Reklama

24 hodin úspěšných žen I: Světlana Witowská

Tři ženy různého věku i profese nám prozradily, jak vypadá jejich den. Víme, co musejí přes den zvládnout, co obědvají i kdy chodí spát.

Napsala Petra Pohlová Vydáno 08. listopad 2012
24 hodin úspěšných žen I: Světlana Witowská

Světlana Witowská

věk: 39 let

povolání: moderátorka

rodina: manžel, dvě děti vlastní (1,5 a 12 let), tři vyvdané

   

Do práce vyráží před úsvitem, odbude si směnu v televizi a přesune se domů, kde ji čeká taxikářská šichta. A stihne toho ještě víc.

 

3.50 Když na mě vyjdou zprávy od šesti, vstávám v tuhle šílenou hodinu, v práci totiž musím být už v půl páté. Za deset minut se vypravím a vyrážím, na snídani nemám takhle brzy chuť. Nikdy jsem nepila kafe, ale v poslední době přemýšlím o tom, že možná začnu.

4.00 Odjezd do práce, mám mokré vlasy a na hlavě ručník. Pro kadeřnici je lepší, když přijedu s mokrou hlavou, čerstvě foukané vlasy vypadají nejlépe.

4.25 Příjezd do televize. Musím si přečíst a upravit zprávy, které budu uvádět.

5.00 Maskérna. 25 minut strávím u kadeřnice, 25 minut na mně pracuje maskérka. Nejtěžší je zamaskovat kruhy pod očima, někdy to bohužel úplně neklapne, takhle po ránu jsou obří.

5.55 Pět minut před začátkem vysílání musím sedět ve studiu, připravit si mikroport a sluchátka do ucha.

6.00 Začíná blok zpravodajství, zprávy se opakují každou půlhodinu, až do půl jedenácté. Když zrovna nesedím ve studiu, čtu si v maskérně noviny, dávám si rychlou snídani a společně s kolegy domlouváme, kdo bude číst jaký text. Na obrazovce to možná vypadá snadno, ale těch povinností je víc než dost. Také píšu esemesku domů, abych zjistila, jak proběhlo vstávání a jestli je všechno v pořádku. V týdnu, kdy mám tuhle ‚ranní službu‘, je u nás moje maminka nebo druhá babička, které mně a manželovi pomáhají. Ve studiu samozřejmě nemůžu používat mobil, takže odpověď se dozvím třeba až za hodinu.

11.30 Převléknu se, jedu domů a mám pocit, že je zhruba půl šesté a že za chvíli musím ulehnout do postele.

12.30 Po příjezdu domů se na mě pověsí můj malý chlapeček, kterého ještě občas kojím. Filípkovi je rok a půl, což je poměrně náročný a nebezpečný věk na hlídání – dost se hýbe, ale ještě nemá pud sebezáchovy. Dám si oběd, který připravuju já nebo babičky den předem, většinou je to něco snadného jako rizoto či špagety.

14.00 Příjezd ke škole. Vyzvednu staršího syna a stane se ze mě taxikářka – vezu ho domů, aby stihl fotbalový trénink.

17.00 Vařím večeři, v mezičase se starám o mladšího syna.

17.30 Každou středu přiváží manžel svoje tři syny, takže se věnujeme jim. Jestli stihnu i něco dalšího? Ne, nic dalšího nestíhám, tohle opravdu stačí!

19.00 Dívám se s manželem na zprávy, kvůli práci se snažím být v obraze.

20.00 Koukáme s dětmi na televizi, nejradši na Partičku.

22.00 Všechny děti spí, konečně klid. Jsem unavená, nejradši bych taky šla do postele, ale mám spoustu restů, musím poklidit a uvařit na další den.

0.00 Konečně jdu spát!

Další články

Reklama