaný zájem a domluvili jsme se na tom (tzv. koučovací kontrakt). Souvisí to i s naším osobnostním typem – jsou lidé, kteří preferují vyjádření pohybem, gesty, postojem; jsou lidé, pro které je tento způsob nekomfortní a náročný.

Crkalova6_copy

Malé děti, jakmile začnou chodit, se téměř vždy vrhají do tance. S přibývajícími léty se ale začínají stydět. Čím to je?

Naše společnost, okolí, rodina, škola… to jsou výrazné faktory ovlivňující naše tvořivé vyjadřování. Podobně jako když se dětí ve školce zeptáme, kdo z nich umí a rád zpívá nebo maluje, hlásí se les rukou. Když se jich na toto zeptáte na prvním stupni základní školy, přihlásí se málokdo. O žácích na druhém stupni nemluvě. Podobně je to s tancem a svobodným pohybovým vyjádřením – začnou se často ozývat vnitřní hlasy, že je to trapné, že to neumím. Mimochodem k tomu přispívá i představa mnoha dospělých, že hodné dítě je to, které vydrží sedět a nehýbat se. A dobrý žák je ten, který nehnutě sedí a sleduje paní učitelku… Přitom je v populaci hojně zastoupen tzv. kinestetický typ osobnosti, který potřebuje pohyb pro to, aby mohl dobře přijímat informace a vyjadřovat se.

Blíží se konference o koučování, které se zúčastníte a jež nese název „Změňte rytmus vaší organizace“. Proč se objevilo v názvu „změnit rytmus“?

Jak jsem již zmiňovala, koučování je o změně a změna je pohyb. Cílem koučování je doslova „dát věci do pohybu“ a podpořit změnu. A jako koučové koučujeme nejen jednotlivce, kde změny a „pohyb“ jsou snadněji rozpoznatelné, ale také celé týmy a organizace. Záměrem konference o koučování a mentoringu je sdílet zkušenosti a inspirovat k tomu, aby se v organizacích koučování využívalo systémověji a těžilo se z této velmi efektivní metody rozvoje lidí ještě více než doposud. Koučování týmů a organizací může výrazně ovlivnit rychlost a způsob dosahování změn, jejich dopad a smysluplnost. Objeví se tak nový RYTMUS.

Konference o koučování a mentoringu proběhne v Praze 14. října 2014. Více na: http://www.emcckonference.cz/

Více o Anitě Crkalové: http://www.anitacrkalova.cz

Další články

Reklama