Reklama

My z generace Y: Jakub Kůstka a Robert Škorpík

Dva mladí podnikatelé založili službu Chytrybalik.cz. Díky nim už nemusíte trávit čas na poště. Měli prostě dobrý nápad. Jakou cestu ušli od slov k činům?
Napsal Vydáno 23. leden 2015
My z generace Y: Jakub Kůstka a Robert Škorpík

Jak začalo vašeho podnikání?

Robert: Oba jsme pracovali u přepravních společností, ale mezitím jsme s Jakubem vymýšleli projekt na samostatné podnikání. A dostali jsme nápad – balíkovou přepravu pro koncové uživatele. Netrvalo dlouho a zjistili jsme, že něco takového tu na trhu chybí, dosud byla totiž jedinou možností pošta. 

Jakub: Naší velkou výhodou je, že známe logistické procesy, jak to u přepravních společností funguje. A bylo nám jasné, že službu musíme uživatelům maximálně zjednodušit. Prvním krokem byly webové stránky, které musí fungovat jednoduše, intuitivně, prostě tak, aby jejich prostřednictvím zvládl poslat balík i člověk, který to s internetem moc neumí.  

Měli jste na rozjezd peníze? 

Jakub: Ne, rozhodli jsme se, že najdeme investora. Ale ještě předtím jsme u IT společností zjišťovali cenu vytvoření webových stránek. Naše první vize byla, že si necháme udělat na koleni obyčejné levné stránky třeba za deset tisíc korun. A že až postupně, až se služba rozjede, budeme víc a víc investovat a vše zdokonalovat. Jenomže odborníci z e-komerce nás od tohoto nápadu odradili. Prý je nezbytně nutné už na začátku mít stránky bezchybné a vychytané, jinak nám náš nápad hned někdo ukradne. Chtěli jsme tedy kvalitu – tu si jedna společnost vyčíslila na sto sedmdesát tisíc, další na čtyři sta padesát… Naštěstí jsme se v té době potkali s investorem, kterému se naše myšlenka líbila. 

Robert: Hlavní je, že jsme oba nápadu na sto procent věřili. 

Jak dlouho trvalo, než jste službu spustili?

Jakub: Oproti původním plánům jsme službu rozjeli o rok později, dlouho jsme totiž ladili systém. Na začátku jsme posílali denně kolem pěti balíků, dnes se pohybujeme v desítkách kusů, a zvládneme i víc. 

Co byste poradili ostatním, kteří by se rádi postavili na vlastní nohy, ale zatím z nějakých důvodů otálejí?

Robert: Ať do toho jdou, to nejpodstatnější je totiž skvělý nápad. Když ho máte, peníze na rozjezd seženete, protože je zase spoustu lidí, kteří mají prostředky a rádi zainvestují do něčeho, co má smysl. 

Jakub: Stačí, aby v tom i ostatní cítili potenciál. U nás to bylo jednoduché, vždyť každý posílá balíky, jen některým v tom brání třeba nechuť chodit na poštu a zdlouhavě něco vyřizovat, nechtějí vypisovat složenky a podací lístky. 

Představujeme vás v tématu, které se věnuje mladé generaci. Dokážete říct, jaké jsou vaše hodnoty? 

Jakub: Chci být šťastný. A proto chci dělat to, co mě baví, a chci si prací vydělat peníze, abych dokázal zabezpečit lidi okolo i sebe. Ale nemluvím o přepychu. Chci mít spíš klid. Nenaplňuje mě představa, že budu do padesáti let pracovat osm hodin denně, vydělávat a jen šetřit. Na co? Na to, abych měl peníze na účtu, až budu starý? To už pak ale třeba nebudu mít sílu opravdově žít. 

Robert: Pro naši generaci je důležitá nezávislost. Když si o věcech může rozhodovat sám a realizovat se. 

Jakub: Když budu chtít, klidně se odstěhuju někam do pralesa, kde budu žít v chýši. Prostě jedno, nebo druhé, ale ne nic mezi. 

Řekli byste, že se vaše generace má dobře? 

Jakub: Nemám příliš možnost srovnání, jak se žilo předchozí generaci, ale jsem spokojený. 

Robert: Naše doba je dobrá. Máme v uvozovkách svobodu. Říkám v uvozovkách, protože si stejně nemůžeme dělat úplně, co chceme. Jsme trochu limitovaní nastavením systému. 

Jakub: Lidé jsou rok od roku chytřejší. Díky internetu máme větší přísun informací. Jak se žilo předtím? Lidé bez informací museli mít hrozně zkreslené názory. 

Robert: Přijde mi smutné, že je dost lidí, kteří mají na prvních příčkách v hodnotovém systému peníze. Jasně, peníze jsou potřeba, ale nejsou nejdůležitější. I když dávají svobodu žití. Ale potkávám dost lidí, kteří jsou kvůli penězům nešťastní, myslí si, že jich mají málo, nechávají si jimi řídit život. Já sám jsem prošel obdobím, kdy jsem peníze neměl, a došlo mi, že mezi penězi a štěstím není rovnítko. 

Kristýna Mazánková

Další články

Reklama